ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.145.2009:240
sp. zn. 6 Ads 145/2009 - 240
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupeného JUDr. Petrem Jaškem, advokátem, se sídlem Hlavní tř. č. 7, Šumperk, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 17. 8. 2001, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2008, č. j. 19 Ca 287/2001 - 184, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamít á .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti shora označenému rozsudku
Krajského soudu v Ostravě, jenž zamítl jeho žalobu ze dne 24. 8. 2001.
V rámci podané kasační stížnosti požádal stěžovatel soud o přiznání odkladného účinku,
přičemž uvedl: „Žádám soud dle s. ř. s., 107 o odkladný účinek stížnosti.“ Blíže tento návrh
neodůvodnil. Nejvyšší správní soud stěžovatele, resp. jeho zástupce vyzval, aby ve lhůtě
dvou týdnů svůj návrh odůvodnil; stěžovatel však na výzvu soudu nereagoval.
Žalovaná se vyjádřila ke kasační stížnosti, k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného
účinku však ničeho neuvedla.
Podle ustanovení §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom použije přiměřeně ustanovení §73
odst. 2 až 4 s. ř. s. Dle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. přizná soud kasační stížnosti odkladný
účinek tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Vedle toho je nutno podotknout, že sama kasační stížnost je opravným prostředkem
mimořádným, neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Přiznání
odkladného účinku pravomocného rozhodnutí je třeba připustit pouze tehdy, jestliže nezbytnost
odkladného účinku převáží nad požadavkem právní jistoty a stability právních vztahů opírajících
se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci. Extenzivní užití institutu odkladného účinku
by z kasační stížnosti učinilo de facto řádný opravný prostředek. Přiznáním odkladného účinku
se prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Pokud
by správní orgány neměly být vázány pravomocným rozhodnutím krajských soudů,
kterými se ruší jejich správní akty, pak by zákonodárce musel zcela změnit koncepci správního
soudnictví a vyloučit právní moc rozhodnutí krajských soudů. Přiznání odkladného účinku
proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o nenahraditelné
újmě.
V této souvislosti Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel žádné důvody,
proč by mu měla vzniknout nenahraditelná újma ve výše naznačeném smyslu realizací
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, neuvedl. Podmínku vzniku nenahraditelné újmy
jako újmy, jež má zcela nereparabilní následky, ať již vyjádřené v penězích či jinak, může ovšem
soud posoudit pouze na základě tvrzení navrhovatele a posouzení důkazních prostředků
stěžovatelem předestřených; ze soudního spisu nemůže sám takové následky konstruovat.
Pokud stěžovatel taková tvrzení a důkazní návrhy soudu neposkytne, neumožňuje soudu
posouzení podmínek, za nichž by mohl odkladný účinek kasační stížnosti přiznat.
Poněvadž Nejvyšší správní soud nemohl posoudit první a podstatnou podmínku
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (vznik nenahraditelné újmy na straně
stěžovatele), nebylo možné a účelné zkoumat podmínky další, jež musejí být naplněny
kumulativně. Proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu