ECLI:CZ:NSS:2010:2.AS.53.2010:51
sp. zn. 2 As 53/2010 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: M. V.,
zastoupeného JUDr. Svatoplukem Bundou, advokátem se sídlem Mírové nám. 35, Ústí nad
Labem, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48,
Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2008, č. j. 798/SČaKŽÚ/21524/2008
– 3, ve znění rozhodnutí ze dne 30. 4. 2008, č. j. 4239/SČaKŽÚ/74297/2008 - 3, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 8. 2009, č.
j. 16 Ca 2/2008 - 21, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se ne v y ho v uj e .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž byla zamítnuta jeho žaloba
proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného, a současně navrhuje, aby zdejší soud přiznal
podané kasační stížnosti odkladný účinek.
Stěžovatel v kasační stížnosti ani v jejím doplnění podaném prostřednictvím soudem
ustanoveného advokáta neuvedl žádné konkrétní důvody, na základě kterých by měl zdejší soud
jeho návrhu vyhovět.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Z výše uvedených zákonných předpokladů je vždy nutné v první řadě vážit riziko vzniku
vážné újmy na straně stěžovatele. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí vést k velmi
závažným až nevratným následkům. Z judikatury správních soudů přitom vyplývá,
že při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě stíhá povinnost tvrdit a prokázat
nebezpečí vzniku nenahraditelné újmy žalobce. Pokud důkazní břemeno neunese, soud návrh
na přiznání odkladného účinku žalobě zamítne (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 23. 10. 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144, publikováno pod č. 87/2004 Sb. NSS.).
Nejvyšší správní soud považuje uvedený závěr, k němuž dospěly krajské soudy, za přesvědčivý
a konstatuje, že jej lze nepochybně vztáhnout i na řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud tedy na základě shora uvedeného dospívá k závěru, že stěžovateli,
jenž svůj návrh na přiznání odkladného účinku v kasační stížnosti ani v jejím doplnění nikterak
neodůvodnil, se nepodařilo prokázat, že by mu v důsledku výkonu či jiných právních následků
napadeného rozhodnutí mohla vzniknout nenahraditelná újma ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
Proto Nejvyšší správní soud návrhu na přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti
nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. července 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu