ECLI:CZ:NSS:2009:4.AZS.79.2008:89
sp. zn. 4 Azs 79/2008 - 89
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: A. E., zast. opatrovníkem SOZE (Sdružení
občanů zabývajících se emigranty), se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2008, č. j. 63 Az 38/2007 - 43,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 4. 2007, č. j. OAM-1-282/VL-07-12-2007,
(dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany
jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), protože v průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem podání žádosti
o udělení mezinárodní ochrany byla obava z možné šikany v průběhu vojenské služby.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas žalobu, ve které namítl, že žalovaný porušil
§3 a §68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a uvedl,
že splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle §12, příp. §14a zákona o azylu. Navrhl
proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) shledal, že žaloba nesplňuje
veškeré předepsané náležitosti, zejména neobsahuje konkrétní žalobní body,
a nelze ji tak projednat. Vyzval proto žalobce usnesením ze dne 19. 10. 2007,č. j. 63 Azs 38/2007
- 27, aby ji ve stanovené lhůtě doplnil zejména o žalobní body. Protože žalobce v uvedené lhůtě
na výzvu nereagoval a žalobu nedoplnil alespoň o jeden žalobní bod, postrádala podle názoru
krajského soudu náležitosti žaloby stanovené v §37 odst. 2 a 3 a §71 odst. 1 písm. a) až f) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a v řízení
nebylo možné pro tyto nedostatky pokračovat. Krajský soud proto usnesením ze dne 17. 4. 2008,
č. j. 63 Az 38/2007 - 43, odmítl žalobu podle §37 odst. 5 s. ř. s.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též jen „stěžovatel“) včas blanketní kasační
stížnost a požádal o ustanovení advokáta, který by ji doplnil. Krajský soud však usnesením ze dne
1. 7. 2008, č. j. 63 Az 38/2007 - 55, rozhodl tak, že stěžovateli neustanovil advokáta a vyzval jej,
aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o plnou
moc prokazující, že je zastoupen advokátem a uvedl konkrétní důvody kasační stížnosti
podle §103 odst. 1 s. ř. s. a podřadil je pod příslušná ustanovení. Zároveň jej poučil,
že pokud tak neučiní, bude kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnuta.
Protože krajský soud v součinnosti s Nejvyšším správním soudem zjistil, že stěžovatel byl dne
1. 12. 2008 letecky vyhoštěn z území České republiky, ustanovil mu usnesením ze dne 30. 1. 2009,
č. j. 63 Az 38/2007 - 84, opatrovníka, kterému následně doručil výše citované usnesení ze dne
1. 7. 2008, č. j. 63 Az 38/2007 - 55.
Nejvyšší správní soud připomíná, že podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení
zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle ustanovení §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení
zastaví, nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). Podle §33
písm. e) téhož zákona, soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (stěžovatel) se nezdržuje
v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
Ze zpráv Policie České republiky, které si vyžádaly jak Nejvyšší správní soud, tak krajský
soud, a z neúspěšného pokusu obou soudů o doručení usnesení ze dne 1. 7. 2008,
č. j. 63 Az 38/2007 - 55, a informace o probíhajícím řízení založeného na č. l. 69 - 70 soudního
spisu je zřejmé, že stěžovatel se nezdržuje v místě svého hlášeného pobytu v Ú. O., Š. 1167, ale
byl dne 1. 12. 2008 letecky vyhoštěn z území České republiky, přičemž krajskému soudu či
Nejvyššímu správnímu soudu nikdy, ani v předchozích případech, neoznámil změnu místa
pobytu. Místo jeho pobytu není v současné době známo ani Policii České republiky. Nejvyšší
správní soud proto shledal, že byly naplněny zákonné podmínky §33 písm. e) zákona o azylu,
přičemž za daných okolností by bylo možné uvažovat i o splnění podmínky §33 písm. b) zákona
o azylu. Nejvyšší správní soud setrvale judikuje, že je-li ve věci dán kterýkoli z důvodů podle §33
zákona o azylu, pak není možné, aby soud ve věci meritorně rozhodoval; taková procesní situace
(zde: neznámý pobyt stěžovatele) má mít obligatorní procesní vyústění v podobě zastavení řízení
(srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2008, č. j. 3 Azs 40/2008 - 67,
přístupný na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud z těchto důvodů podle §47 písm. c) s. ř. s. za použití ustanovení
§120 s. ř. s. a za použití §33 zákona o azylu zastavil řízení o kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. května 2009
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu