ECLI:CZ:NSS:2010:1.AS.51.2010:208
sp. zn. 1 As 51/2010 - 208
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobců: a) Ing. K. Š., b) V. Š.,
oba zastoupeni JUDr. Milanem Hulmákem, Ph.D., advokátem se sídlem Botičská 4, Praha 2,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5,
za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. D. V., 2. J. K., oba zastoupeni JUDr. Soňou Šámalovou,
advokátkou se sídlem Sokolovská 24, Praha 8 - Karlín, 3. město Kolín, se sídlem Karlovo
náměstí 78, Kolín I, zastoupeno JUDr. Janem Marečkem, advokátem se sídlem Na Švihance 1,
Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2008, čj. 119989/2008/KUSK,
sp. zn. SZ 102904/2008/KUSK ÚSŘ/K, v řízení o kasační stížnosti žalobců ad a) a b)
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, čj. 7 Ca 276/2008 - 104, o návrhu
žalobců ad a) a b) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Městský úřad Kolín nařídil žalobcům ad a) a b) (dále jen „stěžovatelé“) rozhodnutím
ze dne 16. 5. 2008, čj. SU 14607/08-24922/2008-kod, odstranit stavbu (zazdění průjezdu domu
K. 13, K. I) na pozemku p. č. st. X v katastrálním území K. Odvolání stěžovatelů proti tomuto
rozhodnutí bylo v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného zamítnuto.
Stěžovatelé napadli rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze. Ten ji
shora uvedeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozsudku podali stěžovatelé
dne 8. 12. 2009 včasnou kasační stížnost. Následně dne 9. 3. 2010 požádali o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. V žádosti uvedli, že vycházeli při podání kasační stížnosti
z toho, že úřad vyčká s výkonem rozhodnutí do vyřešení všech sporů, které se týkají užívání
průjezdu domu K. 13, na pozemku p. č. st. X, katastrální území K. Městský úřad v Kolíně vydal
dne 15. 2. 2010 exekuční příkaz zn. SU 27473/08-8073/10 Hav. Z důvodu opatrnosti proto
stěžovatelé požádali o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Domnívají se, že provedení
výkonu rozhodnutí by pro ně znamenalo nenahraditelnou újmu, už jenom proto, že by docházelo
k zásahu do jejich práv na základě rozhodnutí, které ve vztahu k nim žádnou povinnost neukládá.
Napadené rozhodnutí totiž ukládá odstranění neoprávněné stavby na sousedním pozemku.
Přestože jim tato stavba nepatří, byla provedena v souladu s povoleními udělenými v jejich
prospěch. Stěžovatelé by stejně byli nuceni zeď postavit, eventuálně v závislosti na závěrech
správního soudu žádat o nové povolení. Přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob. O užívání průjezdu probíhají spory mezi stranami od
nepaměti. Průjezd nebyl užíván již několik let, je uzamčen vraty a osazen značkou zákazu vjezdu.
Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s veřejným zájmem. Dle judikatury Nejvyššího
správního soudu (usnesení ze dne 6. 8. 2008, čj. 5 As 17/2008 - 131) nepostačuje v případě kolize
základního práva stěžovatelů a veřejného zájmu pro zamítnutí návrhu pouhá existence tohoto
veřejného zájmu. Je nutné poměřovat pomocí testu proporcionality intenzitu hrozícího zásahu do
základního práva náležejícího stěžovatelům s intenzitou narušení veřejného zájmu. Provedení
výkonu povinnosti, která vůbec nesměřuje proti stěžovatelům, je zásahem do veškerých práv
stěžovatelů na spravedlivý proces. Průjezd je navíc pro realizaci veřejného zájmu naprosto
nepoužitelný, např. hasičská záchranná technika jím neprojede.
Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 22. 6. 2010 k žádosti o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti poukázal na rozpornost tvrzení uvedených v žádosti stěžovatelů (viz níže).
Nesouhlasí s tvrzením, že přiznání odkladného účinku by se nedotklo nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob, neboť správní rozhodnutí byla vydána za účelem obnovení přístupu
k navazujícím nemovitostem osob zúčastněných na řízení ad 1. a 2. Žalovaný uvedl,
že svým podáním ze dne 7. 5. 2010 poskytl soudu informaci o provedení exekuce povinnosti
uložené napadeným rozhodnutím náhradním výkonem. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud
žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl.
Osoby zúčastněné na řízení ad 1. a 2. ve svém vyjádření doručeném soudu dne
25. 6. 2010 sdělily, že odstranění překážky je dle nich v souladu s veřejným zájmem a odklad
rozhodnutí by byl v rozporu s právy třetích osob, tj. osob zúčastněných na řízení a veřejnosti.
Není pravda, že průjezd nebyl užíván několik let a že spory probíhají od nepaměti. V minulosti
byl průjezd běžně užíván veřejností i osobami zúčastněnými na řízení a jejich právními
předchůdci. Stěžovatelé však svým svévolným jednáním brání třetím osobám v přístupu
průjezdem, osobám zúčastněným na řízení pak v přístupu k jejich nemovitostem. Osoby
zúčastněné na řízení dále odkazují na rozhodnutí krajského soudu ze dne 30. 1. 2008,
sp. zn. 26 Co 483/2007. Test proporcionality je ze strany stěžovatelů vykládán účelově,
neboť jsou to právě osoby zúčastněné na řízení, jimž bylo uzavřením průchodu zasaženo
do jejich práv. I veřejný zájem, jehož realizace je podstatně širší než jen průjezd velké hasičské
techniky, je na straně osob zúčastněných na řízení a veřejnosti. Nota bene, předmětný průjezd byl
již zpřístupněn exekucí provedenou správním orgánem. Na závěr osoby zúčastněné na řízení
navrhují, aby kasační stížnosti odkladný účinek přiznán nebyl.
Osoba zúčastněná na řízení ad 3. ve vyjádření doručeném soudu dne 28. 6. 2010 uvedla,
že nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť by se
nepřiměřeným způsobem dotklo práv třetích osob a bylo by v rozporu s veřejným zájmem.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé neodstranili zeď v souladu s rozhodnutím o nařízení odstranění
stavby, byla předmětná zeď odstraněna dne 11. 3. 2010 na základě exekuce nepeněžitého plnění.
Během následné kontrolní prohlídky zjistili zaměstnanci Městského úřadu Kolín, že v průjezdu
byla postavena nová zeď. Městský úřad zahájil řízení o nařízení odstranění stavby, které však bylo
přerušeno, jelikož stěžovatelé požádali o dodatečné povolení stavby. Při prohlídce dne 19. 5. 2010
bylo zjištěno, že zazdění průjezdu je částečně odstraněno a pozemky a stavby v nádvoří
za domem č. p. X jsou v současné době částečně přístupné. Průjezd domem č. p. X byl
rozhodnutím Městského úřadu Kolín ze dne 18. 12. 2008, čj. OD 76828/08-3694-2008-vol,
deklarován jako veřejně přístupná účelová komunikace. Následně bylo vydáno rozhodnutí ze dne
10. 7. 2009, sp. zn. OD vol 1178/2009-25008/2009-vol, o odstranění nepovolené překážky
z veřejně přístupné účelové komunikace spočívající v trvalém otevření vrat. Na závěr osoba
zúčastněná na řízení navrhla, aby Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti zamítl.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že kasační stížnost zásadně odkladný účinek nemá.
Aby jí mohl takový účinek přiznat, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě
tvrdit, že mu hrozí nenahraditelná újma. Na podporu svých tvrzení musí samozřejmě navrhnout
provedení patřičných důkazů. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku soud
nijak nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci samé.
Nejprve je třeba předeslat, že v tvrzení stěžovatelů jsou patrné zásadní rozpory. Na jedné
straně tvrdí, že stavba, která má být odstraněna, není v jejich vlastnictví. Na druhé straně uvádí,
že odstranění této stavby by pro ně představovalo nenahraditelnou újmu. Dále jsou toho názoru,
že výkonem rozhodnutí by došlo k zásahu do jejich práv, ačkoliv dále výslovně uvádí, že jim toto
rozhodnutí žádnou povinnost neukládá. Na tyto rozpory poukazuje ve svém vyjádření i žalovaný.
Nehledě na výše popsané rozpory v tvrzení stěžovatelů se Nejvyšší správní soud dále
zabýval naplněním první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, tedy zda výkon žalobou
napadeného správního rozhodnutí by pro stěžovatele znamenal nenahraditelnou újmu.
Důsledkem výkonu rozhodnutí o odstranění stavby je právě faktické odstranění této stavby.
Stěžovatelé soudu předložili usnesení Městského úřadu Kolín ze dne 15. 2. 2010,
zn. SU 27473/08-8073/10-Hav, o nařízení exekuce ve věci vymožení povinnosti uložené
rozhodnutím o odstranění stavby. Provedení exekuce bylo stanoveno na 11. 3. 2010 v 8:00.
Současně se žádostí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podali stěžovatelé dne
9. 3. 2010 námitky proti exekučnímu příkazu. V soudním spisu je dále založen záznam Městského
úřadu Kolín ze dne 11. 3. 2010 o průběhu exekuce. Dle tohoto záznamu byla dne 11. 3. 2010
provedena exekuce rozhodnutí o odstranění stavby – vrchní řada zdiva byla vybourána rozbitím
a zbylá část zdiva byla rozebrána postupným uvolňováním jednotlivých tvárnic. Odstranění
stavby exekucí správního rozhodnutí shodně potvrdil žalovaný i všechny osoby zúčastněné
na řízení. Rovněž Městský úřad Kolín, jehož zprávu si zdejší soud vyžádal, ve svém sdělení
ze dne 22. 6. 2010 uvedl, že dne 11. 3. 2010 byla odstraněna celá předmětná zeď.
Z obsahu spisu tedy vyplývá, že rozhodnutí o odstranění stavby bylo vykonáno 2 dny
po podání žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a více než 3 měsíce po nabytí
právní moci rozsudku městského soudu. Tím byly veškeré účinky tohoto rozhodnutí
konzumovány. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se proto stala
bezpředmětnou.
Z tohoto důvodu nebylo návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vyhověno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2010
JUDr. Josef Baxa, v. r.
předseda senátu