ECLI:CZ:NSS:2009:NA.28.2009:8
sp. zn. Na 28/2009 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: P. C., zast.
PhDr. Miloslavou Jebavou, proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, Vyšehradská 16,
Praha, v řízení o žalobě na finanční odškodnění za neodůvodněné průtahy,
takto:
I. Žaloba se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 4. 2. 2009 žalobce podal k Nejvyššímu správnímu soudu „Žalobu na Ministerstvo
spravedlnosti ČR na spravedlivé finanční odškodnění dle vzoru Evropského soudu pro lidská
práva za neodůvodněné soudní a ministerské průtahy při vyřizování stížnosti na finanční
odškodnění za neodůvodněné soudní průtahy, č. j. 2144/2008-ODSK-ODSK/3, v osm let
trvajícím sporu ve věci J. T. v soudní cause 24 C 14/1999, vedené u prvoinstančního Krajského
soudu v Brně“.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda se může věcí zabývat meritorně
a rozhodnout ji, a dospěl k závěru, že v daném případě je namístě postup podle §46 odst. 2
s. ř. s., podle něhož soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu
nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení
anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své
zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.
Z učiněného podání Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobce dne 18. 11. 2008 podal
na Ministerstvo spravedlnosti žádost o vyplacení odškodnění za nedůvodné soudní průtahy
ve věci výše označené. Žalobce v žalobě uvedl stanovisko ze dne 10. 12. 2008 zaslané
Ministerstvem spravedlnosti, s nímž dále polemizuje.
V žalobním petitu žalobce požaduje, aby soud rozhodl, že Ministerstvo spravedlnosti
je povinno zaplatit za neodůvodněné soudní průtahy v cause 24 C 14/1999, vedené u Krajského
soudu v Brně částku 1000 Kč za každý kalendářní den, kdy tato causa přesáhla délku 1 roku, a to
až ke dni, kdy česká justice podanou žalobu pravomocně ukončila. Dále požaduje za každý
kalendářní den zpoždění uhradit penále ve výši 0,10% z celkové zaplacené částky, a to
až do úplného zaplacení celé částky.
Ministerstvo spravedlnosti dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
nerozhoduje o přiznání náhrady škody, resp. o přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou
nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudu tak,
že by provádělo dokazování a vydávalo závazné rozhodnutí ve správním řízení. Nárok
na náhradu škody či přiměřené zadostiučinění může mimosoudně vypořádat v případech,
kdy jej lze považovat za nesporný. Zákon počítá s tím, že případy, ve kterých je třeba provádět
dokazování, nebo takové, jejichž vyřízení odvisí od složitějšího právního hodnocení, budou
projednány a rozhodnuty v občanském soudním řízení, tedy soudem, a to na základě žaloby
podané poškozeným. V soudním sporu pak Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem žalované
České republiky. Uplatnění nároku na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti je podmínkou
pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu, kterého se může takto poškozený
domáhat, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok Ministerstvem spravedlnosti
plně uspokojen.
Nejvyšší správní soud především konstatuje, že stanoviska zaujatá Ministerstvem
spravedlnosti k uplatněným požadavkům na náhradu škody či případně na přiměřené
zadostiučinění za nemajetkovou újmu nejsou rozhodnutími ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb.
správního řádu (či jiného procesního předpisu), takže se ani nepřezkoumávají opravnými
prostředky či jiným instančním postupem. Nepřizná-li Ministerstvo spravedlnosti odškodnění
mimosoudně, lze se autoritativního rozhodnutí o tvrzeném nároku na náhradu škody,
resp. na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu domáhat cestou občanského
soudního řízení, tedy žalobou podanou proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti.
S mimosoudním, tak zvaným předběžným projednáním odškodnění, nejsou spojeny
žádné sankce. Jestliže nelze tvrzený nárok na náhradu škody učinit nesporným, nastupuje cesta
soudního řízení, jejíž vyvolání je na vůli poškozeného.
Předmětem rozhodování v dané věci je uplatnění nároku na náhradu škody
či přiměřeného zadostiučinění dle zák. č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou
při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, tj. nárok
soukromoprávní povahy.
Vzhledem k právní povaze předmětného právního vztahu (občanskoprávní
odpovědnostní vztah) věc nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví, na vrcholu
jejichž hierarchie stojí Nejvyšší správní soud. Podle §7 odst. 1 o. s. ř. totiž spory a jiné právní
věci, které vyplývají z občanskoprávních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají
a nerozhodují o nich jiné orgány, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.
Protože na danou věc se nevztahuje uvedená zákonná výjimka, spadá do pravomoci soudů
rozhodujících v občanském soudním řízení.
Nejvyšší správní soud proto podle §46 odst. 2 s. ř. s. žalobu odmítl, neboť žalobce
se podanou žalobou domáhal rozhodnutí v právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud
v občanském soudním řízení. Tímto rozhodnutím bylo řízení ve správním soudnictví ukončeno
a žalobce se v intencích uděleného poučení může domáhat ochrany svých soukromých práv
u obecného soudu v občanském soudním řízení.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobce může
do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat ve věci náhrady
škody žalobu podle části třetí občanského soudního řádu k místně
příslušnému okresnímu soudu (§46 odst. 2 s. ř. s.) Domáhá-li se žalobce
bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem způsobena škoda, rovněž, jak lze z podání dovodit,
přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, je příslušný
k řízení dle občanského soudního řádu v prvním stupni krajský soud.
V případě včasného podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů učiněné
v tomto řízení zachovány (§82 odst. 3 o. s. ř.).
V Brně dne 16. února 2009
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu