ECLI:CZ:NSS:2009:7.AS.70.2009:184
sp. zn. 7 As 70/2009 - 184
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Potamon
GTS, a. s., se sídlem Václavské nám. 56/802, Praha 1, zastoupen JUDr. Danou Růžičkovou,
advokátkou se sídlem Radlická 97/2488, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo životního
prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Město
Kašperské Hory, zastoupena JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Za Zelenou
liškou 967, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 28. 4. 2009, č. j. 11 Ca 360/2007 - 121, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2009, č. j. 11 Ca 360/2007 - 121, kterým
byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 29. 10. 2007,
č. j. 6313/M/07, 77272/ENV/07, sp. zn. R/2027, jímž byl zamítnut rozklad a potvrzeno
rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 7. 2007, zn. 520/259/07, o zamítnutí
žádosti stěžovatele o stanovení průzkumného území Kašperské Hory pro vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů. Současně s kasační stížností podal stěžovatel návrh, aby kasační
stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3
citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před
soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou
zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem,
vychází soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět
dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti.
K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel
konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud
před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které
je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto
musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy, které zákonodárce vyjádřil
pojmem nenahraditelná újma.
Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné
relevantní skutečnosti, z nichž by splnění zákonných podmínek pro jeho přiznání bylo možno
dovodit. V případě nenahraditelné újmy se musí jednat o výjimečný, závažný stav, který již nelze
v dalším běhu času nijak odčinit (reparovat). Takový následek stěžovatel v návrhu netvrdil
a pouze odkázal na obsah kasační stížnosti. Stejně tak ani v kasační stížnosti neuvedl žádné
skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit vznik nenahraditelné újmy, přičemž samotná
skutečnost, že bylo negativně rozhodnuto o jeho žádosti o stanovení průzkumného území
pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, sama o sobě pro stěžovatele
nenahraditelnou újmu nepředstavuje. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu