ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.51.2009:239
sp. zn. Nao 51/2009 - 239
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně V. K.,
zastoupené Mgr. Dagmar Rezkovou – Dřímalovou, advokátkou se sídlem Praha 6, Muchova
9/223, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám.
2, zastoupenému Mgr. Tomášem Zlesákem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 1, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2009,
č. j. 4 Cad 132/2008 - 202, o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 101/2009, proti soudcům tohoto soudu JUDr. Miladě
Tomkové, JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi a JUDr. Jiřímu Pallovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková a JUDr. Bohuslav Hnízdil
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 6 Ads 101/2009.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 17. 3. 2009, č. j. 4 Cad 132/2008 - 202. Ta byla předložena k rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu, kde je vedena pod sp. zn. 6 Ads 101/2009. Nejvyšší správní soud
poučil účastníky řízení přípisem ze dne 24. 6. 2009, č. j. 6 Ads 101/2009 - 229, že v dané věci
bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada Tomková,
JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Jiří Palla a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého
ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně
je poučil, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání
a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou
namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.
V návaznosti na toto poučení přípisem, podaným k poštovní přepravě dne 3. 7. 2009,
namítla stěžovatelka podjatost výše jmenovaných soudců pro jejich poměr k věci a účastníku
řízení a svou námitku odůvodnila tím, že ve věci nemohou rozhodovat soudci, kteří při svém
rozhodování naprosto ignorují Ústavu České republiky a Listinu základních práv a svobod
i ostatní platné zákony České republiky. Dále, dle jejího názoru, tito soudci ignorují i elementární
logiku a základní algebraické úkony, neboť si, mimo jiné, pletou minimum a maximum. Stěžovatelka
pak považuje i ostatní názory soudců šestého senátu za velmi pozoruhodné. Stěžovatelka současně
napadla i způsob přidělování spisů na Nejvyšším správním soudě, přičemž přirovnává
pravděpodobnost přidělení jejích věcí šestému senátu výhře v 1. pořadí ve Sportce.
Soudci JUDr. Milada Tomková a JUDr. Bohuslav Hnízdil ve vyjádření k námitce
podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům ani k projednávané věci, a že jim rovněž
nejsou známy žádné okolnosti, které by zavdávaly příčinu pochybovat o jejich nepodjatosti.
Stěžovatelčiny námitky byly, dle jejich názoru, vzneseny ve formě zcela nevhodné a směřují
k názorům, které šestý senát zaujal v dřívějších případech téže stěžovatelky, a k rozvrhu práce
Nejvyššího správního soudu. Soudce JUDr. Jiří Palla se k námitce podjatosti nevyjadřoval,
neboť s ohledem na změnu rozvrhu práce u zdejšího soudu od 1. 7. 2009 nebude již o dané věci
rozhodovat.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Obsahem citovaného
ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení soudce. Soudce je především
ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl již v předchozím řízení
správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik objektivizovatelná míra
osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha
tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce. Důvodem k vyloučení
soudce naopak nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Postup, kdy je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je tedy nutno chápat
jako postup výjimečný a musí být vyhrazen jen závažným důvodům, které soudci alespoň
potenciálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné
z www.nssoud.cz).
Námitku podjatosti odůvodnila stěžovatelka především tím, že uvedení soudci
nerozhodují v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a ostatními
platnými zákony. Dále již stěžovatelka pouze napadá odbornost a rozumové schopnosti soudců.
Žalobkyní tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, nelze rozhodně považovat za takové
skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobkyni,
žalovanému, jeho zástupci či k věci samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti
o jejich nepodjatosti. Žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti pro
poměr uvedených soudců k věci nebo k účastníkům řízení, námitka podjatosti odůvodněna není.
Nebylo ani zjištěno, že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci
v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Pro upřesnění Nejvyšší správní soud uvádí,
že pojmem předchozí soudní řízení se rozumí rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18,
publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS). Se zřetelem k uvedeným okolnostem proto Nejvyšší
správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Námitkou podjatosti soudce JUDr. Jiřího Pally se již Nejvyšší správní soud samostatně
nezabýval, neboť dle změny rozvrhu práce k 1. 7. 2009, jež je uveřejněna na webových stránkách
Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz), nebude se již jmenovaný soudce na rozhodování
ve věci podílet; proto je námitka jeho podjatosti za daného stavu věci bezpředmětná. Jmenovaný
soudce byl sice přidělen k výkonu soudnictví do čtvrtého senátu zdejšího soudu, který je určen
k zastupování senátu šestého, sama tato skutečnost však ještě neznamená, že se bude jakkoli
na rozhodování v této věci podílet; pokud by tato situace nastala, bude o námitce podjatosti
vztahující se k jeho osobě rozhodnuto samostatně. Ve věci bude rozhodovat šestý senát v novém
složení za účasti soudkyně JUDr. Kateřiny Šimáčkové, vůči níž námitka podjatosti vznesena
nebyla.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu