ECLI:CZ:NSS:2009:PST.17.2008:33
sp. zn. Pst 17/2008 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
Mgr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatelky: vláda se sídlem Praha 1,
nábř. E. Beneše 4, zastoupeného JUDr. Václavem Henychem, vrc hním ředitelem Sekce
archivnictví a všeobecné správy Ministerstva vnitra, proti odpůrci: Helax – Ostrava se baví,
se sídlem Stodolní 8, Ostrava, o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. V řízení se pokračuje .
II. Politická strana Helax – Ostrava se baví se r o z p o u š t í .
III. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát se sídlem Bubeníčkova 44,
Brno.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 23. 12. 2008 doručen návrh vlády České republiky
(navrhovatel) na rozpuštění politické strany Helax – Ostrava se baví (odpůrce). Tento návrh,
podaný v souladu s ustanovením §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích (dále též „zákon o politických stranách“), navrhovatel od ůvodnil
zejména tím, že po pozastavení činnosti neučinil odpůrce kroky k odstranění závadného stavu,
na jehož základě bylo rozhodnuto o pozastavení jeho činnosti. Činnost odpůrce pozastavil
Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 24. 7. 2007, č. j. Pst 1/2005 - 53, neboť odpůrce
opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost každoročně předložit Poslanecké sněmovně
výroční finanční zprávu podle §18 odst. 1 zákona o politických stranách (konkrétně se jednalo
o roky 2002 a 2003). Odpůrce nejen že nenapravil tento stav, ale nepředložil Poslanecké
sněmovně ani výroční finanční zprávy za roky následující (2004 až 2007 ); v této souvislosti
přitom navrhovatel odkázal na jednotlivá usnesení Poslanecké sněmovny ke Zprávám o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí z let 2004 až 2007. Navrhovatel
proto závěrem požaduje, aby Nejvyšší správní soud rozpustil politickou stranu Helax – Ostrava
se baví a aby jmenoval likvidátora této strany. K návrhu navrhovatel připojil zejména již shora
blíže označené usnesení Nejvyššího správního soudu, na základě kterého byla pozastavena
činnost odpůrce, a jednotlivá usnesení Poslanecké sněmovny ke Zprávám o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí z let 2004 až 2007.
Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud svým usnesením ze dne 25. 2. 2009, č . j. Pst 17/2008 - 24, řízení
v dané věci přerušil. Prezident republiky totiž rozhodnutím ze dne 10. 2. 2009 (č. 46/2009 Sb.)
vyhlásil volby do Evropského parlamentu a jejich konání stanovil na dny 5. 6. a 6. 6. 2009.
Podle ustanovení §94 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „soudní
řád správní“, „s. ř. s.“), je totiž návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti politické strany
a hnutí nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost
politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl- li však návrh podán
předtím, soud řízení podle citovaného ustanovení na tuto dobu přeruší. K rozpuštění politické
strany (hnutí) přitom nesmí dojít v zákonem vymezené ochranné době ve smyslu ustanovení §15
odst. 2 zákona o politických stranách, která se váže na konání celostátních voleb do některého
ze zastupitelských sborů. Důvodem existence této ochranné doby je zamezit potencionálnímu
zásahu do svobodné soutěže politických stran, a to právě v okamžiku, kdy se strany nejvíce
aktivizují a kdy plní svoji základní funkci. Taková ochranná doba přitom končí až deset dní
po posledním dni uvedených voleb.
Z obsahu spisu soud konstatuje, že shora citovaným rozsudkem Nejvyššího správního
soudu ze dne 24. 7. 2007, č. j. Pst 1/2005 - 53, byla pozastavena činnost odpůrce, neboť bylo
prokázáno, že nesplnil zákonem uložené povinnosti, když opakovaně nepředložil příslušnému
orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávy,
a to za roky 2002 a 2003, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl
o pozastavení činnosti této politické strany.
Z usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 12. 5. 2005, č. 1699,
je dále patrno, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2004; obdobné zjištění
pak plyne i ve vztahu k roku 2005 z usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 26. 4. 2006 (č. 2447),
k roku 2006 z usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 27. 4. 2007 (č. 295) a k roku 2007
pak z usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 30. 4. 2008 (č. 777).
Ze sdělení, které Nejvyššímu správnímu soudu k jeho žádosti zaslal Kontrolní
výbor Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. 6. 2009
(č. j. KV/16.6.09/06741/00284/170H), pak jednoznačně vyplývá, že odpůrce ke dni 22. 6. 2009
nejenže dodatečně nesplnil svoji zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávy za roky 2002 až 2003, ale nesplnil ji ani za roky následující, tedy 2004 až 2008 .
Nejvyšší správní soud posléze na základě takto provedených skutkových zjišt ění dospěl
k závěru, že návrh na rozpuštění odpůrce je v projednávaném případě důvodný. O návrhu přitom
rozhodl v souladu s ustanovením §51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť navrhovatel s takovým
záměrem soudu ve svém podání ze dne 14 . 1. 2009 výslovně souhlasil a odpůrce se k výzvě
soudu ve smyslu §51 odst. 1 s. ř. s. v zákonem dané lhůtě nevyjádřil. Z hlediska rychlosti
a hospodárnosti řízení přitom Nejvyšší správní soud nepovažoval ze nezbytné, aby v dané věci
vydával předseda senátu samostatné usnesení o pokračování v řízení podle ustanovení §48
odst. 4 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že již odpadla překážka řízení (konec ochranné doby), soud
v řízení v souladu s výrokem I. tohoto rozsudku přímo pokračoval.
Podle ustanovení §13 odst. 6 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí
mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu
s ustanoveními §1 až §5 zákona o politických stranách nebo jestliže i po uplynutí lhůty
stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti,
pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud
současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
Podle ustanovení §14 odst. 2 téhož zákona může při pozastavení činnosti strana a hnutí
činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti,
pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v ustanovení
§15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
Ze shora učiněných zjištění je zřejmé, že odpůrce po pozastavení své činnosti v zákonem
stanovené době jednoho roku neučinil žádné úkony k odstranění stavu, který byl důvodem
pro rozhodnutí Nevyššího správního soudu o pozastavení jeho činnosti, tj. nepředložil výro ční
finanční zprávy za roky 2002 a 2003. Navíc, jak vyplývá z citovaných usnesení Poslanecké
sněmovny a sdělení jejího kontrolního výboru, nesplnil tuto povinnost ani ve vztahu k rokům
následujícím (2004 až 2008). Odpůrce tak opakovaně nepředložil příslušnému orgánu,
tedy Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávy splňující
náležitosti stanovené v §18 odst. 1 zákona o politických stranách.
Z již ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu se přitom v tomto ohledu
jednoznačně podává, že, „jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti
politické strany nebo politického hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, rozhodne
Nejvyšší správní soud o rozpuštění politické strany nebo hnutí podle §13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.“ [rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 12. 2003, č . j. Pst 5/2003 - 43 (č. 299/2004 Sb. NSS)]. V daném případě nebylo důvodu
se od takto vysloveného právního názoru odchýlit, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl
na základě návrhu oprávněného subjektu tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy že uvedená politická
strana se rozpouští.
Výrok o nákladech řízení se opírá zejména o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s.,
neboť neúspěšný odpůrce právo na náhradu nákladů řízení nemá a úspěšný navrhovatel náhradu
nákladů výslovně nepožadoval a zjevně mu v této souvislosti žádné náklady řízení ani nevznikly.
Podle ustanovení §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno, který bude
postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§12
odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou řádné opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2009
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu