ECLI:CZ:NSS:2009:NA.123.2009:17
sp. zn. Na 123/2009 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatele Ing. A.
L., proti odpůrci M.F., o návrhu „na neplatnost znaleckého posudku č. 114/01 z období 8. 2. -
25. 5. 2001“,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud obdržel dne 29. 4. 2009 podání navrhovatele označené jako Žaloba
na neplatnost znaleckého posudku č. 114/01 z období 8. 2. -25. 5. 2001. Tomuto označení odpovídá
i petit podaného návrhu, neboť navrhovatel se jím domáhal vydání rozhodnutí, kterým by zdejší
soud zmiňovaný znalecký posudek zrušil a prohlásil jej za neplatný z důvodu nepravdivých údajů v celém
rozsahu.
Z obsahu tohoto podání je zřejmé, že navrhovatel se domáhá soudního zrušení
znaleckého posudku (k návrhu v kopii přiloženého), jehož autorem je odpůrce. Tento návrh však
leží mimo rozhodovací pravomoc správních soudů, které ve správním soudnictví rozhodují
v případech uvedených v §4 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) a v dalších věcech
uvedených v §4 odst. 2 s. ř. s. Bez nutnosti hlubší analýzy kompatibility podaného návrhu
s jednotlivými typy řízení před správními soudy lze konstatovat, že pojmovým znakem sporu
ve správním soudnictví je (v nejobecnější rovině) právně relevantní individuální správní akt či jiné
jednání orgánu veřejné správy, jehož adresátem je fyzická či právnická osoba a kterým
je autoritativně vstupováno do sféry jejích subjektivních práv. Z uvedeného je prima vista zřejmé,
že jakékoli přezkoumání znaleckého posudku (jehož autorem je fyzická osoba, která není nadána
žádným vrchnostenským postavením), je před správními soudy pojmově vyloučeno.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné
podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení
pokračovat.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud ani žádný jiný soud vykonávající správní
soudnictví nemá pravomoc předmětný návrh projednat, jde o neodstranitelný nedostatek
podmínky řízení, který brání jakémukoli dalšímu procesnímu postupu. Z tohoto důvodu
proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než podaný návrh usnesením odmítnout.
Pro úplnost sluší dodat, že Nejvyšší správní soud vědomě neodmítl podaný návrh
v intencích ustanovení §46 odst. 2 s. ř. s. a nepoučil proto navrhovatele o možnosti podání
předmětného návrhu k věcně a místně příslušnému soudu v rámci civilní větvě soudnictví. Zdejší
soud je totiž toho názoru, že tento návrh není projednatelný ani v řízení před civilními soudy,
a to taktéž pro nedostatek jejich pravomoci; přezkoumání závěrů znaleckého posudku
je myslitelné toliko ve smyslu hodnocení důkazu, jehož má být použito v rámci konkrétního
probíhajícího soudního řízení.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení §60 odst. 3, věty
první s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. května 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu