ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.61.2009:168
sp. zn. 6 Ads 61/2009 - 168
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupeného JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha
2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
2. 12. 2008, č. j. 4 Cad 111/2005 - 132,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepři znáv á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátu JUDr. Vítu Vohánkovi, se př iz ná v á
odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 952 Kč, která bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 12. 2005, č. j. 2005/68064 - 212, bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 22. 11. 2005,
č. j. KUOK/33147/05/OSV - DS/7025/SD - 228, kterým nebyla povolena obnova řízení
ve věci nepřiznání dávky sociální péče a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce v žalobě žádal,
aby soud napadené rozhodnutí zrušil z důvodu, že rozhodnutí je zmatečné - samá lež na jeho
osobu.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 12. 2008, č. j. 4 Cad 111/2005 – 132, žalobu
napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2005, č. j. 2005/68064 - 212, zamítl.
V odůvodnění rozhodnutí ve vztahu k zamítnutí žaloby soud uvedl, že v návrhu na povolení
obnovy řízení žalobce pouze odkázal na paragrafy zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád). Neuvedl však, z jakých důvodů se domnívá, že jsou dány důvody obnovy řízení
stanovené v §62 odst. 1 písm. c), d) a e) správního řádu. Žalobce byl proto vyzván správním
orgánem k doplnění návrhu na obnovu řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce návrh nedoplnil,
přestože byl řádně ve výzvě poučen, že pokud ve stanovené lhůtě návrh nedoplní, může být jeho
návrh zamítnut, Krajský úřad Olomouckého kraje svým rozhodnutím ze dne 22. 11. 2005,
č. j. KUOK/33147/05/OSV - DS/7025/SD - 228, rozhodl o tom, že se obnova řízení
nepovoluje. Soud proto s ohledem na to, že žaloba postrádá žalobní body, z nichž by bylo
patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí
za nezákonné nebo nicotné a námitky, které žalobce uvedl, nebyly shledány důvodnými, dospěl
k závěru, že nezbývá nic jiného, než žalobu směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne
13. 12. 2005, č. j. 2005/68064 - 212, jako nedůvodnou zamítnout.
Včas podanou kasační stížností žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek
městského soudu podáním téměř nečitelného obsahu, v němž žádá zrušení tohoto rozsudku
a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. V doplnění kasační stížnosti ze dne
17. 2. 2009 ustanovený advokát stěžovatele k výzvě soudu výslovně uvedl, že kasační stížnost
podává z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Dále uvedl, že žalovaný,
obdobně jako správní orgány v předcházejících řízeních, věc nesprávně posoudil a řádně se jí
nezabýval. Stěžovatel dodal, že se nachází od listopadu 2003 ve stavu hmotné nouze, a proto má
podle svého názoru nárok na dávku sociální péče v souladu se zákonem č. 482/1991 Sb.
Poukázal dále na to, že u městského soudu probíhá řízení o cca 70 žalobách, o kterých rozhoduje
přibližně 7 různých soudců v samostatných řízeních. Stěžovatel namítá, že mu bylo v řízení
před Městským soudem v Praze odepřeno právo na veřejné projednání věci a nemohl se tak
k celé záležitosti před soudem vyjádřit. S ohledem na tyto skutečnosti proto navrhl, aby Nejvyšší
správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2008, č. j. 4 Cad 111/2005 - 132,
zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud
podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109
odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav
aplikována nesprávná právní norma, popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však
nesprávně vyložena. Nejvyšší správní soud neshledává tuto námitku důvodnou.
Žalobou napadené rozhodnutí se týkalo návrhu na povolení obnovy řízení v pravomocně
ukončené věci. Jak správně uvedl již městský soud, protože v případě věci ukončené
rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 22. 11. 2005,
č. j. KUOK/33147/05/OSV - DS/7025/SD - 228, stěžovatel svůj obecný a nekonkrétní návrh
na povolení obnovy ve věci pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje
ze dne 24. 10. 2005, č. j. KUOK/30489/05/OSV - SD/7025/SD - 211, vzdor výzvě a poučení,
náležitým způsobem nedoplnil, správní orgány nijak nepochybily, když nebyla povolena obnova
řízení. Podle Nejvyššího správního soudu městský soud správně posoudil právní otázku,
neboť k povolení obnovy řízení nebyly zjištěny a prokázány zákonné důvody.
Stěžovatel dále uplatnil důvod kasační stížnosti odpovídající §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
podle něhož lze kasační stížnost podat z důvodu vady řízení spočívající v tom, že skutková
podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je
s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení
před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně
vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval napadené rozhodnutí správního orgánu měl
zrušit. Ani tuto námitku neshledává Nejvyšší správní soud důvodnou. Jak již uvedl městský soud,
vzhledem k tomu, že stěžovatel neposkytl řádnou součinnost k tomu, aby odůvodnil
a konkretizoval důvody obnovy řízení ve věci pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu
Olomouckého kraje ze dne 22. 11. 2005, č. j. KUOK/33147/05/OSV - DS/7025/SD - 228,
správní orgány proto jeho návrhu nemohly vyhovět. Nejvyšší správní soud proto neshledal,
obdobně jako to již neshledal městský soud, že by v řízení před žalovaným byla porušena
stěžovatelova procesní práva a ustanovení o řízení před správními orgány.
Další stížnostní námitkou stěžovatel uplatnil důvod podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
podle kterého lze podat kasační stížnost z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení
před soudem, mohla-li taková vada mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Důvodem kasační stížnosti podle stěžovatele v tomto ohledu je skutečnost, že mu bylo v řízení
před Městským soudem v Praze odepřeno právo na veřejné projednání věci a nemohl se tak
k celé záležitosti před soudem vyjádřit. V soudním spisu na č. l. 124 je založena substituční plná
moc ze dne 1. 12. 2008 udělená ustanoveným advokátem JUDr. Vítem Vohánkou advokátovi
Mgr. Dušanu Zachovi, jenž se účastnil jednání nařízeného ve věci na den 2. 12. 2008 u Městského
soudu v Praze. Zástupce stěžovatele uvedl, že mu není známo, z jakých důvodů stěžovatel žádá
soud o odročení jednání svým nesrozumitelným podáním - dopisem ze dne 24. 11. 2008, který je
doložen na č. l. 116 a 117 soudního spisu, neboť stěžovatel advokátní kancelář před jednáním
nekontaktoval. Zástupkyně žalovaného vyslovila souhlas, aby bylo jednáno v nepřítomnosti
žalobce a rovněž zástupce žalobce neměl námitky proti tomu, aby bylo jednáno v nepřítomnosti
jeho mandanta. Právo na veřejné projednání nebylo stěžovateli odepřeno vzhledem
k tomu, že ve věci bylo nařízeno jednání a soud žádost stěžovatele o odročení jednání neshledal
jako důvodnou.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že v kasační stížnosti stěžovatel toliko namítá, že mu
bylo v řízení před Městským soudem v Praze odepřeno právo na veřejné projednání věci
a nemohl se tak k celé záležitosti před soudem vyjádřit. Tato jediná uplatněná námitka, jak výše
uvedeno, nebyla shledána důvodnou. Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že k věcným
důvodům, které vedly Městský soud v Praze k zamítnutí žaloby, se stěžovatel nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že v postupu Městského soudu v Praze nebylo shledáno
pochybení, a proto vzhledem k výše uvedenému byla kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s.
zamítnuta jako nedůvodná.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
žalovaného na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona vyloučeno.
Stěžovateli byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007,
č. j. 4 Cad 111/2005 - 38, pro řízení o žalobě ustanoven zástupcem advokát, který stěžovatele
zastupuje rovněž v řízení o kasační stížnosti; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s.). Ustanovený zástupce k výzvě Nejvyššího správního
soudu nevyčíslil náklady právního zastoupení stěžovatele, a proto bylo rozhodnuto o odměně
advokáta podle obsahu spisu. Nejvyšší správní soud přiznal advokátu JUDr. Vítu Vohánkovi,
odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti za jeden úkon právní služby po 500 Kč,
a to za doplnění kasační stížnosti ze dne 17. 2. 2009 podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a jeden režijní paušál po 300 Kč podle §13
odst. 3 téže vyhlášky. Protože ustanovený advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje
se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny
za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně vypočtená podle §37 písm. a) a §47 odst. 3
zákona č. 235/2004 Sb. činí 152 Kč. Ustanovenému zástupci se tedy přiznává odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti v celkové výši 952 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu