ECLI:CZ:NSS:2009:1.AZS.27.2009:53
sp. zn. 1 Azs 27/2009 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové
a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: Z. M., zastoupena Mgr. Eduardem Benešem,
advokátem se sídlem Na Rozcestí 6/1434, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2008,
čj. OAM-371/LE-BE03-BE07-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2008, čj. 49 Az 47/2008 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, Mgr. Eduardu Benešovi, se přiznává odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti a náhrada hotových výdajů ve výši 2856 Kč,
která mu bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího
správního soudu.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla u Krajského soudu v Praze žalobou shora uvedené rozhodnutí
žalovaného, jímž zamítl její žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou
podle §16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky v tehdy účinném znění (dále jen „zákon o azylu“). V žalobě uvedla,
že žalovaný nepřesně a neúplně zjistil skutečný stav věci, neopatřil si pro své rozhodnutí dostatek
důkazů a provedené důkazy nesprávně hodnotil.
Krajský soud po provedeném ústním jednání žalobu rozsudkem blíže označeným v záhlaví
tohoto usnesení zamítl a v odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že žalovaný dostatečně
zkoumal osobní situaci žalobkyně a správně posoudil její potíže s bývalým manželem. S odkazem
na konstantní judikaturu NSS uzavřel, že žalovaný má povinnost zkoumat důvody pro udělení
mezinárodní ochrany podle §12 zákona o azylu, jestliže žadatel alespoň tvrdí, že existují důvody
v tomto ustanovení uvedené. Žalovaný správně vyšel především z výpovědí žalobkyně,
přičemž ani ona sama žádné další důkazy nenavrhovala.
Žalobkyně podala proti rozsudku prostřednictvím ustanoveného zástupce včasnou kasační
stížnost, v níž výslovně uplatnila kasační důvod dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Právní otázkou,
kterou měl krajský soud posoudit nesprávně, je posouzení důvodů pro udělení doplňkové
ochrany dle §14a zákona o azylu, popřípadě humanitárního azylu podle §14 zákona o azylu
žalobkyni. Proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil a vrátil věc žalovanému,
aby žalobkyni azyl udělil.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí, přitom odkázal
na obsah správního spisu.
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody,
než které jsou uvedeny v §103, nebo o jiné důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení
před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně námitku nesprávného posouzení důvodů
pro udělení humanitárního azylu či doplňkové ochrany v žalobě neuvedla, ač tak učinit
bezpochyby mohla.
Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost jako nepřípustnou
podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta. Žalobkyni byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.).
Výše odměny byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za jeden
úkon právní služby spočívající v písemném podání soudu ve věci samé (sepsání kasační stížnosti)
a náhradě hotových výdajů, tedy ve výši 1 x 2100 Kč a 1 x 300 Kč [§7, §9 odst. 3 písm. f),
§11 odst. 1 písm. d), §13 odst. 3 advokátního tarifu]. Za úkon právní služby spočívající v poradě
s klientkou soud zástupci odměnu nepřiznal, jelikož nebylo prokázáno trvání porady přesahující
jednu hodinu, jak to vyžaduje §11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu a první porada proběhla
v rámci převzetí zastoupení v žalobním řízení. Protože je ustanovený advokát plátcem daně
z přidané hodnoty, zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani z přidané
hodnoty, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů
odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s.). Zástupci
tedy celkem náleží 2856 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. května 2009
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu