ECLI:CZ:NSS:2009:7.AZS.18.2009:67
sp. zn. 7 Azs 18/2009 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Bohuslava
Hnízdila v právní věci žalobce: O. O., zastoupen Mgr. Stanislavem Řeholou, advokátem se
sídlem Husitská 692/3, Teplice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 25. 6. 2008, č. j. 32 Az 8/2008 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Zástupci stěžovatele, advokátovi Mgr. Stanislavu Řeholovi, se nepřiznává
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 6. 2008, č. j. 32 Az 8/2008 - 27,
zastavil řízení o žalobě podané žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 3. 1. 2008,
č. j. OAM-1-693/VL-07-LE03-2007, jímž nebyl stěžovateli udělen azyl podle §§12 až 14b
zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), protože
stěžovatel přípisem ze dne 18. 6. 2008 vzal podanou žalobu zpět a požádal o zastavení řízení.
Proti tomuto usnesení stěžovatel podal kasační stížnost z důvodů uvedených v ustanovení
§103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti ocitoval obsah uvedených ustanovení
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto
soudu k dalšímu řízení. Současně z důvodu nedostatku finančních prostředků požádal
o ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně svých práv.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě mohl být tento mimořádný opravný prostředek soudem
meritorně projednán.
Podle ustanovení §106 odst. 2 první věty s. ř. s. musí být kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu
od doručení tohoto usnesení.
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Podle ustanovení §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě
zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento
zákon jinak.
Napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím
inspektorátu cizinecké policie do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, kde si je osobně
převzal v pondělí 14. 7. 2008. Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti proti tomuto
usnesení proto bylo pondělí 28. 7. 2008. Jelikož stěžovatel podal kasační stížnost osobně
na podatelně Krajského soudu v Hradci Králové dne 15. 9. 2008, stalo se tak po uplynutí lhůty
k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout (§106 odst. 2 věta poslední s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděně podanou podle
ustanovení §46 odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s., aniž by se jí věcně zabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li
návrh odmítnut.
Stěžovateli byl krajským soudem ustanoven zástupcem advokát, který požádal o uhrazení
nákladů v celkové částce 5712 Kč za 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání
soudu) za dva režijní paušály a částku, která odpovídá příslušné sazbě daně z přidané hodnoty.
Podle ustanovení §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
náleží mimosmluvní odměna za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení,
je-li klientovi zástupce ustanoven soudem. Narozdíl od písm. a) citovaného ustanovení,
kdy na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb náleží odměna již za samotné převzetí
a přípravu zastoupení, v případě ustanovení je vyžadována první porada s klientem.
Neuskuteční-li se tato porada, nelze přiznat odměnu pouze na základě doručení usnesení soudu
o ustanovení advokáta zástupcem. Ostatně i Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 7. 6. 2002,
č. j. 6 A 722/2000 - 35, publikované pod č. 1024/2002 Soudní judikatury vyslovil,
že „advokátovi, ustanovenému účastníku řízení soudem, náleží mimosmluvní odměna podle
§11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) pouze tehdy, pokud po doručení
usnesení soudu o ustanovení zástupcem se uskutečnila první porada s klientem“. V tomto
případě se však porada s klientem neuskutečnila. V podání ze dne 20. 10. 2008 pak zástupce
pouze odkázal na kasační stížnost podanou stěžovatelem a důvody tam uvedené, ačkoliv právě
v tomto mimořádném opravném prostředku konkrétní skutkové a právní důvody scházely.
Nejedná se tedy o úkon týkající se věci samé. Z výše uvedených důvodů proto nebyla
ustanovenému zástupci stěžovatele přiznána žádná odměna za zastupování a náhrada hotových
výdajů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. března 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu