ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.11.2009:194
sp. zn. 6 Ads 11/2009 - 194
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení
o kasačních stížnostech žalobce a ustanoveného advokáta žalobce Mgr. Michala Zákravského
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 2008, č. j. 19 Cad 124/2003 - 155,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 2008, č. j. 19 Cad 124/2003 - 155,
se z r ušuj e a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze 18. 12. 2008, č. j. 19 Cad 124/2003 - 155, byla
zamítnuta žádost zástupce žalobce Mgr. Michala Zákravského, advokáta, se sídlem Langrova 7,
Šumperk, o zrušení jeho ustanovení zástupcem pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované
ze dne 27. 10. 2003, č. X.
Proti tomuto usnesení podal ustanovený zástupce Mgr. Michal Zákravský (dále
jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost. Stěžovatel uvádí, že poté, kdy byl žalobci ustanoven
zástupcem, žalobce s ním nespolupracoval a ani přes opakované výzvy neposkytl jakoukoliv
součinnost, a proto stěžovatel požádal soud o zrušení svého ustanovení. Tato žádost byla
zamítnuta usnesením krajského soudu ze 18. 12. 2008, č. j. 19 Cad 124/2003 - 155,
proti níž stěžovatel brojí kasační stížností, neboť se domnívá, že soud nepostupoval při zamítnutí
žádosti o zrušení ustanovení správně. Stěžovatel uvádí, že žalobce i nadále nespolupracuje, nijak
se s ustanoveným advokátem nekontaktoval a na dopisy neodpovídá. Písemné podání žalobce,
které advokátovi bylo soudem doručeno, je pro jakékoliv další zpracování absolutně nepoužitelné
pro svoji nečitelnost. S ohledem na tyto skutečnosti není možné, aby stěžovatel žalobci poskytl
řádnou právní pomoc, a proto stěžovatel žádá, aby usnesení krajského soudu bylo zrušeno.
V zákonné lhůtě rovněž podal žalobce kasační stížnost téměř nečitelného obsahu,
v níž žádá zrušení usnesení krajského soudu, a aby mu byl soudem ustanoven „jeho“ advokát
JUDr. Tomáš Sokol.
Kasační stížnosti stěžovatelé opírají, jak lze dovodit z obsahu jejich podání, o důvod
vymezený v ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Stěžovatelé proto navrhují, aby Nejvyšší správní
soud usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil.
Vyjádření žalovaného ke kasačním stížnostem nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
přičemž zjistil, že je podána osobami oprávněnými a je proti označenému usnesení přípustná
za podmínek ustanovení §102 a §104 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelé uplatnili
ve svých kasačních stížnostech. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3
s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnosti jsou důvodné.
O kasačních stížnostech Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Jak vyplývá z obsahu soudního spisu, stěžovatel byl usnesením Krajského soudu
v Ostravě ze dne 11. 7. 2008, č. j. 19 Cad 124/2003 - 140, ustanoven zástupcem žalobce
pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2003, č. X. Protože žalobce se
stěžovatelem nespolupracoval a ani přes opakované výzvy neposkytl jakoukoliv součinnost,
požádal stěžovatel soud o zrušení svého ustanovení. Krajský soud v Ostravě usnesením ze
18. 12. 2008, č. j. 19 Cad 124/2003 - 155, žádost zamítl. Své rozhodnutí krajský soud odůvodnil
tím, že stěžovatel byl žalobci pro žalobní řízení ustanoven zástupcem na základě žádosti žalobce,
a to poté, co soud zprostil povinnosti zastupovat žalobce JUDr. Josefa Hasalu, advokáta, se
sídlem Radniční 13, Šumperk. Dále v odůvodnění bylo uvedeno, že přípisy ze dne 19. 8. 2008, ze
dne 8. 9. 2008 a ze dne 2. 12. 2008 ustanovený zástupce žalobce sdělil, že mu doposud ani přes
opakované výzvy nebyla žalobcem poskytnuta součinnost. Žalobce nespolupracuje a při jeho
jediném telefonním rozhovoru se zástupcem vyplynulo, že má svého advokáta. Jeho rukou psaná
žaloba je absolutně nečitelná a nepoužitelná pro jakékoliv další zpracování, proto ustanovený
advokát požádal o zrušení svého ustanovení. Krajský soud dále své rozhodnutí o zamítnutí
žádosti zástupce žalobce odůvodnil tím, že žalobce soudu nesdělil, že udělil plnou moc jinému
advokátovi. Za situace, kdy žalobce setrvává na žalobě, nepředložil plnou moc, z níž by
vyplynulo, že udělil ke svému zastupování plnou moc jinému advokátovi, soud návrh na změnu
advokáta zamítl, byť z obsahu spisu je patrno, že žalobce píše téměř nečitelná podání.
V daném případě krajský soud své rozhodnutí odůvodnil tak, jak výše uvedeno,
aniž by zohlednil tvrzení stěžovatele, že žalobce s ním - ustanoveným advokátem nekomunikuje,
přes opakované výzvy neposkytl jakoukoliv součinnost, rukou žalobce psaná žaloba je absolutně
nečitelná a nepoužitelná pro jakékoliv další zpracování.
V souladu s platnou právní úpravou je advokát oprávněn odmítnout poskytnutí právních
služeb jen z důvodů, které jsou taxativně uvedeny v §18 až §20 zákona č. 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. Podle §20 odst. 2 citovaného zákona je advokát
oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, popřípadě požádat o zrušení
ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§18 odst. 2), dojde-li k narušení
nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát
je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom,
že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem (§16 odst. 1), trvá na tom,
aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.
V posuzované věci se krajský soud vůbec nevyjádřil k tvrzení stěžovatele, že mu žalobce
neposkytuje potřebnou součinnost, takže není schopen poskytnout žalobci řádnou právní pomoc.
Nevyhovění žádosti stěžovatele o zproštění povinnosti žalobce zastupovat nemůže být
odůvodněno pouze tím, že žalobce soudu nepředložil plnou moc jím zvoleného advokáta
a na žalobě trvá. K nevyhovění žádosti stěžovatele lze přistoupit pouze tehdy, pokud tvrzení
stěžovatele o skutečnostech bránících mu v řádném zastupování žalobce neshledá soud
dostatečnými pro zproštění stěžovatele k zastupování žalobce.
Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že krajský soud by měl vést žalobce k tomu,
aby ve smyslu platné právní úpravy (ust. §§42 - 43 o. s. ř.) jeho podání adresovaná soudu byla
čitelná.
S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost je důvodná, a proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení
(§110 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud je v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího
správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud pak v novém
rozhodnutí ve věci rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu