ECLI:CZ:NSS:2009:9.AFS.1.2009:120
sp. zn. 9 Afs 1/2009 - 120
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobce: R. T., zastoupeného Mgr. Lukášem Raidou, advokátem se sídlem 28. října
875/275, Ostrava, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ostravě, se sídlem Na
Jízdárně 3, Ostrava, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 9. 2005,
č. j. 9402/130/2003, 9402/130/2003-1, 9402/130/2003-2, 9402/130/2003-5,
402/130/2003-6, 9402/130/2003-7, 9402/130/2003-8, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2008,
č. j. 22 Ca 145/2008 – 90.
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený
rozsudek Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě (dále
jen „žalovaný“), jimiž žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu Opavě ve věci
daňového penále na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období v rozmezí července 1994
do února 1998. Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného
účinku. Svůj návrh odůvodnil tak, že jde jen o příslušenství daně a okamžitý výběr penále
by pro něj znamenal nenahraditelnou újmu.
Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti zabýval pouze meritorními
důvody, k návrhu na přiznání odkladného účinku se nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku
následovně:
Kasační stížnost podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití ustanovení
§73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou
újmu přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatele ověřil, že zde neuvedl žádné
skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý
právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne
5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz): „Nenahraditelná
újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež
je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.), musí
představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“
Tvrzení stěžovatele v tom smyslu, že okamžitý výběr penále bude znamenat
nenahraditelnou újmu, nelze považovat za osvědčení této újmy ve výše uvedeném smyslu.
Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze
na osobě a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku
nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud
posuzuje jím uvedené skutečnosti dle §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto
skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat. Stěžovatel v dané věci neuvedl, jakým
způsobem se konkrétně projeví výkon rozhodnutí v jeho případě a jaké konkrétní
důsledky to způsobí.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s.,
skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu,
který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Není tak splněna základní
podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní
soud návrhu stěžovatele nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2009
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu