ECLI:CZ:NSS:2009:7.AS.75.2008:69
sp. zn. 7 As 75/2008 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: P. B.,
zastoupena JUDr. Ladislavem Labanczem, advokátem se sídlem Ostrovského 253/3, Praha 5,
proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
25. 9. 2008, č. j. 4 Ca 13/2006 - 42, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2008, č. j. 4 Ca 13/2006 - 42, kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 13. 7. 2006,
č. j. 411/2006-160-SPR/2, jímž bylo k odvolání stěžovatelky změněno rozhodnutí Magistrátu
hl. města Prahy, odboru dopravně správních agend ze dne 1. 6. 2006,
č. j. MHMP 203426/2005 kará/Ka, tak, že do třetího odstavce výroku se mezi „porušení §4
písm. a), b), c)“ a „§72 zákona č. 361/2000 Sb.“ vkládá „§18 odst. 1“. Předmětným
rozhodnutím Magistrátu hl. města Prahy, odboru dopravně správních agend byla stěžovatelka
uznána vinnou z porušení ustanovení §4 písm. a), b), c) a §72 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a za naplnění skutkové podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu podle ustanovení §22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, jí byla uložen pokuta ve výši 2500 Kč.
V kasační stížnosti stěžovatelka navrhla, aby její kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
ve smyslu ust. §107 s. ř. s. přiznal odkladný účinek.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle
odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o přiznání odkladného účinku zjišťuje soud splnění zákonných
předpokladů uvedených v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
nenahraditelné újmy má stěžovatel, a pokud jde o splnění zbývajících dvou zákonných
předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých
práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází
soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování
týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud
mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou
nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.
Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedla žádné
skutečnosti, z nichž splnění zákonných podmínek pro jeho přiznání dovozuje. Povinnost zaplatit
uloženou pokutu a náklady řízení není bez dalšího dostačující pro závěr, že úhrada této částky
znamená pro stěžovatelku nenahraditelnou újmu. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je
ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu