ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.33.2009:25
sp. zn. Nao 33/2009 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové,
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: B. H., proti
žalované: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, se sídlem Na Míčánkách 2, Praha 10,
v řízení o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Hradci
Králové a Krajského soudu v Praze,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák, JUDr. Marcela Rousková
a JUDr. Hana Pipková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 31/2009.
Odůvodnění:
Dne 24. 9. 2008 podal žalobce u Městského soudu v Praze žalobu týkající se porušení
povinností Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra vůči žalobci. Žaloba byla podle rozvrhu
práce přidělena k projednání a rozhodnutí specializovanému senátu 8 Ca a je vedena
pod sp. zn. 8 Ca 31/2009.
Součástí žaloby byla námitka podjatosti vůči Krajského soudu Hradec Králové, který
dosud neprojednal jiné žalobcovy návrhy, vůči Městskému soudu v Praze (místopředseda
JUDr. Jirsa Obvodní soud Praha 1 ztratil spis včetně soudních poplatků, nechal si zaplatit žalobu
a soudní poplatky a mnoho let je v nečinnosti). Dále uvedl, že tento soud zdržuje projednání
správní žaloby ohledně osobního dokladu žalobce a neprojednal žalobu na český stát ohledně
jeho nezaměstnanosti a vůči Krajskému soudu v Praze pro nezákonné jednání minulých
i současných předsedů Okresního soudu Praha - východ.
Ve vyjádření k podané námitce podjatosti členové senátu 8 Ca JUDr. Slavomír Novák,
JUDr. Marcela Rousková a JUDr. Hana Pipková uvedli, že nemají žádný poměr ani k věci,
ani k účastníkům nebo jejich zástupcům a že se nikdy nepodíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána a postup, kterým
je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci, jinému je nutno chápat jako
postup výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti soudců, kteří mají
věc rozhodovat, zjištěn nebyl. Pokud žalobce zpochybňuje nepodjatost a nezávislost Městského
soudu v Praze z důvodů, které vytýká JUDr. Jirsovi, nyní místopředsedovi Městského soudu
v Praze, kterému však nepodléhá správní úsek tohoto soudu (viz rozvrh práce Městského soudu
v Praze na http://portal.justice.cz) je nutné uvést, že JUDr. Jirsa nemůže mít jako soudce žádný
vliv na rozhodování věci žalobce, neboť podle rozvrhu práce byla věc přidělena jiným soudcům.
Ani jako funkcionář státní správy soudu nemá oprávnění zasahovat do rozhodovací činnosti
soudců. Z tvrzení stěžovatele ani ze skutečností vyplývajících ze spisu není patrné, že by se
JUDr. Jirsa snažil v rozporu se svými zákonnými oprávněními působit na soudce, kteří mají
věc rozhodnout. Skutečnosti, které žalobce vytýká JUDr. Jirsovi (ztráta spisu) nijak nesouvisí
s věcí žalobce vedenou pod sp. zn. 8 Ca 31/2009, neboť se vztahují k jinému soudnímu řízení.
Také z obecné námitky žalobce, že Městský soud v Praze zdržuje projednání jiných jeho žalob,
nevyplývá žádný konkrétní důvod nasvědčující podjatosti členů senátu 8 Ca. Pouze obecně
konstatovaná délka doby řízení o žalobcových podáních ještě nemůže být bez dalšího důvodem
pro odnětí věci zákonnému soudci. Vůči soudcům Městského soudu v Praze, kteří mají podle
rozvrhu práce věc žalobce rozhodovat, pak neuplatnil žalobce žádné konkrétní výhrady. Nejsou
proto žádné důvody, že by tito soudci mohli být podjatí, ať již kvůli svému vztahu k věci
či k žalobci, anebo proto, že by na ně z jakýchkoli důvodů působil JUDr. Jirsa. Námitka
podjatosti je proto nedůvodná.
O podjatosti ostatních soudců Městského soudu v Praze a soudců Krajského soudu
v Hradci Králové a Krajského soudu v Praze není důvodu rozhodovat, neboť jak vyplývá z výše
uvedeného, věc byla přidělena soudcům, nikoliv žalobcem zmiňovaných soudů, ale soudcům
senátu 8 Ca Městského soudu v Praze, kteří, z důvodů výše uvedených, podjati nejsou. Soudci
Krajského soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Praze tak nebudou ve věci vůbec
rozhodovat. Jak již Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení ze dne 18. 5. 2006,
č. j. Nao 32/2005 - 34, vznese-li účastník námitku podjatosti soudců určitého soudu a přitom
je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou
podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod
k vyloučení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu