ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.66.2009:22
sp. zn. Nao 66/2009 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: Z. S., zast.
Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou se sídlem Riegrova 337/14, Olomouc, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
námitce podjatosti samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Martině Radkové podané
žalobcem v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2009, č. j. X,
takto:
Samosoudkyně JUDr. Martina Radková není v y l o u č e n a z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 Cad 9/2009.
Odůvodnění:
Žalobce, zastoupený obecnou zmocněnkyní R. S., bytem Z. 630/11, O., „dosílací adresa“
N. 249, okr. U. H., podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2009, č. j. X, jímž mu
byl odňat sirotčí důchod podle §56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud v Ostravě mu usnesením ze dne 14. 8.
2009, č. j. 72 Cad 9/2009 - 13, ustanovil pro řízení o podané žalobě zástupce, advokátku Mgr.
Dominiku Kovaříkovou.
Podáním ze dne 18. 9. 2009 (doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 21. 9. 2009),
učiněným prostřednictvím své advokátky Mgr. Dominiky Kovaříkové, namítl žalobce podjatost
samosoudkyně JUDr. Martiny Radkové. Podle žalobce je samosoudkyně JUDr. Martina Radková
podjatá jednak proto, že převzala řízení po JUDr. Bohuslavě Drahošové, která již rozhodovala
o odnětí sirotčího důchodu ve věci vedené pod sp. zn. 19 Ca 20/2003, a jednak z důvodu,
že obecné zmocněnkyni bylo doručováno na adresu N. 249, okr. U. H., a nikoli na adresu
trvalého pobytu. Žalobce v tomto postupu spatřuje úmyslné jednání samosoudkyně s cílem
ovlivnit výsledek řízení v jeho neprospěch.
Samosoudkyně JUDr. Martina Radková ve vyjádření ke vznesené námitce uvedla,
že řízení vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 72 Cad 9/2009 bylo zahájeno
okamžikem, kdy mu napadla žaloba, tj. dne 29. 6. 2009. Podle platného rozvrhu práce Krajského
soudu v Ostravě ve znění dodatku č. 6 napadají věci žalobců s bydlištěm v okrese Olomouc
týkající se důchodového zabezpečení nové samosoudkyni JUDr. Martině Radkové. V dané věci
je tak zákonnou soudkyní od počátku řízení. K další výtce podotkla, že obecné zmocněnkyni bylo
doručováno na jinou adresu než adresu trvalého bydliště, protože jak na obálce žaloby
tak v přiložené plné moci (č. l. 2 a 3 spisu) byla uvedena dosílací adresu N. 249, okr. U. H., na
které také obecná zmocněnkyně převzala veškeré doručované zásilky. Dále zdůraznila, že se necítí
podjatá, nemá k účastníkům řízení žádný vztah a nejsou jí známy ani žádné další okolnosti, které
by ji vylučovaly z projednávání a rozhodování uvedené věci.
Nejvyšší správní soud se zabýval námitkami, které žalobce vznesl, a dospěl k názoru,
že jsou nedůvodné.
Podle §8 odst. 1 soudního řádu správního jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci,
kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud podotýká, že důvodem pro vyloučení soudce může být pouze
jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat
především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby
mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům
nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem
(ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod.
V daném případě nebyla zjištěna žádná z těchto skutečností, žalobce ostatně podobné skutečnosti
ani netvrdil.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že v dané věci je rozhodující znění §8 odst. 1 třetí věta
s. ř. s., podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Žalobce brojil proti způsobu, kterým jsou
mu v této věci doručovány soudem (na základě pokynu samosoudkyně) zásilky, což je
nepochybně námitkou proti postupu soudce v řízení o projednávané věci. Již jen z tohoto
důvodu je tato námitka nedůvodná. Námitka, že v dané věci má rozhodovat JUDr. Bohuslava
Drahošová, protože již rozhodovala o odejmutí sirotčího důchodu ve věci vedené
pod sp. zn. 19 Ca 20/2003, a nikoli JUDr. Martina Radková, je námitkou příp. nesprávného
obsazení soudu. Obě výše uvedené námitky se však zcela míjí se smyslem institutu vyloučení
soudců, který má zabránit, aby o věci rozhodovali soudci, kteří k ní mají užší osobní vztah, neboť
by mohly vzniknout pochybnosti o nestrannosti výkonu soudní moci. Není totiž přípustné,
aby tento institut byl zneužíván ke vznášení protestů proti postupu soudce ve věci, neboť k tomu
má žalobce k dispozici jiné instituty jako je stížnost předsedovi soudu nebo kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve věci samé [kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s.].
Protože uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem
pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce nenamítá, Nejvyšší správní soud rozhodl,
že soudkyně JUDr. Martina Radková není vyloučena z projednávání a rozhodování této věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Brně dne 22. října 2009
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu