ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.152.2009:89
sp. zn. 6 Ads 152/2009 - 89
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 8. 2009,
č. j. 38 Cad 33/2006 - 70,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se ne př i znáv á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. KÚOK/95727/2006/OSV - DS/7025/SD - 191,
č. j. KUOK 100082/2006, o dávku sociální péče. Současně žalobce požádal o ustanovení
zástupce z řad advokátů pro řízení o uvedené žalobě.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 8. 2009, č. j. 38 Cad 33/2006 - 70, žalobci
neustanovil zástupce z řad advokátů k jeho opakované žádosti o ustanovení advokáta, a to poté,
kdy kasační stížnost proti usnesení krajského soudu ze dne 16. 5. 2008, č. j. 38 Cad 33/2006 - 39,
kterým byla zamítnuta žádost žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů, byla zamítnuta
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2009, č. j. 6 Ads 1/2009 - 53, jenž nabyl
právní moci dne 5. 5. 2009. S odkazem na ustanovení §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“), dospěl k závěru, že žalobce, který k výzvě soudu pravdivě
nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry, neprokázal tak, že splňuje předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, a proto soud žalobci
advokáta neustanovil.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost
téměř nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení. Důvody kasační stížnosti stěžovatel
nespecifikuje, z obsahu podání však vyplývá, že je uplatněn důvod podle §103 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. Dále stěžovatel odkazuje na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a žádá,
aby mu byl ustanoven s odkazem na ust. §35 odst. 6 s. ř. s. zástupcem „jeho“ advokát
Mgr. František Drlík.
Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
přičemž zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému usnesení přípustná
za podmínek ustanovení §102 a §104 s. ř. s. Přestože v řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského soudu musí být stěžovatel, který sám nemá vysokoškolské právnické
vzdělání, vyžadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie, zastoupen advokátem
podle §105 odst. 2 s. ř. s., Nejvyšší správní soud již opakovaně judikoval, že v řízení,
v němž kasační stížnost směřuje proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti
na ustanovení zástupcem, není třeba splnění této podmínky již z povahy věci vyžadovat.
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Z obsahu kasační stížnosti lze zjistit, že se stěžovatel dovolává důvodu kasační stížnosti
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy tvrzené nezákonnosti, spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nejvyšší správní soud přitom neshledal
vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že tento soud přípisem ze dne 23. 7. 2009
řádně stěžovatele vyzval k doložení jeho majetkových poměrů s tím, aby předložil řádně vyplněné
a podepsané „Potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce“, a to ve lhůtě 8 dnů od doručení této výzvy.
Stěžovatel k výzvě soudu zaslal vyplněné „potvrzení“ ze dne 28. 7. 2009, ve kterém všechny údaje
ohledně příjmů z pracovního (obdobného) poměru, dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení
a další příjmy, ponechal nevyplněné. Jediné, co stěžovatel vyplnil, byl údaj o osobním majetku,
kde uvedl, že je spoluvlastníkem rodinného domku. V údaji o výdělkových a majetkových
poměrech manželky, s níž žije ve společné domácnosti, pak stěžovatel pouze uvedl, že je
spoluvlastnicí rodinného domku.
Krajskému soud v Ostravě je z jeho rozhodovací činnosti známo, že rozhodnutím ze dne
4. 9. 2007 uvolnila Česká správa sociálního zabezpečení stěžovateli od 2. 12. 2003 výplatu
částečného invalidního důchodu. Částečný invalidní důchod činil podle rozhodnutí celkem
4790 Kč měsíčně, od ledna 2007 činil 5820 Kč měsíčně a od ledna 2009 částečný invalidní
důchod ve výši 6741 Kč měsíčně.
Z uvedeného vyplývá, že stěžovatel zaslal soudu „potvrzení“, které nevyplnil pravdivě.
Rovněž údaje o výdělkových a majetkových poměrech manželky jsou nepravdivé, neboť soud
ze své činnosti zjistil, že také manželka žijící se stěžovatelem ve společné domácnosti,
je poživatelkou invalidního důchodu.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Pro ustanovení zástupce účastníkovi
řízení ve smyslu citovaného ustanovení musí být splněny dvě podmínky, a to jednak předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a jednak potřeba ochrany práv účastníka řízení.
Osvobozen od soudních poplatků může být dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá
dostatečné prostředky. Podle citovaného ustanovení, jakož i podle judikatury Nejvyššího
správního soudu je povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení,
aby soud mohl posoudit, jsou-li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatel v „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ neuvedl údaje o svých příjmech z přiznaného
částečného invalidního důchodu a neuvedl, že jeho manželka je poživatelkou invalidního
důchodu, takže jeho tvrzení, že nemá dostatečné prostředky, což je důvodem pro osvobození
od soudních poplatků, neodpovídá jeho skutečným poměrům. Za tohoto stavu krajský soud
postupoval správně, když stěžovateli zástupce pro řízení o žalobě neustanovil.
Nejvyšší správní soud tedy vzhledem k výše uvedenému po posouzení námitek
uplatněných v kasační stížnosti uzavírá, že neshledal nezákonnost rozhodnutí Krajského soudu
v Ostravě. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110
odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
Krajského úřadu Olomouckého kraje na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona
vyloučeno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu