ECLI:CZ:NSS:2009:KONF.94.2009:7
sp. zn. Konf 94/2009 - 7
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance, a soudců JUDr. Karla
Podolky, JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, a JUDr. Petra Příhody,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 11/2008, ve věci žaloby o 12 000 Kč
s příslušenstvím: žalobkyně UPC Česká republika, a. s., se sídlem v Praze 4, Závišova 5,
zastoupené JUDr. Janem Veverkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 59, a žalované J.
P.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci žaloby o 12 000 Kč s příslušenstvím, vedené
u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 11/2008, je soud.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. ledna 2009, čj. 6 C 11/2008 - 15,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 31. 7. 2009 se Český telekomunikační úřad jako navrhovatel domáhal
u zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, aby tento senát rozhodl spor o pravomoc, vzniklý ve smyslu §1 odst. 1
písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5 ve věci žaloby
o 12 000 Kč s příslušenstvím.
Ze spisu vyplynuly tyto pro rozhodnutí významné skutečnosti:
Žalobkyně UPC Česká republika, a. s., podala dne 27. 12. 2007 u Obvodního soudu
pro Prahu 5 žalobu proti žalované o výše uvedenou částku. Podle žalobního tvrzení uzavřela
žalobkyně s žalovanou smlouvu č. 1215605-0, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky
pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti UPC Česká
republika. Jelikož žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, podle čl. 3 bod 5
všeobecných podmínek byla povinna vrátit do sedmi dnů od ukončení smlouvy zapůjčený
satelitní komplet Philips/karta. Protože žalovaná satelitní komplet nevrátila, vznikl žalobkyni
nárok na smluvní pokutu ve výši 12 000 Kč dle čl. 3 bod 5 všeobecných podmínek, kterou však
žalovaná neuhradila. Žalobkyně proto navrhla soudu, aby uložil žalované zaplatit uvedenou
smluvní pokutu spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení od 6. 4. 2007
dle čl. 6 bod 10 všeobecných podmínek a dále povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního
řízení.
Obvodní soud usnesením ze dne 2. 1. 2009, čj. 6 C 11/2008 - 15, řízení o žalobě
ve smyslu §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena
Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační
činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě
návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo
na jeho základě, Český telekomunikační úřad. Ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou
se žalobkyně zavázala dodávat žalované signál televizních programů, jež je službou elektronických
komunikací, při povinnosti žalované platit žalobkyni měsíční poplatky za poskytnutou službu.
Tato povinnost žalované je povinností uloženou na základě zákona o elektronických
komunikacích a k řešení sporu tedy je příslušný Český telekomunikační úřad.
Navrhovatel poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního
kompetenčního sporu. Navrhovatel se domnívá, že je oprávněn rozhodovat ve věcech
elektronických komunikací pouze spory o otázkách souvisejících se samotným poskytováním
služeb elektronických komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání
o povinnosti zaplatit smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým
ujednáním není. Jde o soukromoprávní vztah mezi žalobkyní a žalovanou a k rozhodnutí této
věci je příslušný soud, což potvrzuje i usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008,
čj. Konf 27/2008 - 17.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc se zvláštní senát řídil následujícími úvahami:
Smluvní pokuta je typickým soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku,
jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti (§544
odst. 1 občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku
elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je však nutné
především vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah mezi porušenou
povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem příčiny a následku, které nelze
posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku
na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán,
který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní
pokuta vymáhána.
Ustanovení §108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá
pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; podle §129 odst. 1
zákona pak Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně
jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran
sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle §64
odst. 1 téhož zákona je účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických
komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí
této služby.
Pokud by tedy ve smlouvě mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem
byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu,
byl by k rozhodování o smluvní pokutě příslušný navrhovatel, jak ve svém usnesení uvedl okresní
soud, neboť neuhrazení ceny za poskytnutou službu je porušením povinnosti podle zákona
o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu je na toto porušení přímo navázán.
Kdyby v takovém případě rozhodoval o smluvní pokutě soud, musel by nejprve posoudit,
zda došlo k porušení povinnosti uhradit cenu za poskytnutou službu, což by však znamenalo
nepřípustnou ingerenci do pravomoci navrhovatele, která je mu svěřena v citovaném §127
odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.
Předmětem řízení v této věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
vypůjčený satelitní komplet poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je přitom běžný
soukromoprávní vztah a rozhodování o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností
vztahujících se k výpůjčce tedy přísluší soudu. Jak ostatně zvláštní senát uvedl ve svém usnesení
ze dne 13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), spor o nároky
plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního
vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy
o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem
o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad
(§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém
sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodování o nárocích plynoucích z porušení povinnosti vrátit vypůjčenou věc
(byť k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických
komunikací) tedy zákon o elektronických komunikacích nesvěřuje navrhovateli; z pravomoci
soudů se tak tyto věci nevymykají (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout
o věci přísluší soudu.
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení obvodního soudu,
a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 5
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 2. října 2009
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu