ECLI:CZ:NSS:2009:2.AS.4.2009:96
sp. zn. 2 As 4/2009 - 96
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Ing. Z. H.,
zast. JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Gočárova
třída 1000/29, proti žalovanému: Magistrát města Brna, Odbor územního a stavebního
řízení, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2006, č. j.
OÚSŘ U 07/00882-16, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 10. 9. 2008, č. j. 31 Ca 59/2007 - 64,
takto:
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se n e v y h o v u je .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zrušeno jeho výše specifikované
rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí příslušného stavebního úřadu a toto
rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla dodatečně povolena změna stavby
(nástavba, přístavba, stavební úprava) bytového domu, ulice Bílého 12, Brno. Zrušující rozsudek
krajského soudu vyšel z toho, že rozhodnutí žalovaného trpělo nepřezkoumatelností a dalšími
vadami.
V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Uvedl, že v současné době je stavba již zkolaudována a užívána. V mezidobí navíc došlo k tomu,
že stavebník převedl vlastnická práva k předmětné stavbě na nové vlastníky. Pokud by musel být
přijat názor krajského soudu, že měl stěžovatel i stavební úřad respektovat doporučení Odboru
památkové péče Magistrátu města Brna, pak by výsledkem nového rozhodnutí bylo nařízení
odstranění části stavby. Tím by vznikla novým vlastníkům objektu nenahraditelná újma.
Žalobce nevyužil své možnosti podat vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; při tom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde ovšem žalovaného) nenahraditelnou újmu a přiznání
odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není
v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud nedospěl k závěru, že by výkon rozhodnutí napadeného kasační
stížností znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu, neboť stěžovatel výslovně uvádí,
že újma by mohla vzniknout novým majitelům předmětného objektu. Stěžovatel tedy
argumentuje v cizí prospěch, návrh ve věci, který podal, se jej bezprostředně právně netýká,
resp. vlastní dotčenost nikterak neodůvodnil. Stěžovatel tedy žádnou vlastní nenahraditelnou
újmu neuvádí. Z dikce výše citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze přiznat
jen na návrh. Návrh v posuzovaném případě přitom nikterak nekonkretizuje, jaká nenahraditelná
újma hrozí přímo stěžovateli. Stěžovatel nikterak nerozvádí, že výkon či účinky rozhodnutí
pro něj budou znamenat nenahraditelnou újmu, ani to, jak k takové újmě má dojít. Soud
je v případě posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku tímto návrhem vázán; pokud
návrh neobsahuje nic než žádost o přiznání odkladného účinku bez jakékoliv konkretizace
ve vztahu ke stěžovateli, nemá vlastně soud co posuzovat.
Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní
účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné
a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného
účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.
Konstantní je v tomto směru i rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu,
zde možno odkázat např. na usnesení ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003 - 52, publikováno
pod č. 46/2004 Sb. NSS, kde zdejší soud uvedl, že zrušením rozhodnutí správního orgánu
a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí tomuto správnímu orgánu nenahraditelná
újma ve smyslu §73 odst. 2 a §107 s. ř. s.
Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností
by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není
v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu