ECLI:CZ:NSS:2009:PST.7.2008:68
sp. zn. Pst 7/2008 - 68
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, zastoupeného JUDr. Václavem Henychem, vrchním
ředitelem Sekce archivnictví a všeobecné správy Ministerstva vnitra , proti odpůrci: politické hnutí
Hnutí LEPŠÍ ŘEPY, se sídlem Španielova 42/1273, Praha 6 - Řepy, v řízení o návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. V řízení se pokračuje .
II. Návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY se zamítá .
III. Odpůrci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vláda České republiky (dále též „navrhovatel“) podala dne 23. 12. 2008 u Nejvyššího
správního soudu návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY (dále též
„odpůrce“) podle ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“). Navrhovatel odůvodnil návrh tím, že odpůrce opakovaně nesplnil zákonnou
povinnost každoročně předložit Poslanecké sněmovně úplnou výroční finanční zprávu, neboť
podané výroční finanční zprávy za rok 2006 a 2007 neobsahovaly zprávy auditora, jak vyplývá
z usnesení Poslanecké sněmovny č. 295 ze 14. schůze konané dne 27. 4. 2007 ve vztahu k roku
2006, a z usnesení Poslanecké sněmovny č. 777 ze 30. schůze konané dne 30. 4. 2008 ve vztahu
k roku 2007. Odpůrce tak neučinil ani dodatečně, nesplnil tedy povinnost řádně předložit výroční
finanční zprávy za předmětné roky, a proto lze mít za to, že činnost odpůrce není v souladu
s ustanovením §4 písm. a) zákona o politických stranách, dle kterého nemohou vyvíjet činnost
politické strany a politická hnutí (dále též „strany a hnutí“), které porušují ústavu a zákony.
Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přerušil usnesením ze dne 26. 2. 2009, č. j. Pst 7/2008 - 56, řízení
o návrhu. Soud tak učinil na základě §94 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), dle něhož je soud povinen řízení o návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí přerušit, jestliže nastalo období, o němž zvláštní zákon
stanoví, že v něm nelze činnost politického hnutí pozastavit.
Dle §15 odst. 2 zákon a o politických stranách nelze pozastavit činnost politického hnutí
v době ode dne vyhlášení celostátních voleb, mezi něž patří i volby do Evropského parlamentu
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, č. j. Pst 12/2003 - 31, publikované
pod č. 217/2004 Sb. NSS), do desátého dne po posledním dni těchto voleb. Volby
do Evropského parlamentu se konaly ve dnech 5. 6. a 6. 6. 2009. Jelikož od posledního dne
uvedených voleb uplynulo deset dní, odpadl důvod pro přerušení řízení, proto Nejvyšší správní
soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku o pokračování v řízení.
Podle ustanovení §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet
činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu. Z ustanovení §18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran
a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle ustanovení §14
odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich
činnost je v rozporu s §1 až §5, §6 odst. 5 a §17 až §19 citovaného zákona nebo se stanovami.
Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda, pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky.
O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo
znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy
druhé, dílu pátého s. ř. s.
Ze shora citovaných usnesení Poslanecké sněmovny č. 295 a č. 777 Nejvyšší správní soud
zjistil, že odpůrce nepředložil v úplnosti výroční finanční zprávy za roky 2006 a 2007, neboť
dodané zprávy neobsahovaly zprávy auditora za předmětné roky, které jsou podle §18 odst. 1
písm. b) zákona o politických stranách povinnou součástí výroční finanční zprávy. Poslanecká
sněmovna proto požádala vládu o podání návrhu na pozastavení činnosti odpůrce.
Podle ustanovení §96 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud o návrhu na pozastavení
činnosti politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu, proto musel tento soud ještě postavit najisto, zda odpůrce v mezidobí (tedy
od podání návrhu na pozastavení činnosti odpůrce došlého Nejvyššímu správnímu soudu dne
23. 12. 2008 do doby rozhodnutí) svou zákonnou povinnost nesplnil. Proto Nejvyšší správní
soud zaslal Poslanecké sněmovně žádost o informaci (č. l. 62 spisu), zda v dané době odpůrce
svou zákonnou povinnost předložit úplné výroční finanční zprávy nesplnil. Dne 18. 6. 2009 byla
Nejvyššímu správnímu soudu doručena odpověď Poslanecké sněmovny, ve které mu bylo
sděleno, že dne 5. 5. 2009 tato obdržela od odpůrce doplnění neúplných výročních finančních
zpráv za roky 2006 a 2007, kterými jsou zprávy od auditor a o účetních závěrkách odpůrce. Tyto
auditorské zprávy, které má Nejvyšší správní soud k dispozici, obsahují bezvýhradné vyjádření
auditora o souladnosti ročních účetních závěrek odpůrce pro rok 2006 a 2007 s českými účetními
předpisy tak, jak vyžaduje §18 odst. 1 písm. b) zákona o politických stranách. Poslanecká
sněmovna zároveň zdejšímu soudu sdělila, že jelikož byly tyto zprávy doplněny až po zákonem
stanoveném termínu, bude je projednávat v souladu s §20a odst. 4 zákona o politických stranách
v dubnu příštího roku.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh není důvodný.
Přestože je z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných usnesení Poslanecké
sněmovny) patrno, že odpůrce nesplnil zákonem uložené povinnosti, když opakovaně v zákonem
stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky, úplné výroční finanční zprávy za rok 2006 a 2007 a nesplnil tak zákonnou povinnost
stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnou t
o pozastavení činnosti strany, podle §96 s. ř. s. musí Nejvyšší správní soud při rozhodování
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí vycházet ze skutkového stavu, který
tu je v době rozhodnutí soudu. Z odpovědi zaslané Nejvyššímu správnímu soudu na dotaz, zda
namítaný neúplný stav výročních finančních zpráv odpůrce z obou předmětných let trvá,
je patrné, že nikoli a že nesplnění povinnosti politického hnutí – předložení úplných výročních
zpráv za rok 2006 a 2007 – bylo napraveno. Vzhledem k tomu považuje Nejvyšší správní soud
návrh vlády České republiky na pozastavení činnosti politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY
za nedůvodný. Skutečnost, že Poslanecká sněmovna tyto zprávy dosud neprojednala, nemá
na danou věc žádný vliv.
Nejvyšší správní soud při rozhodování vycházel z judikatury zdejšího soudu,
a to konkrétně z rozhodnutí ze dne 22. 7. 2004, č. j. Pst 12/2003 - 48, publikovaného pod
č. 348/2004 Sb. NSS. V tomto rozhodnutí Nejvyšší správní soud uvedl, že „ primárním smyslem
institutu pozastavení činnosti politické strany je totiž vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud
k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Za situace,
kdy politická strana po podání návrhu na pozastavení činnosti svým aktivním jednáním vadný stav sama napraví,
je však zjevně protismyslné její činnost pozastavovat, neboť v opačném případě by nebyl respektován účel tohoto
právního institutu. Na této skutečnosti nic nemění ani to (…) že zatím nebylo přijato příslušné usnesení
Poslanecké sněmovny PČR, které by konstatovalo úplnost uvedených výročníc h finančních zpráv. Z dikce zákona
je totiž zřejmé, že výroční finanční zprávy jsou Poslanecké sněmovně předkládány ‚k informaci‘ a slouží zejména
k naplnění principu transparentnosti financování politických stran jakožto základních prvků, na kterých
je založen celý politický systém (čl. 5 Ústavy ČR). Význam usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že strana
odstranila protizákonný stav, je dán v případě, kdy již došlo k pravomocnému pozastavení činnosti této strany
a kdy tímto usnesením byla stanovená povinnost Poslaneckou sněmovnou uznána za splněnou. Tímto
rozhodnutím se činnost strany považuje za řádně obnovenou (§14 odst. 3 zákona o politických stranách).
V případě, kdy k pozastavení činnosti nedošlo a byl v tomto směru toliko podán příslušný návrh, takovýt o
význam usnesení Poslanecké sněmovny nemá a není důvodné, aby soud vyčkával schválení tohoto usnesení,
tzn. aby fakticky podmiňoval rozhodnutí ve věci předmětným rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Pro takový
postup není dána zákonná opora a nebyl by ani v s ouladu s účelem zákona. O tom svědčí kupř. ustanovení §20a
odst. 2 písm. c) zákona o politických stranách, podle něhož výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí
pozastaví, jestliže ‚byla podána žaloba podle §15‘. Je tedy zřejmé, že již samotné podání návrhu na pozastavení
činnosti politické strany může v konkrétním případě pro dotčenou stranu představovat významný zásah do její
činnosti a je proto nanejvýš důležité o těchto návrzích rozhodovat bez zbytečného odkladu. Vyčkávání na příslušné
rozhodnutí Poslanecké sněmovny by takovýto zbytečný odklad mohlo představovat, přičemž tuto otázku je navíc
nutno vidět i v ústavním kontextu dělby státní moci, kdy je zásadně nevhodné, aby nezávislý soudní orgán de facto
podmiňoval svoje rozhodnutí předchozím vydáním rozhodnutí orgánu moci zákonodárné.“
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud zamítl návrh vlády České republiky
na pozastavení činnosti politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY.
V souladu s §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl zdejší soud v dané věci bez jednání, neboť
navrhovatel vyjádřil s tímto záměrem soudu souhlas (č. l. 55 spisu) a odpůrce se v zákonem
stanovené lhůtě k záměru soudu nevyjádřil, přičemž se má podle citovaného ustanovení v takové
situaci za to, že se záměrem souhlasil..
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému
odpůrci podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly a neúspěšný navrhovatel právo na náhradu
nákladů řízení nemá.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených v §111
a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu
ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl
o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však
může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud
při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 24. června 2009
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu