ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.41.2009:33
sp. zn. 6 Ads 41/2009 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: F. O.,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor sociálních věcí,
se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2008,
sp. zn. S - JMK 78937/2008/OSV - Pr, č. j. JMK 78937/2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2009, č. j. 57 Ca 51/2008 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne přiznáv á.
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Brně zamítl návrh žalobce
(dále jen „stěžovatele“) na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2008, č. j. 57 Ca 51/2008 - 11,
kterým krajský soud odmítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2008,
sp. zn. S - JMK 78937/2008/OSV - Pr, č. j. JMK 78937/2008; o nákladech řízení soud rozhodl
tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Při posuzování předpokladů stěžovatele pro ustanovení zástupce krajský soud vyšel
z ust. §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a §138 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Pro ustanovení zástupce musí být
splněny dvě podmínky, a to jednak předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a jednak
potřeba ochrany práv účastníka řízení. Osvobozen od poplatků může být účastník, který doloží,
že nemá dostatečné prostředky. Soud tedy nejprve vyzval stěžovatele k vyplnění a předložení
potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro ustanovení zástupce,
a to do 2 týdnů od doručení výzvy. Stěžovatel obdržel tuto výzvu dne 24. 11. 2008, vyplněné
potvrzení však soudu nezaslal. Stěžovatel tak předepsaným způsobem nedoložil nedostatek
prostředků pro vedení řízení a soud jeho žádost o ustanovení advokáta zamítl.
Usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
stěžovatel napadl kasační stížností, ve které uvádí, že formulář „060 OSŘ“ byl odeslán
24. 11. 2008 a - pokud dobře sledoval - pošta Ježov toto eviduje v počítači. Dále vyjádřil názor,
že soud zajímají i lékařské náklady, ale náklady na poštovné za četné obsílky ho nezajímají
a nepřispívá na ně. Dále vyzval k zaslání nového formuláře, když dosavadní nestačí. V zásilce
pak přiložil vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Krajský soud po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu §108 odst. 1 s. ř. s.
a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Stěžovateli byla zaslána informace o probíhajícím řízení, ve které byl Nejvyšším správním
soudem upozorněn na možnost vznést námitku podjatosti vůči některému ze soudců
projednávajících tuto věc. Na tuto informaci reagoval stěžovatel podáním označeným jako
„Námitky a stížnost proti systémově protiprávní ideologii ve vyřizování kasačních stížností
Nejvyšším správním soudem, viz Nao 44/2008“. V tomto - poněkud neurčitém a nepříliš
srozumitelném - podání vyjadřuje stěžovatel celkovou nespokojenost s činností Nejvyššího
správního soudu, uvádí porušení zákonů a Listiny, opakuje skutečnosti uvedené v kasační
stížnosti a uzavírá s tím, že soudci zatvrzele ignorují Ústavou zaručená práva. V obsahu podání
však není - kromě neurčitého vyjádření nespokojenosti s činností (blíže neurčených) soudců jako
celku - vznesena námitka podjatosti a už vůbec není možno dovodit vyjádření podjatosti vůči
některému konkrétnímu soudci, který věc projednává. Jmenovitě se stěžovatel zmiňuje
(v poněkud neurčité souvislosti) o soudkyni Turkové - ta však v projednávané věci nerozhoduje
(byla uvedena pouze mezi možnými náhradními členy senátu). Námitku podjatosti vznesenou
vůči některému z rozhodujících soudců tak nelze (z tohoto poněkud nejasného podání) dovodit.
Nejvyšší správní soud je podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. při přezkumu vázán rozsahem
a důvody kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu kasační stížnosti
usnesení Krajského soudu v Brně a shledal, že kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud především podotýká, že pro řízení u Nejvyššího správního soudu
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
stěžovatele není podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu nedostatek právního
zastoupení důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti (rozsudek NSS č. j. 1 Afs 65/2007 - 37
ze dne 24. 10. 2007).
Ze spisu Krajského soudu v Brně Nejvyšší správní soud zjistil, že tento soud řádně
stěžovatele vyzval k doložení jeho majetkových poměrů. Tato výzva spolu s příslušným
formulářem byla stěžovateli doručena dne 24. 11. 2008. Ze spisového materiálu však současně
vyplývá, že stěžovatel na tuto výzvu nereagoval a příslušný formulář, v němž měl
uvést své osobní, majetkové a výdělkové poměry, ve stanovené lhůtě nezaslal. Neučinil
tak přesto, že mu bylo ve výzvě poskytnuto vysvětlení a stanovena lhůta k doložení potřebných
údajů a zejména byl ve výzvě výslovně upozorněn na důsledky, které bude případné nedoložení
požadovaných údajů mít (zamítnutí žádosti). Podle §35 odst. 8 věta prvá s. ř. s. navrhovateli,
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být
i advokát. Z dikce citovaného ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy,
jestliže jsou splněny dvě podmínky: Jedná se o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a je to třeba k ochraně jeho zájmů. V případě řízení
o kasační stížnosti je zastoupení advokátem povinné, takže posuzování druhé z uvedených
podmínek nepřichází v úvahu. Proto se soud zabýval toliko splněním první zákonné podmínky,
tj., zda jsou u stěžovatele dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Osvobozen
od poplatků může být dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který d olož í, že nemá dostatečné prostředky.
Podle citovaného ustanovení, jakož i podle judikatury Nejvyššího správního soudu je
povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení, aby soud mohl
posoudit, jsou-li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud účastník tuto
povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje
(viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50,
uveřejněné pod č. 537/2005 Sb. NSS). Tvrzení - uvedené v kasační stížnosti - o odeslání
vyplněného formuláře dne 24. 11. 2008 z pošty Ježov stěžovatel žádným způsobem nedokládá,
jedná se tak o pouhé, ničím nedoložené tvrzení. Na podatelně soudu toto tvrzené podání nebylo
evidováno. Teprve ke kasační stížnosti stěžovatel prokazatelně doložil vyplněný formulář.
Podle §109 odst. 4 s. ř. s. se ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno
napadené rozhodnutí, nepřihlíží. Protože stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoložil své osobní
a majetkové poměry, na základě kterých by bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky
pro osvobození od soudních poplatků, krajský soud žádost o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti po právu zamítl.
Nejvyšší správní soud tedy po posouzení námitek uplatněných v kasační stížnosti uzavírá,
že neshledal nezákonnost rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Z těchto důvodů Nejvyšší správní
soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Stěžovatel ve věci úspěch neměl, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení (§60
odst. 1 s. ř. s. a contrario), Ministerstvu vnitra České republiky náklady v řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu