ECLI:CZ:NSS:2009:7.AZS.7.2009:81
sp. zn. 7 Azs 7/2009 - 81
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové
a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: M. G. zastoupený opatrovníkem Organizací
pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9 a Mgr. Markem Sedlákem, advokátem
se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2008,
č. j. 47 Az 39/2008 - 42,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2008, č. j. 47 Az 39/2008 - 42, byla
zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 3. 3. 2008,
č. j. OAM - 153/LE – 05 – 05 - 2008, kterým byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná žádost
stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení §16 odst. 1 písm. a) zákona
č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“).
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost
z důvodů uvedených v ustanovení §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti namítal,
že ministerstvo při svém rozhodování nezohlednilo politickou a bezpečnostní situaci v Turecku
a neopatřilo si dostatek podkladů, které by osvědčily, že mu v případě návratu do Turecka hrozí
nebezpečí pronásledování státními orgány, neboť je příslušníkem kurdské menšiny. Pokud
až u ústního jednání uvedl nové skutečnosti, stalo se to proto, že pohovor v průběhu správního
řízení byl veden v atmosféře strachu a stěžovatel se obával velkého množství policistů, vzhledem
ke svým zkušenostem z výslechů v Turecku, kde ho pravidelně bili. Propadal proto strachu, jednal
iracionálně a nedokázal adekvátně argumentovat. Krajský soud pak dostatečným způsobem
nezkoumal rozhodnutí ministerstva, pokud mu neudělilo azyl z humanitárních důvodů. Ze všech
těchto důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského
soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že kasační stížnost podal zástupce stěžovatele advokát
Mgr. Marek Sedlák, v níž uvedl, že stěžovatel je toho času v Přijímacím středisku při mezinárodním
letišti - středisko Velké Přílepy. Podle databáze Ministerstva vnitra byl stěžovatel naposledy hlášen
k pobytu na adrese Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, odkud dne 23. 7. 2008 odešel a jeho
další pobyt není znám. Ředitelství služby cizinecké policie krajskému soudu sdělilo, že stěžovatel
má vydané vízum za účelem strpění platné od 19. 8. 2008 do 18. 8. 2009 a poslední evidovaná
adresa jeho pobytu je N. K.. X, N., okres K. V. Krajský soud na tuto adresu stěžovateli doručoval
usnesení ze dne 7. 11. 2008, č. j. 47 Az 39/2008 - 65, ale podle záznamu pošty na doručence se
stěžovatel z uvedené adresy odstěhoval. Z evidence Ministerstva vnitra bylo dne 27. 11. 2008
krajským soudem zjištěno, že jeho další pobyt z evidence není znám. Krajský soud proto
usnesením ze dne 12. 12. 2008, č. j. 47 Az 39/2008 – 70, ustanovil stěžovateli opatrovníkem
Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Ředitelství služby cizinecké policie poté přípisem ze dne
9. 1. 2009 Nejvyššímu správnímu soudu sdělilo, že stěžovatel má vydané vízum za účelem strpění
platné od 19. 8. 2008 do 18. 8. 2009 a poslední evidovaná adresa jeho pobytu je N. K. X, N., okres
K. V.
Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon.
Podle ustanovení §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo
pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Úkony krajského soudu provedenými po podání kasační stížnosti bylo jednoznačně
zjištěno, že se stěžovatel nezdržuje v místě pobytu hlášeném podle zákona o azylu (nezdržuje
se ani v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, odkud dne 23. 7. 2008 odešel neznámo kam,
ani na poslední evidované adrese jeho pobytu N. K. X, N., okres K. V.). Ani dotaz Nejvyššího
správního soudu na Ředitelství služby cizinecké policie, evidenční odbor ohledně místa
současného pobytu stěžovatele nevedl ke zjištění místa pobytu stěžovatele.
Protože možné zjistit místo pobytu stěžovatele v České republice, jsou proto dány
podmínky pro zastavení řízení uvedené v ustanovení §33 písm. b) zákona o azylu. Nejvyšší správní
soud proto řízení podle ustanovení §47 písm. c) za použití §120 s. ř. s. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 věta první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. února 2009
JUDr. Eliška Cihlářová.
předsedkyně senátu