ECLI:CZ:NSS:2010:1.AS.96.2010:121
sp. zn. 1 As 96/2010 - 121
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobců: a) V. F., b) J. F., oba
zastoupeni JUDr. Přemyslem Hochmanem, advokátem se sídlem Na Florenci 1, Praha 1 - Nové
Město, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11,
Praha 5 - Smíchov, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. B. S., zastoupena JUDr. Miroslavem
Bělinou, advokátem se sídlem Dlouhá 13, Praha 1 – Staré Mésto, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 10. 11. 2006, čj. 155622/2006/KUSK, sp. zn. SZ 125901/2006/KUSK
ÚSŘ/KE, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 25. 6. 2009 (správně 25. 6. 2010), čj. 7 Ca 8/2007 - 89, o návrhu osoby
zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen „správní orgán I. stupně“)
zahájil dne 24. 11. 2005 řízení o odstranění stavby – objektu pro ustájení koní na parcelách č. X a
X v katastrálním území S. B., jejímž vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení. Ta následně
dne 13. 10. 2005 požádala o dodatečné povolení stavby a povolení jejího užívání. Správní orgán
I. stupně žádosti osoby zúčastněné na řízení vyhověl a rozhodnutím ze dne 10. 5. 2006,
čj. Výst. 56750/2005-rozh/DP+K/JJ, uvedenou stavbu dodatečně povolil a současně vydal
povolení k jejímu užívání. Žalobci ad a) a b), kteří byli účastníky tohoto řízení, podali proti
rozhodnutí odvolání. Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím odvolání zamítl a potvrdil
rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Žalobci ad a) a b) napadli rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze.
Městský soud přiznal žalobě usnesením ze dne 6. 6. 2007, čj. 7 Ca 8/2007 - 80, odkladný účinek.
Usnesení neobsahuje dle §55 odst. 4 s. ř. s. odůvodnění. Následně městský soud rozsudkem,
blíže označeným shora, napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozsudku podala osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatelka“) včasnou
kasační stížnost, v níž požádala o přiznání odkladného účinku této stížnosti. Konkrétně uvedla,
že napadeným rozsudkem bylo zasaženo do několik let trvajícího pokojného stavu ohledně chovu
koňů. Stěžovatelka byla ze dne na den postavena do obtížně řešitelné situace, a to zejména
pokud jde o zajištění chovu vlastního koně, jehož ztráta by s ohledem na její vztah
k tomuto zvířeti znamenala pro stěžovatelku nenahraditelnou újmu.
Žalobci ad a) a b) ani žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nevyjádřili.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že kasační stížnost zásadně odkladný účinek nemá.
Aby jí mohl takový účinek přiznat, musí stěžovatelka v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě
tvrdit, že jí hrozí nenahraditelná újma. Na podporu svých tvrzení musí samozřejmě navrhnout
provedení patřičných důkazů. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku soud
nijak nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci samé.
Stěžovatelka spatřuje hrozbu nenahraditelné újmy v tom, že v důsledku zrušení
rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a povolení jejího užívání jí hrozí ztráta koně,
jehož další chov je za daných okolností obtížný. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí,
že z obsahu spisů a vyjádření účastníků řízení vyplývá, že koně jsou v současné době ustájeny
v objektu na pozemcích ve vlastnictví stěžovatelky. Tento objekt je fakticky dostaven a užíván
v plném rozsahu, v důsledku napadeného rozsudku městského soudu však bylo zrušeno
dodatečné stavební povolení vztahující se k této stavbě. Nicméně odstranění stavby prozatím
nařízeno nebylo. Teprve v případě naplnění podmínek pro exekuci rozhodnutí o nařízení
odstranění stavby by bylo lze uvažovat o hrozbě nenahraditelné újmy. Nicméně v této souvislosti
je třeba pro úplnost poukázat na právní názor Nejvyššího správního soudu,
dle něhož nenahraditelnou újmu může představovat jen výjimečný, závažný stav, který již nelze
v dalším běhu času nijak odčinit (viz usnesení ze dne 5. 10. 2004, čj. 6 Afs 25/2003 - 59). Faktická
nemožnost chovu koně na vlastním pozemku a nezbytná potřeba zajistit náhradní ustájení koně
v cizích prostorách by v obecné rovině bez přistoupení dalších specifických okolností jen stěží
mohly představovat nenahraditelnou újmu, neboť by nebyl splněn znak nevratnosti nastalého
stavu. Nenahraditelnou újmou by naopak v obecné rovině mohlo být odstranění stavby,
neboť se jedná o akt nevratný.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že v současné době není splněn první předpoklad přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti (hrozba nenahraditelné újmy). Pro nadbytečnost
se proto dále již nezabýval naplněním dalších dvou podmínek (dotčení třetích osob
na jejich právech, rozpor s veřejným zájmem).
Z tohoto důvodu nebylo návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vyhověno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2010
JUDr. Josef Baxa v. r.
předseda senátu