ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.12.2009:54
sp. zn. Nao 12/2009 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Základní
organizace evid. č. 20-0135-3805 Odborového svazu státních orgánů a organizací,
se sídlem Bouzov 8, PSČ 783 25, adresa pro doručování Velké Heraltice, PSČ 747 75,
proti žalované: České advokátní komoře, se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2008, čj. 89/08, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2008, č. j. 30 Ca 156/2008 - 13, o námitce podjatosti
vznesené ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 23/2009 vůči soudcům
JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Jiřímu Pallovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková
a JUDr. Jiří Palla nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování právní věci
vedené pod sp. zn. 6 Ads 23/2009.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 22. 2. 2008 postoupil Krajský soud v Brně Městskému soudu v Praze
jakou soudu místně příslušnému žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalované České advokátní
komory ze dne 14. 1. 2008, jímž byl žalobkyni podle §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb.,
o advokacii, určen advokát k poskytnutí blíže specifikované právní služby.
Žalobkyně napadla usnesení ze dne 22. 2. 2008 kasační stížností, kterou spojila
se žádostmi o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti. Krajský soud tyto žádosti zamítl usnesením ze dne 20. 6. 2008, č. j. 30 Ca 16/2008 - 26.
Kasační stížnost, kterou žalobkyně podala proti tomuto usnesení, odmítl Nejvyšší správní soud
pro opožděnost usnesením ze dne 27. 11. 2008, č. j. 6 Ads 105/2008 - 39. Nejvyšší správní soud
přitom rozhodoval v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců
JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally.
Již uvedeným usnesením ze dne 20. 6. 2008 krajský soud zároveň vyzval žalobkyni
k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti. Žalobkyně výzvě nevyhověla,
a krajský soud tak zastavil řízení o kasační stížnosti usnesením ze dne 30. 7. 2008,
č. j. 30 Ca 156/2008 - 13. Žalobkyně napadla toto usnesení kasační stížností a opět požádala
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud zamítl tyto žádosti usnesením ze dne 29. 8. 2008, č. j. 30 Ca 156/2008 - 17.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl
svým rozsudkem ze dne 27. 11. 2008, č. j. 6 Ads 106/2008 - 29. I tentokrát rozhodoval Nejvyšší
správní soud ve složení výše uvedeném.
Dne 4. 2. 2009 konečně předložil krajský soud Nejvyššímu správnímu soudu kasační
stížnost směřující údajně proti jeho usnesení o postoupení věci ze dne 22. 2. 2008,
č. j. 30 Ca 16/2008 - 14 (tak to krajský soud uvádí v předkládací zprávě, ve skutečnosti však,
ačkoli i proti tomuto usnesení byla podána kasační stížnost, je třeba nejprve rozhodnout
o kasační stížnosti směřující proti usnesení ze dne 30. 7. 2008, č. j. 30 Ca 156/2008 - 13,
kterým bylo zastaveno řízení o zmíněné prvé kasační stížnosti); kasační stížnost byla zapsána
pod sp. zn. 6 Ads 23/2009. Nejvyšší správní soud poté informoval účastníky o tom, že ve věci
bude rozhodovat senát složený ze soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové
a JUDr. Jiřího Pally. Žalobkyně na to reagovala podáním ze dne 14. 2. 2009, v němž mj. namítla
podjatost všech tří uvedených soudců. Žalobkyně se domnívá, že tito soudci k ní mají negativní
osobní poměr, který jim znemožňuje rozhodnout nestranně a objektivně. To se projevuje
zejména v mechanické aplikaci nepřípadné judikatury (nepoužitelných analogií) na rozhodování
o právech žalobkyně a v nedostatku přesvědčivého odůvodnění rozhodnutí, která vydává senát
v tomto složení.
Soudci JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Jiří Palla
ve svém vyjádření ze dne 17. 2. 2009 uvedli, že nemají žádný poměr k věci projednávané
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 23/2009, k žalobkyni ani k žalovanému;
rovněž se nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení.
Věc byla poté postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí
o námitce podjatosti (§8 odst. 3 s. ř. s. in fine). Nejvyšší správní soud neshledal důvod
pro vyloučení soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally
z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících důvodů:
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán, a žalobkyně
to ani nenamítá. Soudci, proti nimž byla vznesena námitka podjatosti, se rovněž nepodíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení:
„předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv řízení
před správním soudem, jehož byla žalobkyně účastníkem a v němž se soudce podílel
na rozhodování), nýbrž instančně (srov. č. 53/2004 Sb. NSS). Vyloučen by tak byl soudce,
který by o téže věci (tedy o tom, zda řízení o kasační stížnosti mělo být zastaveno pro nezaplacení
soudního poplatku) rozhodoval nejprve v řízení u soudu I. stupně (tedy krajského soudu)
a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu. O tento případ
se tu však nejedná.
K vyloučení soudce nemůže vést ani jeho postup v řízení o projednávané věci,
ani jeho rozhodování v jiných – souvisejících či nesouvisejících – věcech
(§8 odst. 1 s. ř. s. in fine). Žalobkyně přitom argumentuje právě tím, jak soudci JUDr. Bohuslav
Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Jiří Palla rozhodují v jejích jiných věcech.
Ačkoli žalobkyně tyto věci nespecifikuje, jde zjevně o věci vedené u zdejšího soudu
pod sp. zn. 6 Ads 105/2008 a 6 Ads 106/2008. Obě tato řízení o kasačních stížnostech, stejně
jako řízení v nyní projednávané věci, se odvíjejí od usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
22. 2. 2008, jímž byla Městskému soudu v Praze postoupena žaloba napadající rozhodnutí České
advokátní komory o přidělení advokáta. Obě tato řízení skončila pro žalobkyni nepříznivě,
protože její kasační stížnosti byly zamítnuty; odtud zřejmě pramení výtky žalobkyně
vůči mechanickému rozhodování a nepřesvědčivé argumentaci Nejvyššího správního soudu.
Dřívější rozhodování soudce (soudců), které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem
žalobkyně, nicméně nezpůsobuje jeho podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé.
Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně
s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný.
Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní
přesvědčení žalobkyně o nesprávnosti jeho dřívějšího rozhodnutí, které se projevuje polemikou
s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze;
k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. března 2009
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu