ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.10.2009:103
sp. zn. Nao 10/2009 - 103
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci
žalobkyně: J. Z., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem
Křížová 25, Praha, v řízení o námitce podjatosti žalobkyně vznesené v řízení vedeném u
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 52 Cad 64/2008,
takto:
Námitka podjatosti ze dne 3. 12. 2008 se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 25. 4. 2006 se žalobkyně domáhala, aby Krajský soud v Hradci
Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“) zrušil rozhodnutí České
správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 3. 2006, č. X. Rozsudkem krajského soudu ze
dne 3. 10. 2006, č. j. 54 Cad 43/2006 – 23, byla její žaloba zamítnuta, nicméně na základě
včas podané kasační stížnosti byl uvedený rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího
správního soudu ze dne 26. 10. 2008, č. j. 6 Ads 31/2007 – 69, a věc vrácena tomuto
soudu k dalšímu řízení.
V dalším řízení krajský soud z důvodu platné změny rozvrhu práce poučil
účastníky řízení o tom, že věc bude rozhodnuta samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem
a účastníci řízení mají právo namítnout jeho podjatost, případně podjatost jiné soudní
osoby, tlumočníka nebo znalce, a to do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděli. Dále pak byli účastníci poučení o skutečnosti, že námitka musí být zdůvodněna
včetně uvedení konkrétních skutečností, z nichž je dovozována s tím, že k později
uplatněným námitkám nebude přihlíženo (č. l. 78 spisu).
Na uvedené poučení reagovala žalobkyně (dále též „navrhovatelka“) podáním
ze dne 3. 12. 2008, které bylo doručeno krajskému soudu dne 8. 12. 2008, v němž žádala
o ustanovení zástupce z řad advokátů a současně uplatnila následující námitku:
„ Dovoluji si také pochybovat o nynější nestrannosti tohoto soudu, kterému byl zrušen rozsudek“.
Věc byla v souladu s §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
ve znění pozd. předpisů (dále jen „s. ř. s.“), postoupena Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí. Pro řízení o námitce podjatosti jí byla přidělena sp. zn. Nao 10/2009.
K námitce podjatosti se dne 10. 2. 2009 vyjádřil samosoudce krajského soudu
JUDr. Jan Dvořák, s tím, že se necítí být ve shora specifikované věci podjatým.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru,
že je podána opožděně.
Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž
nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce
stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem
k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku
výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení
namítnout podjatost soudce a to do jednoho týdne ode dne, kdy se o důvodu podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být
uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda byla námitka podjatosti
uplatněna v souladu s §8 odst. 5 s. ř. s., tj. jednoho týdne ode dne, kdy se o důvodu
podjatosti dozvěděla. Stěžovatelka spatřovala důvod podjatosti ve skutečnosti, že v dané
věci byl rozsudek krajského soudu Nejvyšším správním soudem zrušen a věc mu vrácena
k dalšímu řízení. O skutečnosti zakládající důvod podjatosti se stěžovatelka dozvěděla dne
3. 11. 2008, kdy jí byl zrušující rozsudek doručen. Lhůtu pro uplatnění práva vznést
námitku podjatosti je však nutno odvíjet od poučení krajského soudu ze dne 22. 10. 2008
(č. l. 78 spisu) o tom, že na základě změny rozvrhu práce krajského soudu bude věc
rozhodnuta samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem. Poučení bylo navrhovatelce
doručeno v pátek 21. 11. 2008.
Dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou
nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo
ke skutečnosti určující její počátek.. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje
s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím
posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě byl tedy dnem určujícím počátek běhu týdenní lhůty pro podání
námitky podjatosti pátek 21. 11. 2008. Konec lhůty pro podání námitky podjatosti dle
odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým
pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na pátek
28. 11. 2008. V průběhu výše uvedené lhůty však navrhovatelka námitku podjatosti
neuplatnila. Navrhovatelka námitku podjatosti podala prostřednictvím pošty až dne
5. 12. 2008 (č. l. 93a spisu).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud odmítl návrh
navrhovatelky vztahující se k podjatosti samosoudce JUDr. Jana Dvořáka, a tedy
vyloučení z projednání a rozhodnutí právní věci účastníků, jako opožděně podaný [§46
odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2009
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu