ECLI:CZ:NSS:2009:6.AS.46.2009:84
sp. zn. 6 As 46/2009 - 84
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. M.
B., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12/1222,
Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem
Čerčanská 12, Praha 4, 2) obec Praskačka, se sídlem Praskačka 12, Praskačka, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2009, č. j. 8 Ca
151/2006 - 50, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze výše označeným rozsudkem zrušil žalobu, jíž žalobce
napadal rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2006, č. j. 14/2006 - 510 - RK/2.
Tímto rozhodnutím ministr dopravy zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Ministerstva
dopravy ze dne 21. 11. 2005, č. j. 444/2005 - 120 - RD/8, jímž byla povolena stavba
Dálnice D 11, stavba 1105 - 2 Osičky - Hradec Králové v úseku 86,100 - 88,600 podle §66
zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalovaný (stěžovatel) dne 2. 6. 2009
kasační stížnost, v níž současně požádal, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele přizná, jsou-li
k tomu splněny zákonné předpoklady. Ty definuje pro odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti
§73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož je k přiznání odkladného účinku třeba, aby výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nenahraditelnou újmu a zároveň přiznání
odkladného účinku se nesmí dotknout nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob
a nesmí být v rozporu s veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného
účinku, se tedy očekává v prvé řadě jednoznačné tvrzení o tom, že mu v důsledku výkonu
napadeného rozhodnutí vznikne nenahraditelná újma, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její
nenahraditelnost. Vylíčení podstatných skutečností o této nenahraditelné újmě musí svědčit
o tom, že negativní následek výkonu rozhodnutí by byl zcela zásadním a nezhojitelným zásahem.
Svůj návrh na přiznání odkladného účinku však stěžovatel nikterak neodůvodnil, ačkoli je
zastoupen osobou s právnickým vzděláním, které by mělo být známo, že absence konkrétnějšího
odůvodnění návrhu vede zpravidla bez dalšího k nepřiznání odkladného účinku.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku neodůvodnil,
nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než konstatovat, že v návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podané stěžovatelem proti rozsudku městského soudu neuvedl stěžovatel
žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné splnění podmínek pro přiznání odkladného
účinku dovodit; proto Nejvyšší správní soud dle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2009
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu