ECLI:CZ:NSS:2010:1.AS.79.2010:95
sp. zn. 1 As 79/2010 - 95
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce Ing. V. Ž.,
proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2008, č. j. DSH/8557/08, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 5. 2010, č. j. 17 Ca 60/2008 - 58,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Plzni zamítl žalobu, jíž žalobce brojil
proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl
žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 26. 5. 2008,
č. j. VNITŘ/D/3866/08, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle §22
odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a byla mu udělena pokuta ve výši 1500 Kč
a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1000 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas kasační stížnost a domáhal se jeho zrušení.
Usnesením ze dne 22. 7. 2010 (č. l. 80) krajský soud žalobce vyzval, aby ve lhůtě dvou
týdnů od doručení usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti. Současně ho poučil o procesních důsledcích nevyhovění této výzvě,
jakož i o možnosti osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudem. Žalobci
bylo usnesení doručeno dne 4. 8. 2010; v určené lhůtě ani později však soudu nedoložil ani plnou
moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani doklad
o svém vysokoškolském právnickém vzdělání. V podání ze dne 17. 8. 2010 pouze uvedl,
že vzhledem k povrchnímu, odborně nedostatečnému a až tendenčnímu postupu krajského
soudu ve věci, považuje za odporující dobrým mravům, aby si ještě najímal advokátní služby,
které by měly suplovat nefunkčnost správního soudu. Požádal, aby Nejvyšší správní soud upustil
od požadavku na zastoupení advokátem též z důvodu finanční náročnosti, neboť se jedná již
o několikátou jeho kasační stížnost proti rozhodnutím Krajského soudu v Plzni.
Za této situace Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji
z následujících důvodů.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno
pro výkon advokacie.
Podle citovaného ustanovení je v řízení o kasační stížnosti kvalifikované právní
zastoupení (resp. vzdělání) stěžovatele povinné. Smyslem a účelem nezbytnosti garantované
profesní právní erudice zástupce je poskytnout stěžovateli kvalifikovanou právní pomoc
na profesionální úrovni, a to především proto, aby kasační stížnost, koncipovaná jako mimořádný
opravný prostředek, vyhovovala všem formálním požadavkům a kasační soud o ní mohl
rozhodnout bez zbytečných průtahů. Vedle zajištění efektivního a koncentrovaného průběhu
řízení pak má povinné zastoupení obecně sloužit zejména k realizaci zásady rovnosti zbraní,
jako znaku spravedlivého procesu.
Z judikatury Nejvyššího správního soudu sice vyplývají výjimky, u nichž není třeba
z určitých specifických důvodů trvat na povinném zastoupení advokátem [jde např. o řízení
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
(rozsudek ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, publ. pod č. 486/2005 Sb. NSS), řízení
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození
od soudních poplatků (viz rozsudek ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37), či řízení
o kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení, jenž bylo důsledkem nezaplacení soudního
poplatku za předchozí kasační stížnost (rozsudek ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77;
citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz)], o takový
případ se ale v souzené věci typově nejedná. Upustit od povinného zastoupení stěžovatele ad hoc,
např. pro žalobcem uváděný „povrchní, odborně nedostatečný a až tendenční“ postup krajského soudu ve
věci, pak zákon zdejšímu soudu neumožňuje.
Poukázal-li žalobce i na finanční náročnost zastoupení advokátem, nutno konstatovat,
že ač byl v usnesení ze dne 22. 7. 2010 řádně poučen, o ustanovení zástupce nepožádal.
Přes výzvu k odstranění nedostatku zastoupení žalobce nepředložil ve stanovené lhůtě
plnou moc udělenou advokátovi, ani nedoložil, že by sám měl vysokoškolské právnické vzdělání
vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem – případně vlastní
vysokoškolské právnické vzdělání žalobce – je přitom podmínkou řízení o předmětné kasační
stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění uvedené podmínky
řízení na základě §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
O vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost rozhodne krajský soud (§3
odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. září 2010
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu