ECLI:CZ:NSS:2009:3.ADS.58.2009:32
sp. zn. 3 Ads 58/2009 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: Alba, a.s.,
se sídlem Levá 6/311, Praha 4 – Podolí, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
pracoviště Praha – regionální referát rozhodovací činnosti, se sídlem Sokolovská 855/225, Praha
9, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3. 9. 2008, č. j. 1034/0002-2434/13.8.2008/
BH/153, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2008,
č. j. 12 Cad 23/2008 – 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 2. 10. 2008 domáhal zrušení
rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 9. 2008, č. j. 1034/0002-2434/
13.8.2008/BH/153. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila výzvu
Okresní správy sociálního zabezpečení Beroun ze dne 30. 6. 2008, č. j. 22002/220/2434/2008/
445/08-Výz-Ko, k zaplacení nedoplatku ve výši 67 366 Kč vyplývajícího z vykonatelného výkazu
nedoplatků ze dne 8. 2. 2008, č. j. 196/08, v náhradní lhůtě. Žalobce současně podal návrh
na vydání předběžného opatření, kterým by bylo OSSZ uloženo, aby do pravomocného
rozhodnutí o žalobě odložila vymáhání částky vyměřené platebním výměrem ze dne 8. 2. 2008,
č. j. 196/08.
Usnesením ze dne 8. 12. 2008, č. j. 12 Cad 23/2008 – 17, Městský soud v Praze zamítl
návrh žalobce na vydání předběžného opatření s tím, že toto usnesení neobsahuje odůvodnění
v souladu s ust. §55 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost z důvodů podle ust. §103
odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Uvedl, že návrh na vydání předběžného opatření uplatnil
s poukazem na neochotu státu uspokojit pohledávky z peněžních prostředků, které jsou žalobci
pod obstrukčními záminkami státem zadržovány. Jedná se rovněž o projev diskriminace věřitele
parlamentní strany ČSSD, a proto se žalobce v souladu s čl. 4 Ústavy a čl. 36 a násl. Listiny
základních práv a svobod domáhá proti této diskriminaci ochrany soudní moci. Žalobce soudu
dále sdělil, že právní prostředky, jejichž aplikace přichází v úvahu teprve po ekonomické likvidaci
subjektu, jsou zjevně neúčinné. Usnesení neobsahuje odůvodnění. V poučení o opravném
prostředku pak Městský soud v Praze s odkazem na ust. §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. uvedl,
že kasační stížnost proti tomuto usnesení není přípustná. Žalobce tento názor, že rozhodnutí
o návrhu na vydání předběžného opatření je podle své povahy dočasné, nesdílí. Institut
předběžného opatření je na místě naopak tam, kde hrozí následky trvalé povahy. Žalobce
má za to, že je na místě aplikovat per analogiam ust. §204 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, které pro případ nesprávného poučení o opravném prostředku
soudem stanoví k podání opravného prostředku lhůtu tří měsíců. Navrhl, aby Nejvyšší správní
soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil.
Podle ust. §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
které je podle své povahy dočasné. Podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento
zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.
Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů
účastníků (§38 odst. 1 s. ř. s.), a to do doby, než se změní poměry nebo než bude pravomocně
rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu,
jímž se řízení končí, stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.).
Rozhodnutí o předběžném opatření je tak rozhodnutím dočasným, neboť předběžné
opatření má pouze omezené trvání: není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Dočasnou
povahu má i rozhodnutí, jímž byl – jako v případě žalobce – návrh na vydání předběžného
opatření zamítnut. Zamítavé rozhodnutí totiž nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování
o věci samé; Městský soud v Praze bude pokračovat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního
orgánu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 - 35,
publ. pod č. 762/2006 Sb. NSS).
Kasační stížnost je tedy nepřípustná ve smyslu ust. §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. Nejvyšší
správní soud ji proto podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 26. srpna 2009
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu