ECLI:CZ:NSS:2009:VOL.3.2009:47
sp. zn. Vol 3/2009 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: SDŽ – Strana důstojného
života, se sídlem Znojemská 82, Jihlava, proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem Praha
4, nám. Hrdinů 3, o návrhu „na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Evropského
parlamentu ve volebním okrsku č. 504“ a neplatno sti volby kandidátů do Evropského
parlamentu,
takto:
I. Návrh se v části, v níž se navrhovatel domáhá označení výsledku hlasování ve volbách
do Evropského parlamentu konaných ve dnech 5. a 6. června 2009 ve volebním obvodě
Praha 17 za neplatné, odmítá .
II. Ve zbytku se n á v r h zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 6. 2009
domáhal jednak vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Evropského parlamentu konaných
ve dnech 5. a 6. června 2009 ve volebním okrsku č. 504 volebního obvodu Praha 17, a jednak
vyslovení neplatnosti týchž voleb ve volebním obvodě Praha 17. Svůj návrh na vyslovení
neplatnosti hlasování ve shora označeném okrsku navrhovatel odůvodnil zejména tím, že jeho
kandidátka M. V. volila ve výše uvedeném okrsku dne 5. 6. 2009, přičemž na hlasovacím lístku
označila preferenční hlas pro svoji osobu a hlas odevzdala v souladu se zákonem. Stejně tak učinil
i manžel uvedené kandidátky, pan P. V. Jak navrhovatel dále uvádí, bylo po sečtení hlasů zjištěno,
že ve volebním okrsku č. 504 pro něj byly odevzdány celkem 4 hlasy, přičemž ani jeden nebyl pro
M. V. označen jako preferenční. Navrhovatel v této souvislosti navrhl provedení důkazů výpisem
z oficiálních stránek Českého statistického úřadu, odevzdanými volebními lístky ve volebním
obvodu č. 504 a protokolem o výsledcích voleb v témže volebním okrsku.
Jak navrhovatel dále uvádí, bylo od různých občanů ověřeno, že v označených volbách
ve volebním obvodu Praha 17, zejména v okrscích č. 514 a 517, bylo manipulováno
s odevzdanými hlasy právě v neprospěch navrhovatele. O tom může podle navrhovatele podat
svědectví pan T. F., zastupitel Městské části Praha 17. Navrhovatel proto požaduje, aby soud
ověřil volební výsledky ve volbách do Evropského parlamentu ve volebním obvodě Praha 17 a
v případě zjištění nesrovnalostí vyslovil neplatnost voleb do Evropského parlamentu v tomto
obvodu. V rámci této části návrhu pak navrhovatel odkázal vyjma výše zmíněného výslechu pana
T. F. ještě na důkazy v podobě stanov navrhovatele, seznamu voličů ve volebním okrsku č. 504,
kandidátky navrhovatele (zde má zřejmě navrhovatel na mysli kandidátní listinu – pozn. NSS),
prohlášení (případný výslech) kandidátky navrhovatele M. V. a odevzdané volební lístky ve
volebním okrsku č. 504.
K návrhu pak navrhovatel přiložil vyjma svých stanov též plnou moc kandidátky M. V.
udělenou předsedkyni navrhovatele „k jednání … ve věci zpochybnění volebních výsledků voleb v MČ
Praha 17 – Řepy po dobu … zahraniční dovolené“ a též prohlášení kandidátky M. V. ze dne 12. 6.
2009, ze kterého se především podává, že uvedená kandidátka i její manžel odevzdali své hlasy
pro navrhovatele s tím, že vyznačili preferenční hlasy právě pro kandidátku M. V.
Usnesením předsedy senátu ze dne 16. 6. 2009, č. j. Vol 3/2009 - 30, vyzval Nejvyšší
správní soud navrhovatele podle ustanovení §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“, „soudní řád správní“), k odstranění vad podání. Nejvyšší správní
soud v tomto usnesení s odkazem na ustanovení §57 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb.,
o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“),
především uvedl, že navrhovatel je povinen v návrhu především označit kandidáta či kandidáty,
u nichž navrhuje vyslovení neplatnosti jejich volby, a současně tvrdit konkrétní skutečnosti,
z nichž vyplývá, že bylo manipulováno s odevzdanými hlasy v jeho neprospěch, tedy že došlo
k porušení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby kandidáta,
proti jehož volbě navrhovatel brojí. Obecná tvrzení navrhovatele v tomto ohledu nejsou
podle citovaného usnesení dostačující. Navrhovatele současně soud pou čil o tom, že nebudou-li
v dané lhůtě vady podání odstraněny, pak podání odmítne.
Podle §57 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby
kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý volič
zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá
politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla pro volby
do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována. Z odst. 2 téhož ustanovení
se pak podává, že návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li
za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby
tohoto kandidáta.
Podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. Jak se z citovaného
ustanovení dále podává, musí o tom být podatel ve výzvě poučen.
Usnesení předsedy senátu (výzva k odstranění vad podání) bylo navrhovateli doručeno
dne 18. 6. 2009, přičemž vady podání měly být o dstraněny do dvou dnů od doručení
tohoto usnesení (poslední den lhůty mělo být uvedené usnesení doručeno soudu). Navrhovatel
ovšem nejenže neuvedl kandidáty, jejichž neplatnost volby namítá, ale zejména ani nijak blíže
nespecifikoval konkrétní skutečnosti, které mohly vést k manipulaci s odevzdanými volebním
lístky navrhovatele. Jak je z výše uvedeného zřejmé, navrhovatel tedy na výzvu soudu neodstranil
ve stanovené lhůtě vady podání, které brání tomu, aby soud v řízení o části návrhu pokračoval.
Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud proto návrh v části označení výsledku hlasování
ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 5. a 6. června 2009 ve volebním
obvodu Praha 17 za neplatné odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 26. 6. 2006, č. j. Vol 46/2006 - 21, www.nssoud.cz). V této souvislosti
lze též odkázat na názor Nejvyššího správního soudu vyslovený již např. v usnesení ze dne
28. 11. 2006, sp. zn. Vol 82/2006 (www.nssoud.cz), ze kterého se mimo jiné podává, že „funkce
soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce
měl nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích
lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky.“
K přípustnosti druhé části návrhu (tedy vyslovení neplatnosti hlasování ve volebním
okrsku č. 504) Nejvyšší správní soud předně konstatuje, že návrh byl podán včas, je z něj
seznatelné namítané porušení volebního zákona, přičemž navrhovatel má aktivní legitimaci k jeho
podání, neboť se jedná o politickou stranu, jejíž kandidátní listina byla pro volby do Evropského
parlamentu na území České republiky zaregistrována. V projednávané věci sice navrhovatel volbu
konkrétního kandidáta ve smyslu ustanovení §57 voleb ního zákona výslovně nenapadá
a Nejvyššímu správnímu soudu v zásadě nepřísluší rozhodovat způsobem vyplývajícím
z formulace petitu návrhu, z obsahu návrhu lze ovšem dovodit, že navrhovatel z uváděných
důvodů zřejmě paušálně zpochybňuje volbu všech zvolených kandidátů; ostatně sho dně
již Nejvyšší správní soud ve své předchozí rozhodovací praxi postupoval (srov. např. usnesení
zdejšího soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 4/2006 - 12, č. 354/2004 Sb. NSS). V této souvislosti
lze poznamenat, že případné prokázání důvodnosti návrhu by ve svém důsledku za určitých
okolností mohlo způsobit neplatnost volby některého ze zvolených kandidátů. Nejvyšší správní
soud proto ze shora uvedených důvodů návrh v této části meritorně projednal,
ovšem jako nedůvodný jej zamítl.
Z volební dokumentace (včetně všech odevzdaných hlasovacích lístků) vyžádané
od Úřadu městské části Praha 17, odboru občanskoprávního, vztahující se k předmětnému
volebnímu okrsku (č. 504), soud zjistil pro posouzení věci následující relevantní skutečnosti:
Z výpisu ze stálého seznamu voličů pro volební okrsek č. 504 vyplývá, že M. V. (nar. X) a
P. V. (nar. X) jsou v tomto seznamu zapsání pod č. 1071 a 1072.
Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku 504 bylo zjištěno,
že pro volební stranu č. 14 (navrhovatel) byly odevzdány 4 platné hlasy s tím, že přednostní hlasy
byly uděleny (započítány) kandidátům uvedeným na prvním a druhém místě kandidátky (Ing. S. J.
a Mgr. J. V. – oba po jednom preferenčním hlasu). Stejný závěr vyplývá i z „Pomocného sčítacího
archu pro sčítání přednostních hlasů kandidátů“, který je též součásti volební dokumentace.
Z odevzdaných hlasovacích lístků Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovateli byly
ve volebním okrsku č. 14 odevzdány 4 platné hlasy (hlasovací lístky) a žádný neplatný.
Na jednom hlasovacím lístku nebyl vyznačen žádný preferenční hlas, na jednom hlasovacím lístku
byly vyznačeny preferenční hlasy ve prospěch kandidátů navrhovatele č. 1 a 2 (I ng. S. J. a Mgr. J.
V.), na jednom hlasovacím lístku preferenční hlasy ve prospěch kandidátů č. 8 a 19 (T. F. a M. V.)
a na zbývajícím volebním lístku preferenční hlas ve prospěch kandidáta navrhovatele č. 19 ( M.
V.).
Z výše uvedených zjištění proto jednoznačně vyplývá, že „Zápis o průběhu a výsledku
hlasování ve volebním okrsku č. 504“ skutečně obsahuje nesprávný počet preferenčním hlasů
vyznačených ve prospěch kandidátů navrhovatele. Konkrétně zápis opomíjí preferenční hlasy
vyznačené na dvou hlasovacích lístcích a odevzdané kandidátům M. V. (2 preferenční hlasy) a T.
F. (1 preferenční hlas). Oba uvedené hlasovací lístky totiž byly součástí volební dokumentace
označené jako „Platné hlasovací lístky bez preferencí“, přestože správně měly být součástí
volební dokumentace označené jako „Platné hlasovací lístky s preferencemi“. Nesprávně sečtené
preferenční hlasy se proto staly součásti zápisu podepsaného všemi členy okrskové volební
komise i ostatních podkladů pro následné další zpracování volebních výsledků.
Jak vyplývá z výše již citovaného ustanovení §57 odst. 2 volebního zákona a ostatně
též z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. zejména usnesení zdejšího soudu
ze dne 2. 7. 2004, č . j. Vol 4/2006 - 12, č. 354/2004 Sb. NSS ), „za základní předpoklady vyhovění
tomuto typu volební stížnosti (tedy návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta) je – v obecné rovině
– nutno označit především tři následující: (1.) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona;
(2.) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností
a (3.) zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat
volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně,
že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě
vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledk ů, tzn. jejich
zásadní zpochybnění.“
Ve světle předchozích východisek nazíral soud rovněž na námitky navrhovatele.
V projednávané věci je tedy nutno především konstatovat, že navrhovatel v podstatě
nezpochybňuje volbu některého konkrétního kandidáta a svoji argumentaci omezuje
na nepřihlédnutí k preferenčním hlasům odevzdaným pro jeho kandidátku. Již na tomto místě
je proto možno učinit dílčí závěr, že posuzovaný návrh nesplňuje základní předpoklady
pro vyhovění, uvedené shora sub 2 a 3. Jádro uplatněné námitky totiž spočívá v tom, že nebyly
zohledněny preferenční hlasy v rámci (dvou) hlasovacích lístků odevzdaných pro navrhovatele.
Protože však ani navrhovatel sám konkrétně netvrdí, že by se toto pochybení moh lo jakkoliv
projevit při zvolení některých kandidátů, je nutno tuto námitku posoudit tak, že mohla mít –
teoreticky a v obecné rovině – za určitých okolností vliv na pořadí kandidátů na kandidátní listině
předmětné volební strany, nicméně nelze se důvodně ani domnívat, že by mohla vyvolat jakékoliv
externí účinky, tedy že by se mohla reálně projevit na vo lebních výsledcích (ovlivnit
tak, kteří kandidáti byli zvoleni za Českou republiku do Evropského parlamentu).
Při hodnocení námitky navrhovatele je totiž nutno především upozornit na skutečnost,
že při volbách do Evropského parlamentu se zákonodárce rozhodl pro tzv. vázané kandidátní
listiny (oproti možnosti přísně vázané či naopak volné kandidátní listiny). To znamená,
že každý volič disponuje pouze jedním hlasem, který odevzdává pro příslušnou volební stranu
(tzn. pro politickou stranu nebo koalici politických stran), což se projevuje zejména
v tom, že při aktu hlasování vloží do úřední obálky a následně i do volební schránky jeden
hlasovací lístek. Na tomto hlasovacím lístku však může zakroužkováním p ořadového čísla
nejvýše u dvou kandidátů vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost (§37 odst. 1 volebního
zákona). Při následném zjišťování výsledků voleb je rozhodné, kolik obdržela každá volební
strana hlasů, přičemž přednostní (preferenční) hlasy se uplatní teprve tehdy, pokud volební strana
překročí zákonem stanovenou hranici (uzavírací klausuli) ve výši 5% z celkového počtu
odevzdaných platných hlasů (§47 odst. 2 volebního zákona). Přitom k přednostním hlasům
se ani v tomto případě nepřihlíží automaticky, nýbrž pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů
získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu platných hlasů
odevzdaných pro tuto volební stranu.
V projednávané věci je nutno mít na zřeteli především skutečnost, ž e – jak vyplývá
z oficiálních výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných ve dnech 5. a 6. června 2009
(viz. např. www.volby.cz) – navrhovatel obdržel celkem 17 061 odevzdaných platných hlasů,
což představuje 0,72 % z celkově odevzdaných hlasů. Je tedy zřejmé, že tato volební strana
nepřekročila zmíněnou uzavírací klausuli, takže k počtu udělených přednostních hlasů nemohlo
být vůbec přihlíženo.
Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v činnosti předmětné okrskové volební komise
skutečně shledal pochybení v tom smyslu, že ve výsledném zápisu o výsledcích voleb
nezaznamenala některé preferenční hlasy vyznačené ve prospěch kandidátů navrhovatele a věcná
podstata námitky navrhovatele je proto oprávněná, jedná se o naprosto marginální porušení
volebního zákona mající toliko evidenční a statistický význam, které se nicméně ze shora
prezentovaných důvodů nemohlo nikterak projevit na zákonnosti volby některého ze zvolených
kandidátů do Evropského parlamentu.
Ze všech shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh ve zbývající části
zamítl.
O nákladech řízení pak soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2009
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu