ECLI:CZ:NSS:2009:3.ADS.18.2009:55
sp. zn. 3 Ads 18/2009 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Alba, a.s., se sídlem
Levá 6/311, Praha 4 – Podolí, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
pracoviště Praha – regionální referát rozhodovací činnosti, se sídlem Sokolovská 855/225,
Praha 9, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26. 5. 2008, č.j. 1034/0002 -2434/
29.4.2008/78/BH, o kasační stížnosti žalobce prot i usnesení Městského soudu v Praze ze dne
20. 10. 2008, č. j. 12 Cad 20/2008 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 14. 7. 2008 domáhal zrušení
rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 5. 2008, č. j. 1034/0002-2434/
29.4.2008/78/BH. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila výzvu
ze dne 20. 3. 2008, č. j. 22002/220/2434/2008/249/08- Výz-VVP, k zaplacení nedoplatku ve výši
77 372 Kč vyplývajícího z vykonatelného výkazu nedoplatků ze dne 18. 10. 2007, č.j . 2306/07,
v náhradní lhůtě. Žalobce současně podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo
OSSZ uloženo, aby do pravomocného rozhodnutí o žalobě odložila vymáhání částky vyměřené
platebním výměrem ze dne 18. 10. 2007, č. j. 2306/07.
Usnesením ze dne 20. 10. 2008, č. j. 12 Cad 20/2008 – 33, Městský soud v Praze návrh
žalobce na vydání předběžného opatření zamítl. V odůvodnění uvedl, že žalobce bez jakýchkoli
pochyb nedoložil, že mu kvůli platebnímu výměru OSSZ hrozí vážná újma. Nebyly tudíž splněny
podmínky pro vydání předběžného opatření podle ust. §38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost z důvodů podle ust. §103 odst. 1
písm. a) a d) s. ř. s. Namítl, že návrh na vydání předběžného opatření uplatnil s poukazem
na neochotu státu uspokojit pohledávky z peněžních prostředků, které jsou žalobci
pod obstrukčními záminkami státem zadržovány. Jedná se rovněž o projev diskriminace věřitele
parlamentní strany ČSSD, a proto se žalobce v souladu s čl. 4 Ústavy a čl. 36 a násl. Listiny
základních práv a svobod domáhá proti této diskriminaci ochrany soudní moci. Žalobce soudu
dále sdělil, že právní prostředky, jejichž aplikace přichází v úvahu teprve po ekonomické likvidaci
subjektu, jsou zjevně neúčinné. Městský soud v Praze se ve svém usnesení k argumentům žalobce
nevyjádřil, neuvedl, proč dospěl k závěru, že žalobce nedoložil, že kvůli platebnímu výměru
žalované mu hrozí vážná újma. Usnesení je tak nepřezkoumatelné.
V poučení o opravném prostředku pak soud s odkazem na ust. §104 odst. 3 písm. c)
s. ř. s. uvedl, že kasační stížnost proti tomuto usnesení není přípustná. Žalobce nesdílí názor
krajského soudu, že rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je podle své povahy
dočasné. Institut předběžného opatření je na místě naopak tam, kde hrozí následky trvalé povahy.
Žalobce má za to, že je na místě aplikovat per analogiam ust. §204 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, které pro případ nesprávného poučení o opravném prostředku
soudem stanoví k podání opravného prostředku lhůtu tří měsíců. Navrhl, aby Nejvyšší správní
soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil.
Podle ust. §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
které je podle své povahy dočasné. Podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví -li tento
zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.
Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů
účastníků (§38 odst. 1 s. ř. s.), a to do doby, než se změní poměry nebo než bude pravomocně
rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu,
jímž se řízení končí, stalo vykonatelným (§38 odst . 4 s. ř. s.).
Rozhodnutí o předběžném opatření je tak rozhodnutím dočasným, neboť předběžné
opatření má pouze omezené trvání: není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Dočasnou
povahu má i rozhodnutí, jímž byl – jako v případě žalobce – návrh na vydání předběžného
opatření zamítnut. Zamítavé rozhodnutí totiž nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování
o věci samé; Městský soud v Praze bude pokračovat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního
orgánu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 - 35,
publ. pod č. 762/2006 Sb. NSS).
Kasační stížnost je tedy nepřípustná ve smyslu ust. §104 odst. 3 písm. c ) s. ř. s. Nejvyšší
správní soud ji proto podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 7. května 2009
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu