ECLI:CZ:NSS:2009:8.AS.12.2008:55
sp. zn. 8 As 12/2008 - 55
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudů JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: V. S., zastoupený
JUDr. Jaromírem Richterem, advokátem se sídlem Karviná-Fryštát, Svatováclavská 31, proti
žalovanému: Český telekomunikační úřad, Praha 9, Sokolovská 219, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 5. 2007, čj. 33 219/2003-
603/II.vyř., o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
29. 11. 2007, čj. 9 Ca 225/2007 – 39,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu bylo
vysloveno, že se zamítá žádost (žaloba) o obnovu řízení podle §100 odst. 1 písm. a) a odst. 2
správního řádu. Toto správní rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobce JUDr. Marku
Křížovi Ph.D., advokátovi, dne 9. 5. 2007.
Žalobou, doručenou Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání
a zrušení tohoto rozhodnutí ve správním soudnictví. Usnesením Městského soudu v Praze
ze dne 29. 11. 2007, čj. 9 Ca 225/2007 – 39 byla žaloba odmítnuta. Jak vyplývá z odůvodnění
tohoto usnesení městský soud poukázal na §46 odst. 1 písm. d) a §68 písm. a) s. ř. s. s tím,
že v napadeném správním rozhodnutí byl žalobce poučen o možnosti podat rozklad ve lhůtě
15 dnů. Jak sdělil i tento účastník řízení, opravný prostředek proti tomuto správnímu rozhodnutí
však nepodal.
Včas podanou kasační stížností se žalobce domáhal přezkoumání tohoto usnesení. Vedle
skutečností, týkajících se rozhodnutí ve správním řízení ve věci samé, uvedl, že mu dosud není
známo, proč jeho zástupce proti napadenému správního rozhodnutí nepodal opravný prostředek,
ačkoli to byla jeho zřejmá povinnost. Považuje to za hrubé porušení povinnosti advokáta, který
měl v zájmu žalobce (stěžovatele) jednat. Protože stěžovatel pracuje již třetím rokem v zahraničí,
spoléhal na svého zástupce. Tím byl zkrácen na svých právech.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení v rozsahu stížních
důvodů a dospěl k závěru, že tato stížnost není důvodná; vycházel přitom z následujících
skutečností, úvah a závěrů.
Podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud usnesením návrh (v tomto případě žalobu) odmítne,
jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Podle §68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná mj. tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné
opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li to zvláštní zákon.
V souladu s §107 odst. 8 písm. c) bod 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
napadené správní rozhodnutí obsahuje poučení o možnosti podat opravný prostředek k Radě
Českého telekomunikačního úřadu. Nejedná se tedy o případ §46 odst. 5 s. ř. s., podle kterého
podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom,
že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu návrh
odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému;
byl-li návrh podán včas u soudu platí, že opravný prostředek byl podán včas.
Soudní řád správní neumožňuje, aby ani ve výjimečných případech (hodných zvláštního
zřetele), soud upustil od rozhodnutí o odmítnutí návrhu dle §46 odst. 1 s. ř. s. Pro úplnost
je nutno uvést, že zástupce (v tomto případě na základě plné moci pro celé správní řízení) v řízení
jedná jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému
(srov. §34 odst. 1 správního řádu). Tak je tomu i v případě právních důsledků neučinění určitého
úkonu (zde podání opravného prostředku). Případné opomenutí provést právní úkon může
být podstatné pro vnitřní vztah mezi zastoupeným a zástupcem, důvody tohoto opomenutí však
nemohou být rozhodné pro probíhající správní řízení (pokud přísl. procesní předpis neumožňuje
takovéto důvody zohlednit). Ze správního spisu nevyplývá a ani stěžovatel to netvrdí,
že by postupem podle §41 správního řádu požádal o navrácení v předešlý stav (prominutí
zmeškání úkonu – opravného prostředku). Nemohou tudíž skutečnosti uváděné stěžovatelem
zvrátit usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby. Proto byla kasační stížnost jako nedůvodná
zamítnuta (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Jak vyplývá
z obsahu spisu, úspěšnému žalovanému tyto náklady řízení nevznikly. Proto mu náhrada nákladů
nebyla přiznána (§60 odst. 1, §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2009
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu