ECLI:CZ:NSS:2009:NA.29.2009:13
sp. zn. Na 29/2009 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: V. C., zast.
PhDr. Miloslavou Jebavou, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16,
Praha, v řízení o žalobě na finanční odškodnění za neodůvodněné průtahy,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 4. 2. 2009 žalobkyně podala k Nejvyššímu správnímu soudu „Žalobu na Ministerstvo
spravedlnosti ČR na spravedlivé finanční odškodnění dle vzoru Evropského soudu pro lidská
práva za neodůvodněné soudní a ministerské průtahy při vyřizování stížnosti na finanční
odškodnění za neodůvodněné soudní průtahy, č. j. 3243/2007- ODSK-ODSK/3, v šest let
trvajícím sporu o užívání pozemku v soudní cause 36 C 307/2003, vedené u prvoinstančního
Městského soudu v Brně“.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda se mů že věcí zabývat meritorně
a rozhodnout ji, a dospěl k závěru, že v daném případě je namístě postup podle §46 odst. 2
s. ř. s., podle něhož soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu
nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhod nout soud v občanském soudním řízení anebo
domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích
své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.
Z učiněného podání Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobkyně dne 10. 12. 2007 podal a
na Ministerstvo spravedlnosti žádost o vyplacení odškodnění za nedůvodné soudní průtahy
ve věci výše označené, další podání učinila 18. 11. 2008. Žalobkyně v žalobě uvedla stanovisko
ze dne 10. 12. 2008 zaslané Ministerstvem spravedlnosti, s nímž dále polemizuje.
V žalobním petitu žalobkyně požaduje, aby soud rozhodl, že Ministerstvo spravedlnosti
je povinno zaplatit za neodůvodněné soudní průtahy v cause 36 C 307/2003, vedené
u Městského soudu v Brně částku 1000 Kč za každý kalendářní den, kdy tato cau sa přesáhla délku
1 roku, a to až ke dni, kdy česká justice podanou žalobu pravomocně ukončí anebo, pokud se tak
do pravomocného skončení této žaloby nestane, pak ke dni, kdy tento rozsudek nabude právní
moci. Dále požaduje, aby žalovaný zaplatil rovněž částku 1000 Kč za každý kalendářní den,
kdy trvají nedůvodné úřední průtahy při vyřizování soudních průtahů, a rovněž požaduje v obou
případech uhradit penále ve výši 0,10 % z každé zaplacené částky.
Ministerstvo spravedlnosti dle zákona č. 82/1998 Sb. o o dpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
nerozhoduje o přiznání náhrady škody, resp. o přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou
nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudu tak,
že by provádělo dokazování a vydávalo závazné rozhodnutí ve správním řízení. Nárok
na náhradu škody či přiměřené zadostiučinění může mimoso udně vypořádat v případech,
kdy jej lze považovat za nesporný. Zákon počítá s tím, že případy, ve kterých je třeba provádět
dokazování, nebo takové, jejichž vyřízení odvisí od složitějšího právního hodnocení, budou
projednány a rozhodnuty v občanském soudním řízení, tedy soudem, a to na základě žaloby
podané poškozeným. V soudním sporu pak Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem žalované
České republiky. Uplatnění nároku na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti je podmínkou
pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu, kterého se může takto poškozený
domáhat, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok Ministerstvem spravedlnosti
plně uspokojen.
Nejvyšší správní soud především konstatuje, že stanoviska zaujatá Ministerstvem
spravedlnosti k uplatněným požadavkům na náhradu škody či případně na přiměřené
zadostiučinění za nemajetkovou újmu nejsou rozhodnutími ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb.
správního řádu (či jiného procesního předpisu), takže se ani nepřezkoumávají opravnými
prostředky či jiným instančním postupem. Nepřizná-li Ministerstvo spravedlnosti odškodnění
mimosoudně, lze se autoritativního rozhodnutí o tvrzeném nároku na náhradu škody, resp.
na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu domáhat cestou občanského
soudního řízení, tedy žalobou podanou proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti.
S mimosoudním, tak zvaným předběžným projednáním odškodnění, nejsou spojeny
žádné sankce. Jestliže nelze tvrzený nárok na náhradu škody učinit nesporným, nastupuje cesta
soudního řízení, jejíž vyvolání je na vůli poškozeného.
Předmětem rozhodování v dané věci je uplatnění nároku na náhradu škody
či přiměřeného zadostiučinění dle zák.č.82/1998 Sb., o odpov ědnosti za škodu způsobenou
při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, tj. nárok
soukromoprávní povahy.
Vzhledem k právní povaze předmětného právního vztahu (občanskoprávní
odpovědnostní vztah) věc nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví, na vrcholu
jejichž hierarchie stojí Nejvyšší správní soud. Podle §7 odst. 1 o. s. ř. totiž spory a jiné právní
věci, které vyplývají z občanskoprávních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají
a nerozhodují o nich jiné orgány, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení.
Protože na danou věc se nevztahuje uvedená zákonná výjimka, spadá do pravomoci soudů
rozhodujících v občanském soudním řízení.
Nejvyšší správní soud proto podle §46 odst. 2 s. ř. s. žalobu odmítl, neboť žalobkyně
se podanou žalobou domáhá rozhodnutí v právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud
v občanském soudním řízení. Tímto rozhodnutím bylo řízení ve správním soudnictví ukončeno
a žalobce se v intencích uděleného poučení může domáhat ochrany svých soukromých práv
u obecného soudu v občanském soudním řízení.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobkyně může
do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat ve věci náhrady škody
žalobu podle části třetí občanského soudního řádu k místně příslušnému okresnímu
soudu (§46 odst. 2 s. ř. s.). Domáhá-li se žalobce bez ohledu na to, zda byla
nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda,
rovněž, jak lze z podání dovodit, přiměřeného zadostiučinění za vzniklou
nemajetkovou újmu, je příslušný k řízení dle občanského soudního řádu v prvním
stupni krajský soud.
V případě včasného podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů učiněné v tomto
řízení zachovány (§82 odst. 3 o. s. ř.).
V Brně dne 5. března 2009
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu