ECLI:CZ:NSS:2009:KONF.26.2009:6
sp. zn. Konf 26/2009 - 6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana
Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Karla Podolky, JUDr. Petra Příhody a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219,
adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025, na rozhodnutí sporu
o pravomoc mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 51 C 147/2008, o zaplacení smluvní pokuty v částce
4000 Kč s příslušenstvím: žalobkyně: UPC Česká republika, a. s., se sídlem v Praze 4,
Závišova 5, zastoupené JUDr. Janem Veverkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 59,
a žalovaného: R. B.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9
pod sp. zn. 51 C 147/2008, o zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení
v částce 4000 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 11. 2008, čj. 51 C 147/2008 - 22,
se z r u š u j e.
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 31. 3. 2009 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad tomuto senátu rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci žaloby
o zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Uvedená žaloba napadla u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 10. 4. 2008.
Podle žalobního tvrzení žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 6. 2006 smlouvu o dodávce
služeb, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejné
telekomunikační služby k síti internet (dále také jen „Všeobecné podmínky“). Jelikož žalovaný
porušil své smluvní povinnosti podle čl. 3.5 Všeobecných podmínek, byl povinen vrátit do sedmi
dnů od ukončení smlouvy zapůjčené zařízení (modem v hodnotě 4000 Kč). Jelikož žalovaný
zapůjčené zařízení v dané lhůtě nevrátil, žalobkyně se po něm domáhala zaplacení smluvní
pokuty za jeho nevrácení ve výši 100% hodnoty zařízení uvedené v ceníku v den uzavření
smlouvy, tj. 4000 Kč (čl. 3.6 Všeobecných podmínek) a smluvní pokuty (správně úroku
z prodlení) ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení do zaplacení
(čl. 6.10 Všeobecných podmínek). Protože žalovaný pohledávku neuhradil, navrhla žalobkyně
soudu, aby uložil žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného
zařízení v částce 4000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % z této částky denně za dobu
od 5. 9. 2007 (data vystavení předžalobní upomínky) do zaplacení a nahradit náklady soudního
řízení.
Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 27. 11. 2008, čj. 51 C 147/2008 - 22, řízení
o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle ust. §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(dále též „zákon o elektronických komunikacích“), rozhoduje spory mezi osobou vykonávající
komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popř. uživatelem, na straně druhé, Český
telekomunikační úřad. Uzavřel, že „projednání a rozhodování dané věci brání nedostatek
podmínky řízení (nedostatek pravomoci soudu), který nelze odstranit (§104 odst. 1 o. s. ř.).
Český telekomunikační úřad následně podal zvláštnímu senátu návrh k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že jeho pravomoc je dána pouze v případech sporů
o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací,
eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu
za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. V tomto případě se jedná
o spor vyplývající ze soukromoprávního vztahu ze smlouvy o výpůjčce uzavřené dle občanského
zákoníku a k rozhodnutí je příslušný soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení smluvní pokuty se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Smluvní pokuta je soukromoprávním institutem zajišťujícím závazek, jehož účelem
je zpravidla peněžitá transakce za porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti (§544 odst. 1
občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických
komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je nutné se zabývat povinností,
která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž
vztahem mezi příčinou a následkem, nelze je tedy posuzovat odděleně. Porušení povinnosti
je základní podmínkou pro stanovení, zda existuje nárok na smluvní pokutu. O smluvní pokutě
bude tedy rozhodovat orgán, který je příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti,
na jejímž základě vznikl nárok na smluvní pokutu.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český
telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických komunikacích). Podle
ustanovení §108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích rozhoduje ve sporech,
stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad.
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) zákona o elektronických komunikacích se rozumí veřejnou telefonní
sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních
služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem
komunikace, jako je faksimilní a datový přenos.
Podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích je službou elektronických
komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových
služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize,
s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci je třeba rozlišit, za porušení jaké povinnosti nárok na smluvní pokutu
vznikl. Pokud by se jednalo o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou
vykonávající telekomunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní
pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, pak by k rozhodování
o smluvní pokutě byl příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení ceny za poskytnuté
služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu s tímto
porušením přímo souvisí. V tomto případě by zvláštní senát potvrdil názor soudu,
že k rozhodování je příslušný správní orgán.
Předmětem řízení v posuzované věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
zapůjčené zařízení poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem,
proto příslušným k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících
se k výpůjčce je soud. Obdobnou otázkou se již zvláštní senát zabýval v usnesení ze dne
13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), podle kterého „spor
o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního
satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti
na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností
uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl
rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím
ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).“
Zvláštní senát nezpochybňuje, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby
na základě zákona o elektronických komunikacích provozovat; to ovšem z výpůjčky přijímacího
zařízení nečiní službu elektronických komunikací. Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti
s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, rozhodování o smluvní
pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických
komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, a proto tato věc patří
do příslušnosti soudů. Zvláštní senát tedy rozhodl, že věc, týkající se zaplacení smluvní pokuty
za nevrácení zapůjčeného zařízení s přísl., projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. současně s rozhodnutím sporu
zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci
rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené
v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 11. 2008, čj. 51 C 147/2008 - 22, a odstranil
tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 9
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 22. května 2009
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu