ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.72.2009:144
sp. zn. 6 Ads 72/2009 - 144
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: R.P.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha
2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2008, č. j. 2008/77274 - 424, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2009,
č. j. 2 Cad 146/2008 - 79,
takto:
I. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 12. 2008, č. j. 2008/77274 - 424, bylo zamítnuto
odvolání žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce hlavního města
Prahy, pobočky v Praze 4, ze dne 1. 10. 2008, č. j. ABE - 8067/2008 - 04/04, jímž byla žalobkyně
vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně
včasnou správní žalobu k Městskému soudu v Praze, v níž požádala o ustanovení zástupce.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2009, č. j. 2 Cad 146/2008 - 79, nebyl
žalobkyni ustanoven zástupce pro žalobní řízení.
Městský soud v Praze v odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že žalobkyni zaslal tiskopis
vzor 060 - prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, k jehož vyplnění
žalobkyni vyzval ve lhůtě 14 dní ode dne doručení výzvy. Žalobkyně byla poučena
o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložen vyplněný formulář, soud žádosti o ustanovení
zástupce nevyhoví. Výzva byla žalobkyni doručena dne 22. 1. 2009. Na základě této výzvy
žalobkyně požádala, aby s ohledem na vedení dalšího řízení u správního úseku Městského soudu
v Praze ve věci sp. zn. 1 Cad 16/2008 bylo dokazování o její nemajetnosti spojeno s řízením
ve věci sp. zn. 2 Cad 146/2008. Navíc poukázala na vedení řízení u Městského soudu v Praze
jako soudu obecného ve věci sp. zn. 66 C 4/2008, kde jí bylo rovněž zasláno potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Soud však zjistil, že v řízení ve věci
sp. zn. 1 Cad 16/2008 žalobkyně nedoložila vyplněné potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech. Proto na tuto skutečnost upozornil žalobkyni přípisem ze dne
9. 2. 2009, v němž jí stanovil opakovanou lhůtu k předložení vyplněného potvrzení v délce 15 dní
ode dne doručení přípisu. Přípis byl žalobkyni doručen dne 11. 2. 2009, lhůta tedy uplynula dne
26. 2. 2009 a v této lhůtě žalobkyně nezaslala soudu vyplněný formulář. Dne 10. 2. 2009 bylo
Městskému soudu v Praze doručeno podání žalobkyně, v němž požádala o prodloužení lhůty
k vyplnění potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech s tím, že v době
od 15. 2. 2009 do 21. 2. 2009 bude na zimním lyžařském pobytu na Vysočině. Soud poté zjistil
ze spisu sp. zn. 1 Cad 16/2008, že ani v tomto řízení žalobkyně nepředložila vyplněný formulář,
naopak v uvedeném řízení podáním ze dne 27. 2. 2009 požádala o zajištění pracovníka soudu
k vyplnění formuláře.
Soud dále poukázal na to, že žalobkyni byl tiskopis vzor 060 zaslán již dne 22. 1. 2009
a na její žádost byla lhůta pro podání řádně vyplněného potvrzení prodloužena o dalších 15 dní
přípisem ze dne 9. 2. 2009, který byl žalobkyni doručen dne 11. 2. 2009. Pokud tedy byla
žalobkyni již jednou prodloužena lhůta pro předložení vyplněného potvrzení, neshledal soud
důvody k dalšímu prodloužení lhůty a vzhledem k jednoduchosti vyplnění potvrzení neshledal
ani důvody k zajištění pracovníka soudu k vyplnění tohoto potvrzení. Soud podotkl,
že v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech se zjišťuje podstatně širší
okruh okolností než pouhé konstatování výše závazků u žalobkyně vzniklých z nedoplatků
zdravotního pojištění nebo výše příjmů dosahovaných žalobkyní. Soud dále s ohledem na obsáhlá
podání, která žalobkyně činí vůči Městskému soudu v Praze, usoudil, že žalobkyně je schopna
vyplnit jednoduché potvrzení, tedy že je schopna uvést své osobní poměry, nechat si potvrdit
případnou výši příjmů a uvést další skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit její nemajetnost.
S ohledem na to, že žalobkyni byla dána další lhůta k řádnému vyplnění formuláře,
avšak žalobkyně toto potvrzení řádně nevyplnila a nezaslala zpět Městskému soudu v Praze,
neprokázala nemajetnost potřebnou pro ustanovení zástupce. Žalobkyně tedy neprokázala
splnění podmínek pro ustanovení zástupce, a proto ho soud pro žalobní řízení neustanovil.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka dne 1. 4. 2009 prostřednictvím e-mailu
včasnou kasační stížnost, jež byla písemně doplněna dne 2. 4. 2009. V kasační stížnosti
stěžovatelka uvedla, že důvody neustanovení zástupce považuje za nedostatečné. Dále uvedla,
že Městskému soudu v Praze dlouhodobě dokládá svou nemajetnost i špatný zdravotní stav
a snaží se plnit pokyny soudu. Stěžovatelka je přesvědčená, že povinnost doložit svou
nemajetnost splnila dostatečně, o čemž svědčí i značně vysoký počet stran v obou spisech
vedených na správním úseku Městského soudu v Praze. Stěžovatelka poté uvedla, že časové
i finanční náklady na komunikaci se soudem hradí ze svých prostředků; dále obsáhle popsala
náročnost komunikace se soudy a vypočetla soudní řízení vedená u Městského soudu v Praze,
u nichž dokládala nemajetnost. Uvedla, že toliko v jednom případě v řízení v občanskoprávní věci
ji samosoudkyně vyzvala, aby se dostavila k soudu za účelem vyplnění vzoru 060 a v jiném řízení
jí byl ustanoven zástupce. Stěžovatelka se proto domnívá, že správní úsek Městského soudu
v Praze nepostupuje v řízení zcela v souladu s Listinou základních práv a svobod,
z nepochopitelných důvodů jí brání v právu být zastoupena od počátku řízení a její žádosti zamítá
kvůli nevyplnění formulářů, ačkoliv poskytla dostatek příloh dokládajících svou nemajetnost.
Stěžovatelka se závěrem domáhala zrušení napadeného usnesení Městského soudu v Praze
a ustanovení pracovníka soudu k vyplnění formulářů. Přípisem doručeným Nejvyššímu
správnímu soudu elektronickou poštou dne 14. 5. 2009 a doplněným písemně dne 15. 5. 2009
stěžovatelka podala žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, kterou doplnila
obsáhlým množstvím příloh.
Vyjádření žalovaného nebylo vyžadováno s ohledem na skutečnost, že se jedná o kasační
stížnost směřující proti usnesení o neustanovení zástupce pro žalobní řízení.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přípustná a stěžovatelka v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud
podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109
odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Jelikož stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti uplatnila - byť až po uplynutí lhůty
pro podání kasační stížnosti - žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, musel
se Nejvyšší správní soud s touto skutečností vypořádat. Nejvyšší správní soud zde především
odkazuje na svou ustálenou judikaturu vyjádřenou v rozsudku ze dne 28. 4. 2004,
č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, publikovaném jako č. 486/2005 Sb. NSS, podle níž „v řízení u Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.).“
Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost stěžovatelky směřuje, vylučuje, aby bylo možno
nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila vydání
rozhodnutí, jímž se řízení o kasační stížnosti končí. Je-li předmětem tohoto soudního přezkumu
rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů,
trvání na podmínce povinného zastoupení by vedlo k vlastnímu popření cíle, který žalobkyně
podáním žádosti sledovala, a k popření vlastního smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být
zkoumán závěr o tom, že žalobkyně právo na ustanovení zástupce nemá. Jelikož stěžovatelka
podala řádně a včas kasační stížnost obsahující všechny zákonné náležitosti a v době,
kdy Nejvyššímu správnímu soudu adresovala žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti, již zbývalo toliko vydat rozhodnutí o kasační stížnosti, přičemž se navíc nejedná o věc
skutkově ani právně složitou, rozhodl Nejvyšší správní soud podle §35 odst. 8 s. ř. s.
tak, že návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl.
Nejvyšší správní soud dále dospěl k závěru, že kasační stížnost žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2009, č. j. 2 Cad 146/2008 - 79, není důvodná.
Důvod kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., podle něhož lze kasační
stížnost podat z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo v nedostatku
důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada
za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Stěžovatelka je přesvědčena o tom, že důvody,
pro něž jí nebyl ustanoven zástupce, nejsou dostatečné a že Městský soud v Praze postupoval
v řízení v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může navrhovateli (v tomto případě žalobkyni), u něhož jsou
předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv,
předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle §36
odst. 3 s. ř. s. může být od soudních poplatků osvobozen účastník, jenž doloží, že nemá
dostatečné prostředky; přitom se nesmí jednat o návrh, který zjevně nemůže být úspěšný.
Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že pro ustanovení zástupce je zapotřebí
kumulativního splnění tří podmínek. První z nich je existence návrhu na ustanovení zástupce,
druhou splnění předpokladu pro osvobození od soudních poplatků a třetí potřeba ochrany práv
navrhovatele. Návrh na ustanovení zástupce uplatnila žalobkyně v souzené věci již v podané
žalobě. Soud jí proto zaslal k vyplnění tiskopis vzor 060 - potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech, přičemž první výzva byla žalobkyni doručena dne 22. 1. 2009 a druhá
výzva, kterou byla žalobkyni nad rámec zákonné povinnosti soudu stanovena dodatečná lhůta
pro předložení formuláře, byla doručena dne 11. 2. 2009. Žalobkyně však vyplněný formulář
soudu neposkytla. Soud se sice, ačkoliv mu to zákon neukládá, pokusil vyhovět návrhu žalobkyně
a formulář o její nemajetnosti si vyžádat z jiného spisu vedeného u správního úseku Městského
soudu v Praze; ani v tomto spise se však vyplněný formulář nenacházel. Proto byla stěžovatelce
poskytnuta dodatečná lhůta k předložení vyplněného formuláře ve věci sp. zn. 2 Cad 146/2008,
v níž však žalobkyně formulář nepředložila.
Nejvyšší správní soud podotýká, že doložit nemajetnost je zapotřebí pro každé jednotlivé
soudní řízení, v němž účastník žádá o osvobození od soudních poplatků či o ustanovení zástupce.
Jeho majetkové poměry se totiž mohou v průběhu času měnit a formulář předložený v odlišném
časovém období proto nemusí být relevantní pro posouzení majetkových poměrů v jiném
soudním řízení. Jak již bylo uvedeno, navzdory této skutečnosti soud prvního stupně prokázal
dobrou vůli a pokusil se vyplněný tiskopis vzor 060 opatřit ze spisu správního úseku Městského
soudu v Praze sp. zn. 1 Cad 16/2008. Zjistil však, že ani tam stěžovatelka řádně a včas vyplněný
formulář nedoložila. Nejvyšší správní soud ve shodě s názorem Městského soudu v Praze
podotýká, že pokud je stěžovatelka schopna adresovat soudu velmi obsáhlá podání doplněná
značným množstvím příloh, je rovněž schopna samostatně vyplnit srozumitelný formulář, navíc
v situaci, kdy jí lhůta pro jeho vyplnění byla soudem prodloužena. Nejvyšší správní soud považuje
za vhodné zdůraznit, že množství příloh, které stěžovatelka soudu poskytla, není rozhodující
pro posouzení splnění předpokladu pro osvobození od soudních poplatků. Stěžejní jsou
konkrétní soudem požadované informace, jež měly být obsaženy v řádně vyplněném formuláři,
který však stěžovatelka nedoložila.
Věc lze uzavřít tak, že jelikož žalobkyně domáhající se ustanovení zástupce pro řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nedoložila soudu ani v prodloužené lhůtě řádně
vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, nemohl Městský soud
v Praze posoudit, zda žalobkyně splňuje předpoklad pro osvobození od soudních poplatků,
což je nezbytná podmínka pro ustanovení zástupce. Za uvedené procesní situace nebylo možné
zástupce ustanovit a Městský soud v Praze tedy nepochybil, pokud stěžovatelce zástupce
neustanovil. Tento postup nebyl ani v rozporu s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod,
neboť Městský soud v Praze ani Nejvyšší správní soud nezpochybňují, že každý má právo
na právní pomoc v řízení před soudy, nicméně je zapotřebí soudu doložit potřebnost
této bezplatné právní pomoci.
K hrazení nákladů na komunikaci se soudem stěžovatelkou (zejm. poštovné, poplatky
za kopírování materiálu, přístup k internetu apod.) je zapotřebí konstatovat, že se jedná o běžný
průvodní jev řízení před soudem. Podotýká se však, že pokud by stěžovatelka soudu řádně a včas
dodala pouze listiny, které byly vyžádány, a nikoliv množství jiných irelevantních podkladů, byly
by její náklady spojené s řízením před soudem nižší. Návrhem, aby byl žalobkyni ustanoven
pracovník soudu za účelem vyplnění potřebných formulářů, se Nejvyšší správní soud s ohledem
na shora uvedené skutečnosti i vzhledem k tomu, že takový postup procesní předpisy neznají,
nezabýval.
Jelikož bylo konstatováno, že důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
není dán, Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 věta
druhá s. ř. s.).
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a proto podle §120 a §60 odst. 1 s. ř. s. nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Žalovanému, který úspěch ve věci měl,
pak náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly,
a proto mu soud podle stejných zákonných ustanovení právo na náhradu nákladů řízení
nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. května 2009
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu