ECLI:CZ:NSS:2009:2.AS.52.2009:124
sp. zn. 2 As 52/2009 - 124
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce Disney
Enterprises, Inc. a Delaware corporation, se sídlem USA, Burbank, 500 South Buena Vista
Street, zastoupeného JUDr. Janem Matějkou, advokátem se sídlem Praha 1, Národní 32, proti
žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, A. Čermáka 2A, za účasti
společnosti LDT Panorama CZ, a. s. , se sídlem Karlovy Vary, Moravská 42, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2009,
č. j. 8 Ca 369/2008 - 94, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě brojí žalovaný (dále jen „stěžovatel“) proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2009, č. j. 8 Ca 369/2008 - 94. Tímto
rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí předsedy stěžovatele ze dne 6. 4. 2006, č. j. O – 183558
(dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut žalobcův rozklad proti
rozhodnutí stěžovatele ze dne 26. 2. 2004 o částečném zamítnutí přihlášky slovní ochranné
známky sp. zn. O – 183558 ve znění BUENA VISTA.
Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek. Svůj návrh odůvodnil především procesní komplikovaností celé věci. Napadené
rozhodnutí ze dne 6. 4. 2006 bylo napadeno žalobou u městského soudu, který jej rozsudkem
ze dne 10. 8. 2007, č. j. 8 Ca 163/2006 – 52, zrušil a věc vrátil stěžovateli k dalšímu řízení.
Stěžovatel podal proti uvedenému rozsudku městského soudu kasační stížnost, které bylo
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2008, č. j. 7 As 58/2007 – 84, vyhověno.
Ještě před vydáním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu však stěžovatel vydal dne
12. 11. 2007 nové rozhodnutí, respektující závazný právní názor městského soudu vyjádřený
v původním rozsudku. Toto nové rozhodnutí ze dne 12. 11. 2007 bylo žalobcem rovněž
napadeno žalobou a věc je vedena u městského soudu pod sp. zn. 8 Ca 22/2008. Poté co byl
rozsudek městského soudu č. j. 8 Ca 163/2006 – 52 zrušen, rozhodoval městský soud ve věci
znovu a opětovně napadené rozhodnutí ze dne 6. 4. 2006 zrušil, přičemž nyní rozhodnutí vytkl
jiné nedostatky; to vše v napadeném rozsudku ze dne 30. 3. 2009, č. j. 8 Ca 369/2008 - 94.
Stěžovatel v popsaném stavu věci spatřuje určité „zacyklení“, neboť je jednak vydáno napadené
rozhodnutí ze dne 6. 4. 2006, které bylo zrušeno s tím, že je správní orgán vázán právním
názorem vyjádřeným v rozsudku č. j. 8 Ca 369/2008 – 94, a jednak je vydáno další správní
rozhodnutí ze dne 12. 11. 2007, které však akceptovalo právní názor městského soudu vyslovený
v rozsudku č. j. 8 Ca 163/2006 – 52 (to je taktéž napadeno samostatnou správní žalobou).
Existují tak nyní dva právní názory, které se od sebe liší a které byly každý zvlášť vysloveny
v jiném rozsudku téhož soudu. Kromě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel
žádá, aby Nejvyšší správní soud zavázal městský soud, aby ten ve věci sp. zn. 8 Ca 22/2008
rozhodl až po meritorním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci.
Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve svém vyjádření
k věci nevyjádřil; osoba zúčastněná se k věci nevyjádřila vůbec.
Podle ustanovení §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze odkladný účinek přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Předně je třeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační
stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocnému rozhodnutí krajského (zde městského) soudu, na které je jinak třeba hledět jako
na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento postup
proto musí být vyhrazen pro ojedinělé a výjimečné případy.
Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při respektování právního názoru rozsudku
městského soudu mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný a závažný stav, který již
nelze v dalším běhu času nijak odčinit (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupné z http://www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud se v usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 – 49, publikovaném pod č. 1255/2007 Sb. NSS, zabýval problematičností
situace, která může nastat, je-li ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti vydáno nové
rozhodnutí správního orgánu ve věci. Posuzovanému případu pak odpovídá úvaha, jež se zabývá
existencí dvou vedle sebe existujících rozhodnutí: „Vedle sebe tu tak mohou být dvě odlišná či dokonce
opačná správní rozhodnutí o téže věci. Při odhlédnutí od situace, že i nové rozhodnutí krajského soudu může být
napadeno kasační stížností, stejně tak jako nové správní rozhodnutí další žalobou, následně rozsudek krajského
soudu také kasační stížností, jde jistě o výsledek nežádoucí a procesními instituty příslušných správních procesních
předpisů obtížně řešitelný.“ I přesto, že je stav vzniklý v posuzovaném případě (obecně vzato)
nežádoucí, nelze přiznat kasační stížnosti odkladný účinek a tím sistovat povinnost správního
orgánu vést řízení a vydat rozhodnutí ve věci při respektování právního názoru městského soudu,
vysloveného v rozsudku č. j. 8 Ca 369/2008 – 94, bez dalšího zjišťování vzniku nenahraditelné újmy
stěžovateli. Stěžovatel však konkrétní dopady podřízení se rozsudku č. j. 8 Ca 369/2008 - 94,
znamenající pro něj nenahraditelnou újmu, vůbec neuváděl, ač břemeno tvrzení v tomto směru
leží výlučně na něm (srov. analogicky usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne
23. 10. 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144, publikované pod č. 87/2004 Sb. NSS).
Samotný shora popsaný stav, který nastal, není bez dalšího natolik závažný, aby nebylo
možné jej v dalším běhu času odčinit. Fakticky totiž v současné době existuje pro stěžovatele
jen jeden závazný právní názor městského soudu, korigovaný Nejvyšším správním soudem,
a to ten, který je vyjádřen v rozsudku č. j. 8 Ca 369/2008 – 94. Rozsudek č. j. 8 Ca 163/2006 – 52
byl Nejvyšším správním soudem zrušen a tudíž vedle sebe neexistují dva odlišné a pro stěžovatele
závazné právní názory na tutéž věc. Snaha stěžovatele o vyhnutí se opakování výše popsaného
problému je zcela pochopitelná, nicméně sama o sobě nepostačuje, s ohledem na přiměřené
použití ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s., k naplnění podmínky vzniku nenapravitelné újmy.
Podpůrně lze odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004,
č. j. 4 As 52/2004 - 70, dostupné z www.nssoud.cz, z něhož vyplývá, že snaha správního orgánu
o sjednocení svého rozhodovacího postupu nemůže být důvodem pro přiznání odkladného
účinku.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že vznik nenahraditelné újmy stěžovateli nebyl
prokázán. Dalšími podmínkami pro přiznání odkladného účinku se již podrobně nezabýval,
neboť pro závěr o nesplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti postačí
nesplnění i jen jediné z podmínek uvedených v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
Z těchto důvodů tedy Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele na postup dle ustanovení
§107 s. ř. s. nevyhověl a odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proto tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu