ECLI:CZ:NSS:2009:7.AZS.69.2009:70
sp. zn. 7 Azs 69/2009 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana
Passera v právní věci žalobkyně: A. A., zastoupena JUDr. Milanem Paláčkem, advokátem se
sídlem Národní 27, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
1. 7. 2009, č. j. 60 Az 95/2007 – 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Advokátovi JUDr. Milanu Paláčkovi se odměna za zastupování nepřiznává .
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 7. 2009, č. j. 60 Az 95/2007 – 28, kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 21. 9. 2007,
č. j. OAM-1-713/VL-10-08-2007, jímž nebyla stěžovatelce udělena mezinárodní ochrana podle
ust. §§12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska, zda byla
podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.
Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. V souladu s §40 odst. 2, 3 a 4 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů,
měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti uvedla, že jí byl rozsudek krajského soudu
doručen dne 20. 7. 2009 prostřednictvím správního úřadu a navrhla, aby byl proveden důkaz
výslechem pracovníka správního úřadu, který doručení provedl, správním spisem a kopií
vydaného víza. Ze soudního spisu však vyplývá, že napadený rozsudek byl stěžovatelce doručen
prostřednictvím České pošty, s. p. ve čtvrtek 16. 7. 2009. Podle doručenky, na které je její podpis,
stěžovatelka osobně převzala zásilku obsahující rozsudek Krajského soudu v Ostravě
č. j. 60 Az 95/2007 – 28. Navíc ze správního spisu není vůbec patrné, že by správní orgán tento
rozsudek stěžovatelce doručoval. Nejvyšší správní soud proto pokládá za účinné doručení
prostřednictvím držitele poštovní licence ve čtvrtek 16. 7. 2009, a z toho důvodu považuje
za nadbytečné provádět navržené důkazy k prokázání doručení až dne 20. 7. 2009. V daném
případě byl proto poslední den lhůty pro podání kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu
čtvrtek 30. 7. 2009. Jelikož stěžovatelka podala prostřednictvím svého právního zástupce kasační
stížnost elektronicky až dne 1. 8. 2009, stalo se tak po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti,
jejíž zmeškání nelze prominout (§106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ust. §46 odst. 1 písm. b) ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl jako opožděnou.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Stěžovatelce byl po podání kasační stížnosti pro další úkony v řízení o kasační stížnosti
soudem ustanoven zástupcem advokát a podle ust. §35 odst. 8 s. ř. s. platí v takovém případě
odměnu včetně hotových výdajů stát. V daném případě však Nejvyšší správní soud z obsahu
spisu nezjistil, že by ustanovený advokát po svém ustanovení provedl nějaké úkony právní služby.
Ty úkony, které provedl (převzetí věci a příprava zastoupení a podání kasační stížnosti), provedl
ještě před svým ustanovením, na základě stěžovatelkou udělené plné moci, tedy v době, ve které
ještě stát náklady zastoupení stěžovatelky nenesl. Ustanovení zástupce nemělo, a ani z povahy
věci nemohlo, mít zpětné účinky, neboť advokát mohl za stěžovatelku z pověření soudem jednat
teprve poté, co ono pověření začalo mít právní účinky. Proto Nejvyšší správní soud odměnu
ustanovenému zástupci stěžovatelky nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu