ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.26.2009:105
sp. zn. Nao 26/2009 - 105
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: V. K., proti
žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Jungmannova 35/29, Praha 1,
zastoupen Mgr. Tomášem Zlesákem, advokátem se sídlem Revoluční 1, Praha 1, v řízení o
kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2009, č. j. 3
Cad 15/2007 - 73, o námitce podjatosti žalobkyně proti soudcům Nejvyššího správního soudu
JUDr. Miladě Tomkové, JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi a JUDr. Jiřímu Pallovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil
a JUDr. Jiří Palla nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 49/2009.
Odůvodnění:
Žalovaný podal kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
9. 1. 2009, č. j. 3 Cad 15/2007 - 73, která byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu a věc je
vedena pod sp. zn. 6 Ads 49/2009. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení, že v dané věci
bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada Tomková,
JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Jiří Palla a v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého
ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně
je poučil, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání
a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou
namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.
V návaznosti na toto poučení podáním ze dne 5. 4. 2009 žalobkyně namítla podjatost
výše jmenovaných soudců pro jejich poměr k věci a účastníku řízení a svou námitku odůvodnila
tím, že ve věci nemohou rozhodovat soudci, kteří při svém rozhodování naprosto ignorují
Ústavu České republiky Listinu základních práv a svobod i ostatní platné zákony České republiky.
V závěru podání žalobkyně uvedla, že vznesenou námitku doplní ve lhůtě pěti dnů. Dosud
se tak však nestalo.
Soudci JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Jiří Palla ve vyjádření
k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům ani k projednávané věci, a že jim
rovněž nejsou známy žádné okolnosti, které by v intencích ust. §8 s. ř. s. zavdávaly příčinu
pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 citovaného ustanovení musí účastník
řízení vznášející námitku podjatosti tuto zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti,
z nichž podjatost soudce dovozuje.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána a postup, kterým
je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána jinému soudu, resp. soudci, je nutno chápat jako
postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
Námitku podjatosti odůvodnila žalobkyně pouze tím, že uvedení soudci nerozhodují
v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a ostatními platnými
zákony České republiky, aniž by toto své tvrzení jakkoliv konkretizovala. Žalobkyní tvrzené
skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, nelze považovat za takové skutečnosti, jež by svědčily
o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobkyni, žalovanému, jeho zástupci či k věci
samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými
skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti pro poměr uvedených soudců k věci
nebo k účastníkům řízení, námitka podjatosti odůvodněna není. Nebylo ani zjištěno,
že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním
řízení nebo v řízení správním. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu