ECLI:CZ:NSS:2009:6.AZS.40.2009:66
sp. zn. 6 Azs 40/2009 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D.,
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: A. K., zastoupené JUDr. Alžbětou Prchalovou,
advokátkou, se sídlem Dřevařská 25, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor
azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného č. j. OAM - 1 - 534/VL - 20 - ZA05 - 2007 ze dne 14. 5. 2008, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 81/2008 - 45 ze dne 13. 2. 2009,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně JUDr. Alžbětě Prchalové se p ř izn á vá odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů v částce 2856 Kč, která jí bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 5. 2008, č. j. OAM - 1 - 534/VL - 20 - ZA05 - 2007,
nebyla žalobkyni (dále též „stěžovatelka“) udělena mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14,
§14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2009, č. j. 56 Az 81/2008 - 45, byla
žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného jako nedůvodná zamítnuta. Proti rozsudku
Krajského soudu v Brně podala stěžovatelka včasnou kasační stížnost, kterou ustanovená
zástupkyně doplnila dne 30. 3. 2009.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu §104a
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta
jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl
zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatelka v kasační stížnosti v obecné rovině nedostatečná skutková zjištění
bez upřesnění konkrétních pochybení správního orgánu, pak je třeba poukázat na to,
že tato tvrzení byla již předmětem řady rozhodnutí Nejvyššího správn ího soudu, z nichž lze
např. uvést rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/12004 - 61, či rozsudek ze dne
27. 10. 2005, č. j. 1 Azs 174/2004 - 103, obě dostupná na www.nssoud.cz. K výkladu pojmů
„správní uvážení“ a „neurčitý právní pojem“ se pak Nejvyšší správní soud vyjádřil
např. v rozsudku ze dne 19. 7. 2004, č. j. 5 Azs 105/2004 - 72, publikovaném
pod č. 375/2004 Sb. NSS. Institutem doplňkové ochrany, jejíhož udělení se vzhlede m k vědomí,
že nesplňuje podmínky pro udělení azylu podle §12 zákona o azylu, stěžovatelka v kasační
stížnosti domáhala, se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozhodnutí ze dne 11. 2. 2009,
č. j. 1 Azs 107/2008 - 78, dostupném na www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal
ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta. Stěžovatelce byla pro toto řízení před Nejvyšším správním soudem, stejně
jako pro řízení před soudem prvního stupně, ustanovena soudem zástupkyní advokátka
JUDr. Alžběta Prchalová; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát
(§35 odst. 8 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 1 x 2100 Kč
za jeden úkon právní služby spočívající v doplnění kasační stížnosti ze dne 30. 3. 2009 (§7, §9
odst. 3 písm. f/, §11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/dále jen „advokátní tarif“/), a dále 1 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3
advokátního tarifu). Protože advokátka soudu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty
(dále jen „daň“), zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající dani, kterou je advokátka povinna
odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně vypočtená podle §37 písm. a) a §47
odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. činí 456 Kč. Odměnu za první poradu s klientem včetně převzetí
a přípravy zastoupení podle §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. však Nejvyšší správní
soud zástupkyni žalobkyně nepřiznal, neboť ta již zastupovala stěžovatelku v době podání
kasační stížnosti, takže s projednávanou věcí byla dostatečně obeznámena a první poradu
s klientem již nebylo zapotřebí konat. Navíc ustanovená zástupkyně uskutečnění tohoto úkonu
právní služby ničím nedoložila. Zástupkyni žalobce se tedy přiznává odměna za zastupování
a náhrada hotových výdajů v celkové výši 2856 Kč. Tato částka jí pak bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu