Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30.06.2009, sp. zn. Konf 41/2009 - 6 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2009:KONF.41.2009:6

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2009:KONF.41.2009:6
sp. zn. Konf 41/2009 - 6 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Karla Podolky a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 93/2008, o zaplacení 4000 Kč s příslušenstvím: žalobkyně: UPC Česká republika, a. s., se sídlem Praha 4, Závišova 5, zastoupená JUDr. Janem Veverkou, advokátem AK Novotný & Partner, se sídlem Praha 2, Londýnská 59, a žalovaného M. K., takto: I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 93/2008, o zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení v částce 4000 Kč s příslušenstvím, je soud. II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 3. 2008, čj. 5 C 93/2008 - 11, se zrušuje . Odůvodnění: Návrhem doručeným dne 14. 5. 2009 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5 ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 C 93/2008 týkající se zaplacení 4000 Kč s příslušenstvím. Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2004 smlouvu č. 11157630, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejné telekomunikační služby přístupu k síti Internet a v souladu se smlouvou zapůjčila žalovanému technické zařízení pro poskytování služeb (modem). Jelikož žalovaný porušil svou povinnost vrátit vypůjčené zařízení do sedmi dnů od ukončení smluvního vztahu, žalobkyně jej vyzvala k zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši 4000 Kč (odpovídající ceně nevráceného zařízení). Vzhledem k tomu, že žalovaný výše specifikovanou pohledávku neuhradil ani po výzvě upomínkou, podala žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh na vydání platebního rozkazu, jímž měla být žalovanému uložena povinnost zaplatit uvedenou částku spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení do zaplacení a dále nahradit náklady soudního řízení. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 3. 2008, čj. 5 C 93/2008 - 11, řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že dodávka televizních programů prostřednictvím satelitního signálu je službou elektronických komunikací ve smyslu §2 odst. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Rozhodovat o nárocích plynoucích z porušení povinnosti platit cenu za tuto službu proto podle §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu. Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Navrhovatel se domnívá se, že jeho pravomoc je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu za navrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. Jedná se o soukromoprávní vztah ze smlouvy o výpůjčce dle čl. 3 Smluvních podmínek žalobkyně. Vzhledem k tomu, že povinnost zaplatit smluvní pokutu je akcesorickým závazkem k závazku hlavnímu, tj. k povinnosti vrátit zapůjčené zařízení, k rozhodování o této věci je příslušný soud. Tento názor již ostatně zvláštní senát vyslovil v usnesení ze dne 8. 10. 2008, čj. Konf 55/2008 – 7 nebo v usnesení z téhož dne, čj. Konf 61/2008 - 6. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem ohledně zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím se zvláštní senát řídil následující úvahou: S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Smluvní pokuta je soukromoprávním institutem, jde o způsob zajištění závazku, jehož účelem je zpravidla peněžitá transakce za porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti (§544 odst. 1 občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je nutné se zabývat povinností, která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem mezi příčinou a následkem, nelze je tedy posuzovat odděleně. Porušení povinnosti je základní podmínkou pro stanovení, zda existuje nárok na smluvní pokutu. O smluvní pokutě bude tedy rozhodovat ten orgán, který je příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, na jejímž základě vznikl nárok na smluvní pokutu. Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických komunikacích). Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad. Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů. Podle §2 písm. k) cit. zák. se rozumí veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos. Podle §2 písm. n) cit. zák. je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovanými službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V posuzovaném případě je proto nutné rozlišit, za jaké porušení povinnosti nárok na smluvní pokutu vznikl. Pokud by se jednalo o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, pak by k rozhodování o smluvní pokutě byl příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení ceny za poskytnuté služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu s tímto porušením přímo souvisí. V tomto případě by zvláštní senát potvrdil názor obvodního soudu, tedy že je k rozhodování příslušný správní orgán. Předmětem řízení v této věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení. Výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem a příslušný k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce je tedy soud. Obdobnou otázkou se již zvláštní senát zabýval v usnesení ze dne 13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), podle kterého „spor o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).“ Zvláštní senát nezpochybňuje, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby na základě zákona o elektronických komunikacích provozovat; to ovšem z výpůjčky přijímacího zařízení nečiní službu elektronických komunikací. Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, rozhodování o smluvní pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, a proto tato věc patří do příslušnosti soudů. Zvláštní senát tedy rozhodl, že věc, týkající se zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení s příslušenstvím, projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.). Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 3. 2008, čj. 5 C 93/2008 - 11, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté. Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 5 pokračovat v původním řízení o podané žalobě. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 30. června 2009 JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:30.06.2009
Číslo jednací:Konf 41/2009 - 6
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
příslušný soud
Účastníci řízení:UPC Česká republika, s.r.o.
Český telekomunikační úřad
Obvodní soud pro Prahu 5
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2009:KONF.41.2009:6
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024