ECLI:CZ:NSS:2009:2.AZS.16.2009:54
sp. zn. 2 Azs 16/2009 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha
a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: D. B., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem
se sídlem v Brně, Příkop 8, adresa pro doručování Václavské náměstí 21, Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 16. 11. 2007, č. j. OAM-1-861/VL-20-11-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 9. 2008, č. j. 60 Az 113/2007 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně jako stěžovatelka brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému
rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí
žalovaného, jímž byla její žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně
nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“). Žalovaný ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že stěžovatelka neuváděla žádnou
skutečnost svědčící o tom, že by mohla být vystavena pronásledování z důvodů uvedených
v §12 nebo 14a zákona o azylu. Rozhodnutí krajského soudu pak vycházelo z toho,
že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě přesvědčivě zjištěného skutečného stavu věci
a bylo řádně odůvodněno.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, je-li kasační stížnost přípustná ve smyslu
§104 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“). Podle §104 odst. 4 s. ř. s.
je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103,
nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být
přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Stěžovatelčiny námitky ohledně toho, že v daném případě byl
porušen §3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť nebyl řádně zjištěn skutkový stav
(ačkoliv stěžovatelka nekonkretizuje, v čem konkrétně správní orgán pochybil), nemohou být
považovány za přípustné, neboť je stěžovatelka neuplatnila v řízení před krajským soudem, ač tak
učinit mohla (jedná se o námitky týkající se správního řízení). V ostatním shledal zdejší soud
kasační stížnost přípustnou.
Následně se Nejvyšší správní soud zabýval přijatelností kasační stížnosti podle §104a
s. ř. s., tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy
stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle uvedeného ustanovení kasační
stížnost odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační
stížnosti ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne
26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu jako č. 933/2006.
V projednávané věci stěžovatelka argumentuje kasačními důvody zakotvenými
v ustanovení §103 odst. 1 písm. a), d) s. ř. s. [kasační důvody přitom zdejší soud posuzuje
po materiální stránce, nikoliv tak, jak jsou označeny stěžovatelkou, a tedy je lhostejno,
že stěžovatelka výslovně své námitky pod ustanovení §103 ost. 1 písm. a) s. ř. s. nepodřazuje].
Podle písm. a) uvedeného ustanovení se stěžovatelka domnívá, že jí humanitární azyl měl
být udělen.
Ve smyslu písm. d) shora citovaného ustanovení s. ř. s. podle stěžovatelky krajský soud
dostatečným způsobem nezkoumal napadené správní rozhodnutí, pokud žalovaný neudělil
stěžovatelce azyl z humanitárních důvodů podle §14 zákona o azylu. Stěžovatelka poukazuje
na judikaturu, z níž plyne, že udělení azylu je na volné úvaze správního orgánu, nicméně
i tak musí být zřejmé, o co se jeho úvahy opíraly apod. Stěžovatelka se domnívá, že v posuzované
věci došlo k porušení zásad týkajících se mezí volnosti správního uvážení, neboť z odůvodnění
rozhodnutí není patrno, z jakých úvah žalovaný vycházel při úvaze nad tím, že stěžovatelce tento
typ mezinárodní ochrany neudělil. Postup žalovaného nelze přezkoumat, a pokud tak krajský
soud učinil, je i jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.
Z uvedených důvodů navrhuje stěžovatelka napadený rozsudek zrušit a vrátit věc
krajskému soudu k dalšímu řízení.
Kasační stížnost shledal Nejvyšší správní soud přípustnou a dále se zabýval její
přijatelností ve smyslu §104 a s. ř. s.
Přitom zjistil, že na námitky obsažené v kasační stížnosti dává dostatečnou odpověď
dosavadní judikatura správních soudů. K tvrzení stěžovatelky, že splňuje podmínky pro udělení
humanitárního azylu a že se relevantními námitkami týkajícími se humanitárního azylu krajský
soud nezabýval, Nejvyšší správní soud připomíná, že žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní
ochrany byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Obdobnou otázkou se Nejvyšší správní soud
zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. 1 Azs 8/2003 - 90, www.nssoud.cz,
v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, č. j. 4 Azs 35/2003 - 71, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne
4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, publikovaném pod č. 244/2004 Sb. NSS. Z uvedených
rozhodnutí plyne, že naplnění podmínek pro zamítnutí žádosti o azyl (mezinárodní ochranu) jako
zjevně nedůvodné podle §16 zákona o azylu vylučuje posouzení žádosti podle §14 téhož zákona
(toto ustanovení přitom upravuje tzv. humanitární azyl).
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na námitky podané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal
ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s. nepřijatelnou
a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3,
§120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl
návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. května 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu