ECLI:CZ:NSS:2009:APRK.10.2009:71
sp. zn. Aprk 10/2009 - 71
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatelky:
PhDr. H. P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě
proti nečinnosti správního orgánu ze dne 17. 7. 2007, vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 6 Ca 183/2007, o návrhu žalobkyně na určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,
takto:
I. Městský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 6 Ca 183/2007
nařídit ústní jednání tak, aby se uskutečnilo nejpozději ve lhůtě do 30. 11. 2009.
II. Navrhovatelce se náhrada nákladů řízení nepřiznává .
Odůvodnění:
Navrhovatelka (dále také „žalobkyně“) se svým podáním ze dne 3. 8. 2009, označeným
jako „návrh na určení procesní lhůty dle §174a zák. č. 6/2002 Sb.“, které bylo doručeno
Městskému soudu v Praze (dále i jen „městský soud“) téhož dne a tímto soudem předloženo
Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 8. 2009, domáhá určení lhůty k provedení procesního
úkonu, a to vydání rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 6 Ca 183/2007. Svůj návrh odůvodnila tím, že v dané věci podala na uvedený soud
stížnost na průtahy v řízení, s jejímž vyřízením místopředsedou městského soudu v přípisu ze dne
21. 5. 2009, sp. zn. St 87/2009, nesouhlasí.
Předsedkyně senátu 6 Ca Městského soudu v Praze JUDr. K. Ch. ve svém vyjádření
uvedla, že důvodem nenařízení jednání a nerozhodnutí v dané věci bylo jednak to, že v senátě 6
Ca této podané žalobě předcházely nevyřízené žaloby a věci jsou většinou projednávány podle
pořadí nápadu s výjimkou věcí, u kterých zákon stanoví přednostní projednání nebo které nejsou
řešeny věcně, jednak to, že v mezidobí žalobkyně podala na členky senátu 6 Ca trestní oznámení
a toto oznámení dle názoru senátu představovalo skutečnost vzbuzující pochybnost o
nepodjatosti, proto do vyřízení této otázky nebylo ve věci rozhodováno. Dne 15. 6. 2009 proto
byl spis předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o vyloučení soudkyň senátu 6 Ca
podle §8 odst. 3 soudního řádu správního a u tohoto soudu se spis nachází i v den jejího
vyjádření, tj. 4. 8. 2009.
Z obsahu předloženého spisu městského soudu sp. zn. 6 Ca 1 83/2007 Nejvyšší
správní soud zjistil, že navrhovatelka se žalobou doručenou městskému soudu dne 17. 7. 2007
domáhala, aby soud žalovanému určil „lhůtu 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k vydání
rozhodnutí podle §16a odst. 6 zák. č. 106/1999 Sb. o stížnosti žalobkyně ze dne 17. 5. 2007
a o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí č. j.: OROL-22-5/OR-2007 ze dne 4. 5. 2007.“
Městský soud po zahájení řízení dne 27. 7. 2007 zaslal žalovanému poučení o složení
senátu, který bude ve věci rozhodovat, s kopií žaloby žalobkyně a zároveň si od něj vyžádal
vyjádření k žalobě a předložení úplného správního spisu v originále. Vyjádření žalovaného došlo
soudu dne 29. 10. 2007, toto vyjádření soud zaslal žalobkyni dne 31. 10. 2007 současně
s poučením o složení senátu, po té usnesením ze dne 27. 11. 2007, č. j. 6 Ca 183/2007 – 40,
přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Součástí spisu je dále oznámení členek
senátu 6 Ca městského soudu JUDr. K. Ch., JUDr. D. Č. a JUDr. N. T. ze dne 14. 5. 2009,
v němž sdělují místopředsedovi městského soudu, že žalobkyně v jiné věci podala podnět k
prošetření trestného činu podvodu a zneužití pravomoci veřejného činitele, z čehož členky senátu
dovodily důvod k vyloučení ve všech probíhajících sporech se žalobkyní, neboť se zřetelem na
výše uvedenou skutečnost lze pochybovat o jejich nepodjatosti k osobě žalobkyně. Podáním ze
dne 15. 6. 2009 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce
podjatosti soudkyň senátu 6 Ca, o které rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne
14. 7. 2009, č. j. Nao 36/2009 - 49, tak, že uvedené soudkyně nejsou vyloučeny z projednávání a
rozhodnutí předmětné věci. Uvedený spis byl vrácen Městskému soudu v Praze dne 20. 8. 2009.
Podle §174a odst. 1, věty první, zákona o soudech a soudcích, v platném znění (dále jen
„zákon o soudech a soudcích“), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto
řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního
úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení
lhůty“).
Podle odstavce 8 cit. usnesení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty
je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele,
postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům,
určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto
lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný,
hradí náklady řízení o něm stát.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatelky na určení lhůty k provedení
procesního úkonu a dospěl k závěru, že je důvodný.
Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že kromě poučení o složení senátu, který
bude ve věci rozhodovat, vyžádání vyjádření žalovaného k žalobě, zaslání tohoto vyjádření
žalobkyni a rozhodnutí o přiznání osvobození od soudních poplatků žalobkyni ze dne
27. 11. 2007 soud až do oznámení členek senátu o jejich podjatosti místopředsedovi městského
soudu, tj. do 14. 5. 2009, tedy po dobu delší 17 měsíců, neučinil žádný jiný procesní úkon
bezprostředně směřující k projednání a rozhodnutí této věci. Na těchto závěrech nemůže nic
změnit ani předložení spisu Nejvyššímu správnímu soudu ze dne 15. 6. 2009 k rozhodnutí
o námitce podjatosti, neboť až do 14. 5. 2009 soudu nic nebránilo v tom, aby ve věci rozhodl.
Shora uvedené nemůže zvrátit ani obecné vyjádření, že předmětné žalobě předchází jiné
nevyřízené žaloby a že věci jsou většinou projednávány podle pořadí nápadu. K tomuto tvrzení
městského soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že citované důvody nemohou vést k vysvětlení
průtahů v předmětném řízení. Odkazy na počty či pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují
důvody, které by mohly být interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však
v tomto směru nemohou jít k tíži navrhovatelky.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud s ohledem na dosavadní postup
soudu, jak je uvedeno shora, dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil
lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy, tak, aby soud
obeslal účastníky řízení a dodržel zákonem stanovenou lhůtu pro jejich přípravu k nařízenému
jednání (§49 odst. 1 s. ř. s.). Touto lhůtou, ve které byla stanovena povinnost městského soudu
ve věci nařídit jednání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 30. 11. 2009, je městský soud vázán.
Nejvyšší správní soud při posouzení průtahů v dané věci vycházel také z četné judikatury
Ústavního soudu, který opakovaně judikoval, že průtahy v řízení nelze ospravedlnit ani obecně známou
přetížeností soudu, jelikož „je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví, zakotvené
v Listině a Úmluvě, byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů,
kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (blíže viz nález Ústavního soudu
ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. I. ÚS 663/01).
Návrh navrhovatelky byl uznán jako oprávněný, takže ve smyslu poslední věty ust. §174a
odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem k tomu,
že navrhovatelka náhradu žádných nákladů řízení neuplatňovala a vznik takovýchto nákladů
z obsahu spisu ani nevyplývá, soud rozhodl tak, že navrhovatelce se náhrada nákladů řízení
nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(ust. §174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 20. října 2009
JUDr. Radan Malík
předseda senátu