ECLI:CZ:NSS:2009:6.AZS.71.2008:59
sp. zn. 6 Azs 71/2008 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobce: X. S., zastoupeného Mgr. Lilianou Balašovou Vochalovou,
advokátkou, se sídlem nám. I. P. Pavlova 3, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
č. j. OAM - 90/LE - PA04 - PA04 - 2008 ze dne 1. 2. 2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 28/2008 - 30 ze dne 1. 8. 2008,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti shora označenému rozsudku
krajského soudu a navrhuje jeho zrušení. Krajský soud zamítl stěžovatelovu žalobu
proti rozhodnutí žalovaného, jenž zamítl žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jako
zjevně nedůvodnou podle ust. §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“).
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b), d) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“). Konkrétně uvádí, že krajský soud se žalobou nezabýval odpovědně
a svědomitě a neuvážil zvláštní osobní poměry stěžovatele, které jsou hodné zvláštního zřetele
a měly tak být posouzeny jako důvod pro udělení humanitárního azylu podle ust. §14 zákona
o azylu. Napadá též to, že je na místě zkoumat použití správního uvážení žalovaným právě
v otázce aplikace ust. §14 zákona o azylu.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s. platí
obdobně. Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost stěžovatele všechny
podstatné náležitosti uvedené v cit. ustanovení obsahuje. Stěžovatel (resp. jeho zástupkyně
pro řízení - advokátka - jíž si zvolil) v kasační stížnosti pak uvedl, že kasační stížnost podává
z důvodů nezákonnosti podle ust. §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. a z důvodu
nepřezkoumatelnosti podle ust. §103 odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s. Ovšem v konkrétní rovině lze
v kasační stížnosti shledat pouze výtku, jež byla uvedena výše, že se žalovaný (ani krajský
soud) nezabýval možností udělit stěžovateli humanitární azyl podle ust. §14 zákona
o azylu; tuto námitku tedy Nejvyšší správní soud podřadil pod ust. §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. -
nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nejvyšší správní soud je při přezkoumávání rozhodnutí krajských soudů vázán plně
rozsahem podané kasační stížnosti (ust. §109 odst. 2 s. ř. s.), nemůže tedy přihlížet k jiným
než uplatněným námitkám. Kasační námitky musí být nejen podřaditelné pod některý
z přípustných kasačních důvodů, které jsou vypočteny v ust. §103 odst. 1 s. ř. s., ale nadto
se uplatněné důvody musí shodovat s důvody obsaženými již v žalobě (ust. §104 odst. 4 s. ř. s.).
V žalobě stěžovatel napadl rozhodnutí žalovaného, neboť nevycházelo ze spolehlivě zjištěného
skutkového stavu, žalovaný opomněl aplikovat ust. §12 (důvody pro udělení azylu) a §14a
zákona o azylu (důvody udělení doplňkové ochrany). Je tedy zřejmé, že stěžovatel kasační
stížnost opírá pouze o jiné důvody, než které uplatnil v řízení před krajským soudem, ač je mohl
uplatnit i v tomto řízení; podle ust. §104 odst. 4 s. ř. s. je tedy kasační stížnost nepřípustná.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., neboť podaný
návrh je podle s. ř. s. nepřípustný. Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud nemohl
věcně zabývat důvodností kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu - kasační stížnosti - nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. března 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu