ECLI:CZ:NSS:2009:9.AZS.18.2009:72
sp. zn. 9 Azs 18/2009 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: H. D., zastoupená Sdružením občanů
zabývajících se emigranty, opatrovníkem se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2007, č. j. OAM-1-749/VL-07-12-2007, ve věci
mezinárodní ochrany, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2008, č. j. 64 Az 98/2007 - 35,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností napadá v záhlaví
označený rozsudek Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“),
kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 3. 10. 2007,
č. j. OAM-1-749/VL-07-12-2007, jímž byla zamítnuta její žádost o udělení mezinárodní
ochrany podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
V kasační stížnosti stěžovatelka požádala o ustanovení zástupce
a osvobození od soudních poplatků a jako adresu svého pobytu označila Skloněná 109,
Praha 9 - Vysočany. Krajský soud při další korespondenci se stěžovatelkou (pokus
o doručení formuláře o osobních, výdělkových a majetkových poměrech) však zjistil,
že stěžovatelka na uvedené adrese nebyla zastižena, a proto jí usnesením ze dne
14. 11. 2008, č. j. 64 Az 98/2007 – 52, zástupce z řad advokátů neustanovil. Tímtéž
usnesením soud vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení doložila
do spisu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování a jeho prostřednictvím doplnila
důvody kasační stížnosti. Při doručování tohoto usnesení stěžovatelce byla vrácena
zásilka zpět krajskému soudu se sdělením „na uvedené adrese neznámý“.
Krajský soud učinil dotaz ke sdělení pobytu stěžovatelky svým přípisem ze dne
7. 1. 2009 na Policii České republiky, Inspektorátu cizinecké policie Praha, který ve své
reakci ze dne 12. 1. 2009, č. j. CPPH-567-1/ČJ-2009-60-KP, sdělil soudu, že není místně
ani věcně příslušný k vyřizování tohoto požadavku, neboť „cizinka nemá hlášenu adresu
pobytu v hlavním městě Praze (č. l. 59 spisu). S dalším dotazem ke sdělení pobytu
stěžovatelky se krajský soud dne 30. 1. 2009 obrátil na Policii České republiky, Oblastní
ředitelství služby cizinecké policie Ostrava, která svým přípisem ze dne 23. 2. 2009
krajskému soudu sdělila, že pobyt stěžovatelky není orgánům cizinecké policie znám
(č. l. 61 spisu).
Usnesením ze dne 28. 5. 2009, č. j. 64 Az 98/2007 – 67, proto krajský soud
rozhodl o ustanovení opatrovníka stěžovatelce, a to SOZE (Sdružení občanů zabývajících
se emigranty) se sídlem Mostecká 5, Brno, pro řízení o kasační stížnosti ve smyslu §29
odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů,
ve spojení s §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, který v ustanovení
§33 písm. e) ukládá soudu řízení zastavit, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany
(žalobce, stěžovatelka) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu
neoznámil.
Vzhledem k výše uvedenému zjištění, že stěžovatelka opustila Pobytové
středisko v Havířově, na jí sdělené adrese uvedené v kasační stížnosti se nezdržuje
a poté neoznámila krajskému soudu a následně ani Nejvyššímu správnímu soudu své
současné místo pobytu na území České republiky, shledal Nejvyšší správní soud naplnění
podmínek §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §33 písm. e) zákona o azylu, a řízení zastavil.
V daném případě nutno uvést, že nebyla též splněna podmínka řízení spočívající
v zastoupení advokátem, což by byl důvod pro odmítnutí kasační stížnosti. Povinné
zastoupení stěžovatele advokátem představuje v řízení o kasační stížnosti podmínku,
která musí být splněna, aby Nejvyšší správní soud mohl o kasační stížnosti jednat
a rozhodnout (§105 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud zde odkazuje na své usnesení
ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 – 66, publikované na www.nssoud.cz, dle něhož:
„Pokud však v azylové věci nastane situace, kdy u stěžovatele, který je žadatelem o azyl, nelze zjistit
místo jeho pobytu, je na místě upřednostnit postup podle ustanovení §33 zákona o azylu a řízení
o kasační stížnosti zastavit, bez ohledu na to, zda kasační stížnost má všechny zákonné náležitosti
a zda jsou splněny všechny podmínky řízení, včetně povinného zastoupení advokátem, či nikoliv. Udělení
státního občanství České republiky stěžovateli, úmrtí stěžovatele, neznámé místo jeho pobytu či další
podmínky uvedené v ustanovení §33 zákona o azylu jsou totiž natolik významné, že jejich naplnění
znamená faktickou nemožnost pokračovat v soudním přezkumu. Ostatně současné znění zákona o azylu
ani další prostor pro jiný způsob rozhodnutí soudu nevytváří.“
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
o kasační stížnosti zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. srpna 2009
JUDr. Radan Malík
předseda senátu