ECLI:CZ:NSS:2009:7.AZS.53.2009:89
sp. zn. 7 Azs 53/2009 - 89
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Passera
v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 12. 2. 2009, č. j. 32 Az 23/2008 - 46,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2009, č. j. 32 Az 23/2008 - 46, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 4. 2008,
č. j. OAM-1-930/VL-07-K03-2007, jímž nebyla stěžovateli udělena mezinárodní ochrana podle
ust. §§12 až 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
V průběhu řízení o kasační stížnosti bylo zjištěno, že se stěžovatel nezdržuje na adrese
Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, Rudé armády 100, kterou uvedl v kasační stížnosti.
Následně Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 3. 6. 2009 Policie České republiky, služba cizinecké
policie, ředitelství služby cizinecké policie, Inspektorát cizinecké policie letiště Praha Ruzyně,
rozhodla podle ust. §124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
o zajištění stěžovatele za účelem vyhoštění (rozhodnutí o zajištění ze dne 3. 6. 2009,
č. j. CPR-2270-8/PŘ-2009-004112). Z rozhodnutí o zajištění vyplývá, že stěžovatel byl dne
3. 6. 2009 transferován ze Stockholmu na mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, a to na základě
Nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu
příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém
z členských států.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že stěžovatel jako žadatel o mezinárodní ochranu
v České republice vstoupil v průběhu řízení neoprávněně na území jiného státu. Otázka zastavení
řízení pro objektivní skutečnost spočívající v neoprávněném vstupu žadatele o mezinárodní
ochranu na území jiného státu již byla posuzována Nejvyšším správním soudem (rozsudky
ze dne 9. 7. 2009, č. j. 9 Azs 14/2009 – 65, ze dne 16. 3. 2005, č. j. 3 Azs 165/2004 - 54, nebo
ze dne 14. 7. 2004, č. j. 7 Azs 94/2004 - 56, dostupné na www.nssoud.cz.)
Podle ust. §33 písm. c) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení
mezinárodní ochrany (žalobce) v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu.
Protože v daném případě v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany stěžovatel
prokazatelně vstoupil neoprávněně na území jiného státu, rozhodl Nejvyšší správní soud podle
ust. §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §33 písm. c) zákona o azylu o zastavení řízení.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu