ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.27.2009:227
sp. zn. Nao 27/2009 - 227
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: JUDr. Z.
V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o námitce
podjatosti vznesené žalobcem proti předsedkyni senátu Městského soudu v Praze JUDr. Evě
Pechové v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ca 339/2006,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová není v yloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ca 339/2006.
Odůvodnění:
Námitku podjatosti soudkyně JUDr. Evy Pechové ve věci vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 5 Ca 339/2006 (žaloba proti rozhodnutím žalovaného ve věci služebního
poměru ze dne 30. 10. 2006) vznesl žalobce při ústním jednání o žalobě dne 22. 4. 2009.
V podání doručeném soudu dne 24. 4. 2009 námitku podjatosti odůvodnil jednak „zjevnou
cílenou nečinností“ JUDr. Evy Pechové. Uvedl, že tato soudkyně je proti žalobci osobně
zaměřená, neboť od 15. 3. 2008 v této věci neučinila žádný procesní úkon, přičemž tento její
postup je výsledkem dohody s předsedkyní senátu 11 Ca JUDr. Hanou Veberovou, jíž byla
přidělena žaloba Městskému soudu v Praze, jíž tentýž žalobce brojí proti rozhodnutí správního
orgánu ze dne 19. 11. 2007, sp. zn. 11 Ca 319/2007. Účelem domluvy bylo znemožnit žalobci
hájit jeho právní pozici zvláště ve věci 5 Ca 339/2006, neboť na základě těchto žalobou
napadených rozhodnutí mohl správní orgán vydat rozhodnutí, která byla napadena žalobou
sp. zn. 11 Ca 319/2007 ze dne 30. 11. 2006.
Dále žalobce k námitce podjatosti uvedl, že přestože dne 29. 11. 2007 požádal o spojení
žaloby vedené pod sp. zn. 5 Ca 339/2006 ke společnému řízení s žalobou vedenou
pod sp. zn. 11 Ca 319/2007, předsedkyně senátu JUDr. Eva Pechová tento návrh dne 7. 1. 2008
zamítla s tím, že soud k takovému postupu neshledal důvod.
Žalobce rovněž uvedl, že nadále trvá osobní nepřátelství JUDr. Evy Pechové, které tato
soudkyně projevila již při ústních jednáních v jiných věcech v roce 2000. Vyslovil obavu,
že takový postoj soudkyně může mít vliv na jeho možnost domoci se práv ve spravedlivém
soudním řízení.
Žalobce současně upozornil na skutečnost, že soudkyně JUDr. Eva Pechová je ve věci
podjatá vzhledem k tomu, že není dostatečně právně a lidsky erudovaná k tomu, aby mohla
poskytnout ochranu právům.
Na závěr žalobce zdůraznil, že vzhledem k závěrům obsaženým v rozsudku Evropského
soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 2007, Vilho Eskelinen a ostatní proti Finsku, stížnost
č. 63235/00 (publikováno česky in: Soudní rozhledy roč. 6/2007, s. 249), který zásadně rozšířil
aplikaci čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i na spory vedené
státními zaměstnanci včetně policistů, a s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2007,
sp. zn. I. ÚS 487/2004, „v současné době existuje zcela jiná právní situace, kdy je garantováno právo
na spravedlivý proces i policistům a bývalým policistům Policie České republiky“.
V právní věci žaloby žalobce již Nejvyšší správní soud rozhodoval o námitce podjatosti
uplatněné rovněž žalobcem. Usnesením ze dne 20. 2. 2008, č. j. Nao 2/2008 - 156, bylo
vysloveno, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí této věci. Za této situace soud nejprve zvažoval, zda je důvod
rozhodovat o námitce uplatněné dne 22. 4. 2009. Nově uplatněná námitka se částečně opírá
o odlišné (nové) skutečnosti, kterými jsou tvrzená nečinnost předsedkyně senátu JUDr. Evy
Pechové a její nedostatečná právní a lidská erudovanost. Nejvyšší správní soud proto dospěl
k závěru, že je nutno znovu posoudit, zda nejsou dány důvody pro vyloučení dotyčného soudce.
O námitce podjatosti vznesené vůči soudci přísluší podle §8 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) rozhodovat Nejvyššímu správnímu soudu,
a to po vyjádření námitkou dotčeného soudce.
Ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Eva Pechová
uvedla, že k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemá osobní vztah a že jí není znám
důvod, který by mohl zavdat objektivní pochybnost o její podjatosti.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Ze zde citovaného ustanovení vyplývají
dva důvody pro vyloučení soudce. Soudce je jednak vyloučen z projednávání a rozhodování věci,
na níž měl podíl v předchozím správním či soudním řízení, přičemž smysl a účel této druhé věty
§8 odst. 1 s. ř. s. spočívá podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004,
č. j. Nao 13/2004 - 54, publ. pod č. 433/2005 Sb. NSS, ve „vyjádření principu instanční oddělenosti
řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní oddělenosti soudní soustavy, a tím i práva
každého na spravedlivý proces“. Nadto je důvodem pro vyloučení soudce taková míra osobního
vztahu k účastníkům či projednávané věci, která zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti
soudce.
První z uvedených důvodů pro vyloučení z projednávání a rozhodování věci žalobce
v případě předsedkyně senátu JUDr. Evy Pechové dán není. Ze soudního spisu, ani z námitky
podjatosti či z vyjádření námitkou dotčené soudkyně nevyplývá, že by se mohla podílet
na předchozím správním či soudním řízení.
Zbývá tedy posoudit, zda důvodem pro vyloučení předsedkyně senátu JUDr. Evy
Pechové není podjatost způsobená natolik osobním vztahem k účastníkům řízení či projednávané
věci, aby to zavdávalo důvod k pochybnostem o její nepodjatosti. Nejvyšší správní soud dospěl
k závěru, že ani tento důvod pro vyloučení námitkou dotčené soudkyně z projednávání
a rozhodnutí věci žalobce není dán. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních
důvodů, nikoli pro subjektivní a ničím nepodložené přesvědčení účastníka řízení. Tvrzení žalobce
o tom, že předsedkyně senátu 5 Ca JUDr. Eva Pechová byla „cíleně nečinná“ v důsledku toho,
že s předsedkyní senátu 11 Ca JUDr. Hanou Veberovou uzavřela dohodu, jejímž účelem bylo
znemožnit žalobci hájit jeho právní pozici zvláště ve věci sp. zn. 5 Ca 339/2006, žalobce ve svém
podání žádným způsobem nepodložil. Takové jeho mínění nelze považovat za skutečnost,
jež by svědčila o existenci zvláštního poměru soudkyně JUDr. Evy Pechové k žalobci
či projednávané věci, pro nějž by měl Nejvyšší správní soud pochybnosti o její nepodjatosti.
Námitku žalobce, že soudkyně JUDr. Eva Pechová je ve věci podjatá z důvodu, že není
dostatečně právně ani lidsky erudovaná k tomu, aby mohla poskytnout ochranu právům, nelze
podřadit pod žádný ze shora uvedených dvou důvodů pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodnutí ve věci vyplývajících z §8 odst. 1 s. ř. s.
K žalobcem citované judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu
České republiky Nejvyšší správní soud uvádí, že předmětem rozhodování ve zde předložené věci
je vyloučení soudce pro podjatost, nikoli posouzení, zda mohou být rozhodnutí ve věcech
služebního poměru přezkoumávána soudně. Z tohoto důvodu má Nejvyšší správní soud
za to, že aplikace závěrů z těchto rozhodnutí na tomto místě nemá své opodstatnění.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že z důvodů, které žalobce uvedl na podporu
námitky podjatosti, ani z vyjádření předsedkyně senátu JUDr. Evy Pechové nevyplývá žádná
skutečnost, která by mohla vést k pochybnosti o nepodjatosti této soudkyně. Proto bylo
rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. července 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu