ECLI:CZ:NSS:2009:8.AFS.101.2007:622
sp. zn. 8 Afs 101/2007 - 622
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa
Baxy a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Michala Mazance,
JUDr. Karla Šimky, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně:
ArcelorMittal Ostrava, a. s., se sídlem Vratimovská 689, Ostrava, zast. Mgr. Ing. Ludvíkem
Juřičkou, advokátem, se sídlem náměstí Svobody 20, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo
financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, zast. JUDr. Alanem Korbelem, advokátem, se sídlem
Náměstí 14. října 3, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného č. j. 16/50627/2007-5,
ze dne 12. 6. 2007, o kasačních stížnostech EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s., se sídlem
Štramberská 2871/47, Ostrava, zast. Mgr. Ing. Petrem Severou, advokátem, se sídlem
Křižovnické náměstí 193/2, Praha 1, a OSINEK, a. s. „v likvidaci“, se sídlem Prvního
pluku 206/7, Praha 8, zast. Mgr. Ing. Petrem Severou, advokátem, se sídlem
Křižovnické náměstí 193/2, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2007,
č. j. 9 Ca 231/2007 - 324,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 10. 9. 2007, č. j. 9 Ca 231/2007 - 324, Městský soud v Praze rozhodl,
že společnosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s. a OSINEK, a. s. nejsou osobami
zúčastněnými na řízení o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2007,
č. j. 16/50627/2007-5. V odůvodnění soud uvedl, že tyto společnosti nesplňují podmínky §34
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“); nejsou přímo dotčeny rozhodnutím žalovaného, neboť se jím přímo
nerozhoduje o jejich právech a povinnostech - neukládá se jim pokuta, nezasahuje
se do jejich majetkové sféry. Rozhodnutím žalovaného byla uložena správní sankce za jednání,
kterého se dopustila žalobkyně. Společnosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s.
a OSINEK, a. s. nejsou ani osobami, které by byly přímo dotčeny případným zrušením
rozhodnutí žalovaného. Zrušení tohoto rozhodnutí by totiž znamenalo zrušení uložení pokuty
žalobkyni s tím důsledkem, že věc bude znovu projednána ve správním řízení,
a to pouze se žalobkyní, neboť se týká jen posouzení jejího jednání. Takový postup se nemůže
dotknout práv společností EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s. a OSINEK, a. s. ve správním
řízení, v němž nemají práva účastníka řízení, nehájí v něm svá práva a o jejich právech není
rozhodováno. Vydáním napadeného rozhodnutí a ani jeho zrušením by tedy nedošlo k přímému
dotčení na právech společností EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s. a OSINEK, a. s.
Proti tomuto usnesení podaly společnosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s.
a OSINEK, a. s. (dále též „stěžovatelky“) kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
tj. pro nesprávné posouzení právní otázky soudem.
Usnesením ze dne 29. 7. 2008, č. j. 8 Afs 101/2007 - 488, osmý senát Nejvyššího
správního soudu postoupil věc rozšířenému senátu, neboť při předběžné poradě shledal,
že jeho rozhodnutí závisí na posouzení právní otázky, která je dosavadní judikaturou Nejvyššího
správního soudu řešena rozdílně. Poukázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 12. 2007, č. j. 8 Aps 8/2007 - 90, a na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 5. 2008, č. j. 1 Afs 76/2008 - 246, www.nssoud.cz.
Po předložení věci rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu stěžovatelky
podáními ze dne 6. 5. 2009, která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 11. 5. 2009,
vzaly kasační stížnosti v plném rozsahu zpět a požádaly o vrácení zaplaceného soudního
poplatku.
Podle §21 odst. 1 s. ř. s. předseda Nejvyššího správního soudu vydává po projednání v plénu jednací
řád Nejvyššího správního soudu. Podle odst. 2 téhož ustanovení v jednacím řádu Nejvyšší správní soud
upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů
a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího správního
soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení,
při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vnitřní organizaci
Nejvyššího správního soudu.
Procesní postup při jednání a rozhodování rozšířeného senátu, tedy jedné z forem výkonu
soudnictví, je na základě shora uvedeného zákonného zmocnění upraven především v §71
jednacího řádu Nejvyššího správního soudu (dále jen „jednací řád“, dostupný na www.nssoud.cz).
Podle odst. 4 tohoto ustanovení jednacího řádu, jestliže byla rozšířenému senátu postoupena k rozhodnutí
věc, v níž měl být odmítnut návrh nebo zastaveno řízení, aniž tyto otázky byly uvedeny postupujícím senátem
jako sporné, rozhodne o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení rozšířený senát. Rozšířený senát zastaví řízení
rovněž tehdy, nastanou-li důvody pro takový postup teprve poté, kdy mu byla věc postoupena.
Podle §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle §108 odst. 2 s. ř. s., byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata
zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.
Nejvyšší správní soud shledal, že projev vůle obou stěžovatelek, jímž došlo ke zpětvzetí
kasačních stížností, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelky
zamýšlely ukončení řízení o kasačních stížnostech jeho zastavením. Vzhledem k tomu,
že zpětvzetí kasačních stížností byla podána poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu
správnímu soudu a postoupen rozšířenému senátu, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu
v souladu s ustanovením §71 jednacího řádu řízení o kasačních stížnostech podle §47
písm. a) s. ř. s., za použití ustanovení §108 odst. 2 a §120 téhož zákona, zastavil.
Samotnou spornou právní otázkou, kvůli níž osmý senát věc rozšířenému senátu
předložil, se rozšířený senát nezabýval, neboť k tomu by byl oprávněn jedině v situaci,
kdy by nebyl dán důvod k zastavení řízení.
O nákladech řízení rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu
podle §60 odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. Podle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
K rozhodnutí o vrácení soudních poplatků za kasační stížnosti, na které mají stěžovatelky
podle §10 odst. 3 první věta a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, nárok, je podle §3 odst. 4 téhož zákona příslušný Městský soud v Praze
(srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 7 As 19/2008 - 126,
www.nssoud.cz).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. května 2009
JUDr. Josef Baxa
předseda rozšířeného senátu