ECLI:CZ:NSS:2009:2.AFS.124.2009:30
sp. zn. 2 Afs 124/2009 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce
HYDRO-FLEX-ZBA, s. r. o., se sídlem Praha 9, Nademlejnská 651/7, zastoupeného
Mgr. Janou Mervartovou, advokátkou se sídlem Rychnov nad Kněžnou, Javornická 1501,
proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Hradec Králové,
Horova 17, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 30. 7. 2009, č. j. 31 Ca 55/2009 - 9,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 7. 2009, č. j. 31 Ca 55/2009 – 9,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 4. 2009 č. j. 2924/09-1300-608554 byla zamítnuta
odvolání žalobce proti dodatečným platebním výměrům na daň z přidané hodnoty za zdaňovací
období říjen, listopad a prosinec 2004, vydaným Finančním úřadem v Náchodě. Rozhodnutí
žalovaného napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové; ten žalobu usnesením
ze dne 30. 7. 2009, č. j. 31 Ca 55/2009 - 9 odmítl.
V odůvodnění usnesení krajský soud konstatoval, že žaloba mu byla doručena 26. 6. 2009,
nesplňovala však obsahové náležitosti, nezbytné pro její meritorní projednání. Soud proto žalobci
sdělil, že očekává doplnění žaloby do 26. 7. 2009. Do data vydání usnesení (30. 7. 2009) však
žaloba doplněna nebyla, a proto soud, ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu
správního dále jen „s. ř. s.“), žalobu odmítl pro nesplnění podmínek řízení.
Proti usnesení krajského soudu brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační
stížností, opírající se o důvod uvedený v ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
Stěžovatel uvádí, že v žalobě podané dne 26. 6. 2009 uvedl, že její doplnění provede
do 30 dnů. Krajský soud nicméně stanovil lhůtu pro doplnění žaloby do 10. 8. 2009. Stěžovatel
tedy vycházel ze skutečnosti, že lhůta pro doplnění žaloby končí dnem uvedeným ve sdělení
soudu. S tím však nekoresponduje odůvodnění usnesení krajského soudu, kde se uvádí,
že stěžovateli bylo sděleno, že doplnění žaloby je očekáváno do 26. 7. 2009. Odmítnutí ž aloby
usnesením ze dne 30. 7. 2009 proto považuje stěžovatel za popření práva na spravedlivý proces;
konkrétně namítá rozpor s ustanovením §37 odst. 5 s. ř. s.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasační stížnosti
(§109 odst. 2, věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§109 odst. 3, věta
před středníkem s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících
z ustanovení §109 odst. 1, věty první s. ř. s.
Kasační stížnost je důvodná.
Je nesporné, že žaloba ve správním soudnictví musí obligatorně obsahovat jednak
náležitosti obecné, vyplývající z ustanovení §37 odst. 3 s. ř. s., jednak náležitosti ve smyslu
ustanovení §71 odst. 1 s . ř. s. Pokud není žaloba pro nedostatek těchto náležitostí způsobilá
meritorního projednání, předseda senátu usnesením vyzve podatele (žalobce) k opravě nebo
odstranění jejích vad a stanoví k tomu lhůtu. Nebude -li v této lhůtě doplněna nebo opravena
a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o ní (či přesněji samotnou
žalobu) usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen (ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s.).
V nyní posuzovaném případě není sporu o tom, že podaná žaloba byla podána toliko
v blanketové podobě, tedy že neobsahovala zákonem stanovené náležitosti v rozsahu, bránícím
jejímu věcnému projednání. Nesporný je též fakt, že si stěžovatel byl těchto nedostatků vědom,
neboť sám v žalobě uvedl, že ji doplní do 30 dnů. Konečn ě ani krajský soud nepopírá,
že přípisem ze dne 10. 7. 2009 (viz čl. 13 soudního spisu) byl stěžovatel upozorněn, že soud
očekává doplnění žaloby do 10. 8. 2009 a nikoli do 26. 7. 2009, jak nesprávně uvedl ve svém
usnesení o odmítnutí žaloby. Ještě před uplynutím soudem stanovené lhůty, soud o žalobě
rozhodl tak, že ji usnesením odmítl (30. 7. 2009).
Nejvyšší správní soud se zcela ztotožňuje s názorem stěžovatele, že za situace, kdy on
sám v žalobě podané dne 26. 6. 2009 uvedl, že její doplnění pro vede do 30 dnů, ale následně
se řídil lhůtou, kterou mu k tomu určil krajský soud, pak není na místě odmítnutí žaloby
pro nesplnění podmínek řízení již v okamžiku, kdy uplynula lhůta, kterou si určil pro doplněn í
své žaloby sám stěžovatel. Lhůta určená k odstranění vad podání (§37 odst. 5 s. ř. s.) je lhůtou
soudcovskou; z logiky věci však zavazuje nejen účastníka řízení, ale i samotný soud, který ji určil.
Opačný výklad by byl bez dalšího zcela absurdní a vedl by ve svých důsledcích k popření
esenciálních principů spravedlivého procesu. Nic na tom nemění ani fakt, že se tak v nyní
posuzovaném případě stalo ze strany krajského soudu jen evident ním administrativním
pochybením – viz (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2005,
č. j. 2 Azs 416/2004 – 71, dostupný na www.nssoud.cz).
Jestliže tedy stěžovateli nebylo umožněno doplnit žalobu v soudem stanovené lhůtě,
respektive lhůta určená soudem pro doplnění náležitostí žaloby mu byla fakticky a bez jeho
vědomí zkrácena, není pochyb o tom, že byl stěžovatel zkrácen na svých procesních právech
způsobem, který mohl vést k odepření práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv
a svobod). Pod jediný, v dané věci v úvahu přicházející, kasační důvod [nezákonnost rozhodnutí
o odmítnutí návrhu ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.] lze nepochybně podřadit
i případ, kdy krajský soud vydal usnesení v řízení, zatíženém těžkou procesní vadou, která mohla
mít vliv na zákonnost tohoto konečného rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů naznal, že kasační stížnost je důvodná.
Usnesení krajského soudu proto zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu
řízení (§110 odst. 1, věta první před středníkem s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
ve věci (§110 odst. 2, věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2009
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu