ECLI:CZ:NSS:2009:8.AS.56.2009:92
sp. zn. 8 As 56/2009 - 92
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce:
AUTOMOTO KLUB SOBĚSLAV, Jiráskova 407/II, Soběslav, zastoupeného JUDr. Josefem
Šírkem, advokátem v Českým Budějovicích, Dr. Bureše 1185/1, proti žalovanému:
Krajský úřad-Jihočeský kraj, odbor dopravy a silničního hospodářství,
U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, za účasti osoby zúčastněné: I. F., proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2008, čj. KUJCK 32104/2008/ODSH - Km, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
3. 6. 2009, čj. 10 Ca 15/2009 - 51, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Spolu s kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
3. 6. 2009, čj. 10 Ca 15/2009 - 51, podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) návrh, aby Nejvyšší
správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu uvedl, že výkon stavebního povolení,
které stěžovatel napadl správní žalobou, by pro něj znamenal nenahraditelnou újmu. Stavba
by totiž v případě povodně (naposledy v roce 2002, 2006 a riziko bylo zvýšeno v březnu 2009)
byla překážkou volného průchodu povodňové vlny z řeky Lužnice a jejích přítoků. Tím by došlo
ke vzdutí hladiny a k zaplavení areálu stěžovatele a povodňová vlna by způsobila značné škody
na jeho majetku.
Stěžovatel brojí proti územnímu rozhodnutí ze dne 27. 4. 2005, čj. 11052-1/03/Hř,
žalobou u Městského soudu v Praze. Pokud se městský soud ztotožní s námitkami stěžovatele
a následně bude územní rozhodnutí zrušeno, pozbude tím stavební povolení základu,
a stěžovateli by výkonem stavebního povolení vznikla značná škoda. Bylo by proto vhodné
vyčkat na rozhodnutí městského soudu.
Nejvyšší správní soud o návrhu na odkladný účinek kasační stížnosti uvážil
takto:
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. - podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného
účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu
s veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Stěžejní hmotněprávní podmínkou, jejíž naplnění by vedlo ke zkoumání podmínek
zbývajících, je, zda ze stavebního povolení, které bylo potvrzeno žalovaným, plynou takové
právní následky, jež znamenají pro stěžovatele nenahraditelnou újmu. Přitom nutno zdůraznit,
že ze zákona kasační stížnost jako opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí
krajského soudu nemá odkladný účinek. Přiznání odkladného účinku tedy zákon chápe
jako opatření zcela mimořádné, a to pro situace, jež zákonodárce vyjádřil slovy o vzniku
nenahraditelné újmy (nejedná se přitom pouze o hypotetickou možnost vzniku újmy,
nýbrž o následek, jenž nastává s vysokou mírou pravděpodobnosti), neboť soudní řád správní
stanoví, že jde o situaci, kdy „právní následky … znamenají … nenahraditelnou újmu“.
Stoletá voda (Q 100) může způsobit značné škody. Ale jak z jejího názvu vyplývá, jedná
o výjimečnou situaci, o jejíž intenzitě lze jen stěží spekulovat a jejíž následky, stejně jako dobu,
kdy nastane, nelze predikovat. Za této situace je nejednoznačné dovozovat, zda a jaké škody
by mohla způsobit, jaký by byl směr povodňové vlny, atd. Jak již bylo uvedeno výše,
nenahraditelná újma musí být následkem, který nastane s vysokou mírou pravděpodobnosti.
U tzv. stoleté vody však nelze určit, zda nastane a jaké škody způsobí.
Pokud by stoletá voda pozemek stěžovatele zasáhla a stavby na jeho území poškodila,
jedná se o újmu zásadně nahraditelnou, byť i obtížně odčinitelnou.
Jak již výše Nejvyšší správní soud uvedl, žaloba ve správním soudnictví nemá odkladný
účinek. Územní plán, proti kterému stěžovatel brojí žalobou u Městského soudu v Praze,
je proto platný a účinný. Pokud by byl následně zrušen a stavba by byla již provedena, nejednalo
by se o nenahraditelnou újmu.
Protože chyběla základní podmínka, a to hrozící vznik nenahraditelné újmy, Nejvyšší
správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. října 2009
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu