ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.1.2009:54
sp. zn. 6 Ads 1/2009 - 54
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 5. 2008,
č. j. 38 Cad 33/2006 - 39,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného
Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 27. 9. 2006, č. j. KUOK 100082/2006,
sp. zn. KÚOK/95727/2006/OSV - DS/7025/SD - 191, a současně požádal o ustanovení
zástupce z řad advokátů pro řízení o uvedené žalobě.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 5. 2008, č. j. 38 Cad 33/2006 - 39, žalobci
neustanovil zástupce z řad advokátů. S odkazem na ustanovení §35 odst. 8 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), dospěl k závěru, že žalobce, který k výzvě
soudu pravdivě nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry, neprokázal tak, že splňuje
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů,
a proto soud žalobci advokáta neustanovil.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost
téměř nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení. Kasační stížnost podává výslovně z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s., aniž by tyto důvody specifikoval, z obsahu
podání však vyplývá, že je uplatněn důvod podle písm. a) a b) citovaného ust. §103 odst. 1 s. ř. s.
Stěžovatel namítá, že rozhodnutí je zmatečné, rozhodovala vyloučená soudkyně, a dále odkazuje
na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Žádá, aby mu byl ustanoven zástupcem
advokát JUDr. Vít Vohánka, který ho v řízeních u krajského soudu již zastupuje.
Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
přičemž zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému usnesení přípustná
za podmínek ustanovení §102 a §104 s. ř. s. Přestože v řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského soudu musí být stěžovatel, který sám nemá vysokoškolské právnické
vzdělání, vyžadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie, zastoupen advokátem
podle §105 odst. 2 s. ř. s., Nejvyšší správní soud již opakovaně judikoval, že v řízení,
v němž kasační stížnost směřuje proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti
na ustanovení zástupcem, není třeba splnění této podmínky již z povahy věci vyžadovat.
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Z obsahu kasační stížnosti lze zjistit, že se stěžovatel dovolává důvodu kasační stížnosti
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s., tedy tvrzené nezákonnosti, spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, a tvrzené zmatečnosti
řízení před soudem spočívající v tom, že rozhodoval vyloučený soudce. Nejvyšší správní soud
přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že tento soud přípisem ze dne 31. 3. 2008
řádně stěžovatele vyzval k doložení jeho majetkových poměrů s tím, aby předložil řádně vyplněné
a podepsané „Potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce“, a to ve lhůtě 8 dnů od doručení této výzvy.
Stěžovatel k výzvě soudu zaslal vyplněné „potvrzení“ ze dne 7. 4. 2008, ve kterém všechny údaje
ohledně příjmů z pracovního (obdobného) poměru, dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení
a další příjmy, ponechal nevyplněné. Jediné, co stěžovatel vyplnil, byl údaj o osobním majetku,
kde uvedl, že je spoluvlastníkem rodinného domku. V údaji o výdělkových a majetkových
poměrech manželky, s níž žije ve společné domácnosti, pak stěžovatel pouze uvedl, že je
spoluvlastnicí rodinného domku.
Krajský soud v Ostravě ze své rozhodovací činnosti zjistil, že rozhodnutím ze dne
4. 9. 2007 uvolnila Česká správa sociálního zabezpečení stěžovateli od 2. 12. 2003 výplatu
částečného invalidního důchodu podle ustanovení §54 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění
a částečný invalidní důchod činil podle rozhodnutí celkem 4790 Kč měsíčně s tím,
že od ledna 2007 podle nařízení vlády č. 461/2006 Sb. náleží částečný invalidní důchod ve výši
5820 Kč měsíčně. V rozhodnutí bylo rovněž uvedeno, že důchod bude stěžovateli vyplácen
od října 2007 a doplatek na důchodu za dobu od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007 ve výši 203 997 Kč
byl již stěžovateli vyplacen.
Z uvedeného vyplývá, že stěžovatel zaslal soudu „potvrzení“, které nevyplnil pravdivě.
Rovněž údaje o výdělkových a majetkových poměrech manželky jsou nepravdivé, neboť soud
ze své činnosti zjistil, že také manželka žijící se stěžovatelem ve společné domácnosti,
je poživatelkou invalidního důchodu.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Pro ustanovení zástupce účastníkovi
řízení ve smyslu citovaného ustanovení musí být splněny dvě podmínky, a to jednak předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a jednak potřeba ochrany práv účastníka řízení.
Osvobozen od soudních poplatků může být dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá
dostatečné prostředky. Podle citovaného ustanovení, jakož i podle judikatury Nejvyššího
správního soudu je povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení,
aby soud mohl posoudit, jsou li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatel v „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ neuvedl údaje o svých příjmech z přiznaného
částečného invalidního důchodu a neuvedl, že jeho manželka je poživatelkou invalidního
důchodu, takže jeho tvrzení, že nemá dostatečné prostředky, což je důvodem pro osvobození
od soudních poplatků, neodpovídá jeho skutečným poměrům. Za tohoto stavu krajský soud
postupoval správně, když stěžovateli zástupce pro řízení o žalobě neustanovil.
Námitku stěžovatele, že řízení před soudem bylo zmatečné, neboť ve věci rozhodovala
vyloučená soudkyně, Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou. Stěžovatel v ní bez jakékoli
bližší konkretizace namítá, že soudkyně krajského soudu byla z projednávání a rozhodování
jeho věci vyloučena, neuvádí však žádné konkrétní důvody, proč by tomu tak být mělo.
Nejvyšší správní soud tedy vzhledem k výše uvedenému po posouzení námitek
uplatněných v kasační stížnosti uzavírá, že neshledal nezákonnost a zmatečnost rozhodnutí
Krajského soudu v Ostravě. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost
jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
Krajského úřadu Olomouckého kraje na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona
vyloučeno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu